Tchyně

Ponurý příběh o mezilidských vztazích. 1) Zajímavě napsaný příběh od 43leté Markéty Zinnerové je zinscenován přiměřeně době a mravům. 2) Štíhlý 29letý Vladislav Beneš (mladý manžel Petr) je k sežrání přitažlivý, ale ani jeho alternativa v podobě 26letého Miroslava Vladyky nevypadá zle. Rozdal bych si to s oběma a pak je nakopal do zadku za to, co ve svých televizních rolích představují. 3) Dojemná je scénka, kdy Petr leží na kanapi a ve zřejmém rauši poslouchá ve sluchátkách Non stop Michala Davida. (05.01.2017)

Když psala Markéta Zinnerová scénář pro seriál My všichni školou povinní, psala roli ředitelky Libuše Martínkové "na tělo" Věře Galatíkové. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když odvodím, že i o rok později při psaní scénáře pro tuto hru myslela s titulní rolí opět na stejnou herečku. A není zřejmě náhoda ani to, že se v této inscenaci objevili stejní herci z výše jmenovaného seriálu (M. Vladyka, M. Fišerová). Nezkušený režisér a dobrá scénáristka vytvořili inscenaci chudou na herecké obsazení a výpravu, ale o to více postavenou na hereckých výkonech. A Věra Galatíková v roli tvrdé a nesmlouvavé ženy - to byla její parketa. Vlastimil Brodský v nezvykle záporné roli, ale přesto mu seděla. Jediné, co bych vytknul, je trochu monotónní hudba. Ale já mám prostě pro podobné komornější inscenace slabost. Takže za čtyři. (01.05.2007)

Musím se nejdřív vyjádřit k první části příběhu. Markéta Zinnerová uměla vždycky psát vztahovky a vykreslit charaktery. I tady se jí to daří na výbornou. Vláďu Beneše jsem měl vždycky rád, ať už pro jeho herectví či dabing, ale tady bych mu ji několikrát tak s chutí fláknul, že by druhou chytil o zeď a třetí o podlahu. A to přes to, že jsem od přírody šovinista. A Brodský v netypické "záporné" roli. Škoda, že ten druhý díl už nemá takovou sílu, dál pracuje s postavami, ale už není moc komu fandit a koho vyloženě nenávidět. Spíš je to o takovém tom pocitu, kdy člověk musí polknout vlastní pýchu. (10.04.2021)

Najväčšou výhodou inscenácie je, že vychádza zo života a do istej miery sa v nej môže nájsť každý, prípadne sa s podobnými problémami stretol vo svojom okolí. Nie všetko sedí, niektoré veci sú preexponované, napríklad panovačnosť manžela, ktorá je ešte aj zle zahraná, alebo primúdrelosť malého chlapca či nevieryhodný útek druhého manžela. Značnú ženskú ruku zasa nezaprie vyznenie inscenácie, v ktorom cítiť letmý feminizmus a to, že všetci chlapi sú takí a takí, všetci sú na vine a ženy majú iba trápenie. Napriek tomu 4 hviezdy s prižmúrením oka, pretože ma osudy postáv zaujali a dve hlavné postavy boli aj dobre obsadené. (13.06.2020)

První část má název Nevěsta a vypráví o soužití jedné domácnosti, ve které všechno neklape, jak se zpočátku zdá. Zdeňka žije se svým mužem Petrem, jejich dítětem Péťou společně s tchyní a nesnesitelným urýpaným tchánem v jednom bytě. Po mnoha peripetiích se Zdeňka rozhodne, že s malým Péťou z bytu odejde ke svému novému příteli, kterého zná z učňovských let. Druhý díl se jmenuje Tchyně a pokračuje v osudech Zdeňky, které se mezitím narodí druhé dítě právě s přítelem, se kterým na hromádce žije. Obsazení je navýsost parádní : tchyně- Věra Galatíková, tchán - Vlastimil Brodský, Petr - Vladislav Beneš a Zdeňka - Markéta Fišerová. Velká škoda, že jí osud nadělil zdravotní potíže, kvůli kterým se musela vzdát herectví, byla totiž v osmdesátých letech neobyčejně přirozená herečka a v tomto dvoudílném filmu svoje civilní herectví jen podtrhuje. Věra Galatíková nemusí nic předstírat, její herectví je geniální a vnitřní monology, které ve snímku vede jsou protrpěné životní zkušenosti. Vlastimil Brodský jako nepříjemnej dědek je výbornej, stejně tak Vladislav Beneš v roli nesympatického a panovačného Petra. Za zmínku stojí postava nového přítele Zdeňky - Miroslava Vladyky, jehož dětinská povaha vyústí v neschopnost se o rodinu postarat, nebo Zuzana Bydžovská jako nová Petrova přítelkyně. Hudební kulisu z různých synťáků a efektů vytvořil Petr Hapka. (01.03.2020)