Baby Face

Překvapivě odvážný a otevřený snímek o cestě vzhůru přes postel. Barbara Stanwycková exceluje jako dívka zneužívaná od dětství otcovými kamarády, které místní intelektuál vysvětlí, že by měla své přednosti využít ve vlastní prospěch a to všemi prostředky. A tak, naučená z otcova baru, pluje mezi muži, kdy nezajímavé rychle odpálkuje, zatímco zajímavé sbalí na hranou nevinnost. Samozřejmě jí potkají i nějaké tragédie, ale sladký konec bohužel nechybí, což je jediná slabina filmu. Je totiž úžasně drzý a osvěžující. (30.08.2023)

V podstatě dost tuctový příběh (viď konec) i provedení (film ještě stále vychází spíše z němých filmů než pozdějších zvukových) povyšuje Barbara Stanwyck (jak jinak) a otevřenost, která tolik schází v pozdějších filmech. Nedivím se, že svíčkové báby a pánbíčkáři byli z filmu na větvi. Za tu otevřenost si film hvězdičku navíc zaslouží. V rámci žánru za 4. (01.01.2021)

I dnes svým takřka erotickým nábojem šokující drama o mladé ženě, která se v jedné newyorkské bance prospí postupně až na vrchol. Obával jsem se trochu, že (vzhledem k tomu, jak je dnes film slavný svou odvážností) pro všechny dvojsmysly a narážky nezbude ve filmu místo na pořádný scénář, ale je to naopak: veškerý (byť naznačený) sex zde slouží výhradně potřebám děje (což film také tak odlišuje od mnohých moderních filmů) a rozhodně se nedá říci, že by skvělá Barbara Stanwycková neměla co hrát. Navíc je ve filmu opravdu velice skvělý jazzový doprovod a velice pěkná černobílá kamera. (13.01.2007)

Odvazna skolacka Barbara jako zlatokopka ktera jde pres mrtvoly. Ovsem v zaveru se vse meni a ona psychicky procitne diky lasce... No nevim, ten zaver je tedy hodne rozpacity. Ale Barbara to vali perfektne, vypada dobre, a navic ma u sebe jako kamosku/sluzebnou moji oblibenou, puvabnou Theresu Harris. 3+ (09.08.2015)

Z dvojice filmů (kolekce Forbidden Hollywood), které byly trnem v oku filmovým cenzorům, a které zobrazují cestu ženy za štěstím dlážděnou čímkoli jiným než počestnými úmysly, je jednoznačným vítězem rusovláska Jean Harlow ("Red-Headed Woman" 1932). Barbara Stanwyck není zdaleka tak přesvědčivá, jak typově tak herecky, nemluvě o příběhu, který nakonec stejně hledá spásu v ospravedlnění a nápravě. (13.03.2009)