Anna a vlci

Tak tohle byl silný film s ještě silnějším koncem. Kdesi ve Španělsku, na kopci na odlehlém místě mezi pískem a keři ,stojí obrovská vila, kam přijíždí mladinká Geraldine Chaplinová coby vychovatelka tří holčiček. Jenže babička má záchvaty a je takřka nepohyblivá, matka dětí je bez zájmu a tak na chod domu spolu se sloužícími zbývají tři bratři, z nichž jeden je něco jako kápo, neboť má úchylku pro vše vojenské, druhý mírně perverzní - pokud se to tak dá nazvat -a třetí uzavřený, který se časem odstěhuje do jeskyně a chce se stát poustevníkem. A všichni, za cvrkotu cikád a sálajícího slunce, se snaží Annu ovládnout.....alegorie na Španělsko? Dá se najít.... A lidský příběh? Velmi silný .,Skvělá Geraldine a čtyři hvězdy. (20.01.2013)

Jeden z nejpůsobivějších snímků Carlose Saury a zároveň vynikající herecký výkon Geraldine Chaplin. Výchozí situace i pochmurný závěr evokují o dekádu starší "Deník komorné" Luise Buňuela". PS: Vydání tohoto titulu v Levných knihách je bezesporu záslužný počin, méně už provedení obalu, který stačí otočit a vyústění celého dramatu je tu shrnuto několika fotografiemi v celé své pochmurné kráse. Není divu, že je potom někdo z diváků zklamán odhadnutelností konce příběhu (viz Achabův komentář). Chcete-li se nechat překvapit, nedívejte se na rub obálky. (01.08.2007)

Můj první Saura (konečně). A obávám se, že na dlouhou dobu i poslední, protože pokud je zbytek jeho filmů stejně čitelný jako tenhle, pak si s ním nebudu moc rozumět. Já si dlouho myslel, že to bude psychologický thriller, hledat v tom podobenství mě napadlo až po hodině filmu a to, co jsem z toho nakonec vyčetl, byl jen jednoduchý obrys moci a přetvářky, který buď je opravdu tak bolestně jednoduchý jak se zdá, nebo mi jen uniká spousta odkazů a symbolů na Francovu vládu, o které toho moc nevím, takže to ani nemůžu úplně pochopit. A druhá možnost mi přijde pravděpodobnější. Saura to ani neulehčuje, točí to je pro zvaně a na ostatní kašle. To mi nevadí, mám režiséry s tímto přístupem docela rád, ale nedokážu si oblíbit takového, který točí o něčem, čemu nerozumím. Je to moje chyba, ne Saurova, ale stejně to nedokážu hodnotit jinak, když je dost jasné dopředu, kam se to celé vyvrbí - a s čtením coby podobenství je to jasné hned. Takže je to celé v základu dost průhledné a nevýrazné (byť s poutavou atmosférou, aspoň do určité chvíle), ale nejspíš propracované tam, kde to nevidím. Míjí mě to a klidně budu upřímný a dám jen tři hvězdy, i když tam (snad!) je mnohem víc. Tohle nade mnou vyhrálo. 3* (04.12.2023)

Myslím si, že väčšina španielských a mexických povojnových filmov - hlavne tých čo sa snažili rozprávať o veciach, bez toho aby o nich doslovne rozprávali, sú až priveľmi mimo mňa, hlavne vďaka určitej politickej angažovanosti a tiež používaniu metafory pre objasnenie svojich názorov. Ono pravdou asi je, že je to dôležitá vec, keď sa jedná o autorský film, zaujať nejaký postoj a v tomto prípade by som Saurovi len krivdil. Príbeh totiž nie je zlý a názor sa dotýka len čisto môjho subjektívneho postoja. Chaplinová je rozhodne veľmi zaujímavá - jedná sa pre mňa o prvý film, kde som ju mal možnosť vidieť a celkovo aj miesto do ktorého je príbeh zasadený je po všetkých stránkach veľmi inteligentne zobrazený. Poukazuje to na izolovanosť v ktorej sa dokážu živit na ľudskej hlúposti všetky veľké spoločenské neduhy ako je sexuálna posadnutosť, politická angažovanosť až snaha o vlastný totalitný režim a v neposlednom rade duchovenstvo a náboženstvo. Príbeh odkrýva zákerné machinácie vo vnútri malého spoločenstva a podáva len malé návody k tomu aby sme mohli prísť ku koncu skôr ako hlavná hrdinka. Ten je mimochodom - výborne spravený a skvelo podporuje myšlienku filmu ak teda pristúpime na danú metaforu. Pre mňa ale vec, ktorú si už nikdy nepozriem. (14.05.2013)

Upraveno v říjnu 2022. Anna a vlci: filmový politický jinotaj na Španělsko od Carlose Saury dosáhl svého dalšího vrcholu (vedle Zahrady rozkoší). Saura je nekompromisní ve svém alegorickém vytržení. Dům (tím je palác El pendolero, západně od Madridu) jako Španělsko, stářím a nemocemi poznamenaná žena jako Francisco Franco, tři synové jako základní struktury a nosné pilíře klerofašistického diktátorského režimu, mladá vychovatelka z ciziny jako závan svobody, jenž je zároveň svůdný, koketní, vysmívající, pobuřující a nepolapitelný. Saura do esteticky nakomponovaných obrazů Luise Cuadrada vnáší symbolismus, metafory, kritické volání, jízlivé zesměšňování a psychoanalytické odhalování. Nic ze základních principů španělského státotvorného uspořádání není v Saurově jinotajení ušetřeno: ani armáda, cenzura a udržování pořádku (tím se míří rovněž na policii), ani katolická církev, náboženská mystika a asketismus (byť alespoň nabízí možnost úniku z reality), ani buržoazie, funkce rodiny a sexualita, ani moc (jejíž samotný základ je invalidní a choromyslný). Saura rozpoutal uragán, ukazuje na traumata a neurózy toho, co tvoří atributy moci, a na obsese a následky, které z nich vyplývají. Hrdinou Saurovy bytostné poezie a politického jinotaje je Ana (pozoruhodná Geraldine Chaplin), mladá guvernantka, půvabného a svobodně bezstarostného zjevu, jenž dráždí vnější i vnitřní smysly. Sebeobranou proti esencím diktátorského uspořádání života je ironie, avšak důstojnost moci si jakékoliv znesvěcení nemůže nechat líbit. Obdivuhodně vykreslené jsou struktury moci frankistického režimu: přes asketismus do mystické náboženské extáze ponořující se, a tím i manipulující, Fernando - římskokatolický pilíř moci (velmi dobrý Fernando Fernán Gómez), poslušnost a uznání autority vyžadující José - armádní pilíř moci (vynikající José María Prada), sexuálně lačný Juan - rodinný a buržoazní pilíř moci (zajímavý José Vivó), a nakonec senilní a tělesně indisponovaná matka bratrů - hlava moci (dobrá Rafaela Aparicio). Z dalších rolí je třeba zmínit také Juanovu nešťastnou manželku Luchy (Charo Soriano). Anna a vlci, film je namířen na politické ukotvení španělské společnosti doby, spoutané tím diktátorským řetězem. Přesto má svůj přesah, neboť přespřílišné projevy svobody či zesměšňování moci musí být po zásluhách potrestáno, nehledě na formu režimu. Saura vykouzlil obdivuhodnou alegorickou poezii v aktech filmových obrazů. Pozoruhodný filmový prožitek! (21.10.2009)