Pelle Dobyvatel

S nesmírnou laskavostí natočený příběh točící se kolem jednoho statku, na němž je i sníh špinavý. Ve filmu se dějí převážně škaredé věci, ale nic nehnisá a nebolí, vše se nakonec obrátí v laskavý pohled Pelleho otce na syna. Mladinká Sofie Gråbøl sice nemá v titulcích jméno v rámečku, ale již tady je jasné, co v ní dříme za talent. Představitel Pelleho je hodně šikovný kluk s pronikavýma očima, jimiž dokáže vyjádřit více než malinko přehrávající Sydow. (08.09.2023)

Což o to, potenciál to mělo, ta bezútěšnost a bída života z před necelých sto padesáti let, o té se nám v našem současném blahobytu může zdát, a zfilmovaná byla dobře, ale ta pekelná stopáž to celé spolehlivě poslala do prdele, takže promiň, Pelle, kdybys měl kolem hodiny a půl, bylo by hodnocení dost jiné. 45% (01.06.2022)

Pri sledovaní Pelleho som si často spomenul na Kazanov film Amerika, Amerika, ktorý je tiež o veľkej a iba čiastočne naplnenej túžbe. Život a vzťahy na dánskej farme boli vykreslené presne a zo všetkého bola najlepšie vyjadrená beznádej spojená s vierou, že sa objaví niekto, kto ich z toho marazmu vyvedie. Maxa von Sydowa mám ako herca rád, ale v tomto filme som ním bol sklamaný. Mal zahrať postavu, ktorá sa do typológie jeho postáv nehodí a viditeľne sa trápil. Spomenul som si na Bourvilla, ktorý sa v nejakom filme pokúšal zahrať detektíva a prekážalo mi to tak, že som sa nemohol sústrediť na dej. Napriek zdanlivo prísnemu hodnoteniu považujem Pelleho za kvalitný film, ktorému by prospelo prestrihanie. (08.02.2017)

Emocionálně i vizuálně působivé dílo o víře v člověka a o cestě ze samoty k lidské pospolitosti vypráví příběh vdovce Lasseho (Max von Sydow) a jeho syna Pelleho, který koncem minulého století odchází hledat štěstí z rodného Švédska do bohatšího Dánska. Filmový přepis slavného románu Martina Andersena Nexö oceňený Zlatou palmou na MFF v Cannes získal také Oscara, Zlatý globus a Felixe. Pelle Dobyvatel (Pelle Erobreren) je dvou a půl hodinová freska ze života zemědělského proletariátu na konci minulého století, jak jej zachytil ve svém románu z roku 1924 Martin Andersen Nexö (1869 – 1954). vyprávění o starém Lassovi, který odejde se svým devítiletým synkem ze Švédska za vidinou důstojnějšího živobytí a místo toho nalézá ve službách dánského statkáře jen bídu a ponížení, nechybí epický rozlet ani trochu romantizující lyrismus. Akcentuje zejména vztah mezi otcem, všemožně se snažícím zachránit alespoň zdání vlastní lidské důstojnosti, a nadaným synkem, dospívajícím díky jeho nezměrné lásce i díky přátelství s jediným revoltujícím člověkem na statku, čeledínem Erikem, k postupnému sebeuvědomění a touze po svobodě. Proti Stromu na dřeváky, který Pelle Dobyvatel zákonitě tematický připomene, je však film vystavěn v duchu zákonů sociálně-kritického melodramatu, s jeho důrazem na emocionální působivost i s jeho schématy. nesporným kladem filmu jsou výkony Maxe von Sydowa v roli otce a malého Pelleho Hvenegaarda v roli svého jmenovce. (28.04.2009)

Krásný a drsný příběh. Pohled očima malého chlapce na život v dánské emigraci na podivném statku. Jeho otec je starý, vystrašený a upovídaný, prostředí nepřátelské a kruté. Všechny naděje, které se časem naskytnou, se záhy rozplývají. Jen jedna zůstává a chlapec je za ní odhodlaný jít, jakmile najde dostatek odvahy. (07.06.2013)