Anděl Páně

„No, já jsem věděl, že kradete, ale že tolik…“ Až při třetím zhlédnutí se mi konečně podařilo si tuhle pohádku pořádně užít. Ačkoliv právě s žánry jsem asi míval problém největší. Je to totiž dost netypická pohádka a tomu jejímu mixu s komedií jsem teprve musel postupně přijít na chuť. Za což může i pomalejší rozjezd. Nemyslím tím úplný začátek v nebi, který narážkami okamžitě začne „útočit“ na (spíše) dospělého diváka, ale ten přechod na zem. Naštěstí postupně podívaná začne nabírat solidní tempo a ke konci již šlape jako na drátkách. A dokonce nechybí i nějaké to malé dojetí, no uznejte sami…Anděl Páně stojí nejvíce na dialozích, hláškách (až překvapivě vysoká koncentrace), výtečném hereckém obsazení a skutečně fungující chemii mezi herci (především souhra dvojice Trojan a Dvořák je to, na co se film může naprosto s klidem spolehnout). Zvyšuji hodnocení o 1*. „Anděli, víš co vidím!?“ - „Vopovaž se to říct nahlas! Sotva se začneš napravovat, už by sis to pokazil..víš, že vidím to samý?“ (19.02.2008)

Tak tohle bylo milé překvapení. S českými pohádkami to jde delší dobu od desíti k pěti, ale jak je vidět, tak se začíná svítat na lepší časy. Scénář je na pohádku opravdu dost dobrý stejně jako debutující režisér Jiří Strach. Film je plný humoru a vynikajících hlášek, o které se stará převážně duo Trojan-Dvořák. Ostatní herecké osazenstvo je ovšem taky vynikající a některé epizodní roličky potěší. Škoda jen, že ke konci už tato pohádka ztrácí dech a není tak vtipná jako doposud. (28.05.2006)

Jiří Strach dokázal, že tradice má zlaté dno. I přesto, že je moderní a sarkastická. Skvělé exteriéry, skvělá atmosféra, skvělé herecké obsazení. Kašperk, nebe, peklo, ráj. Trojan, Bartoška, Navrátil, Stivínová, Somr, Štěpánková, Jirásková i princ s princeznou (!). A navíc výtečný Dvořák v roli věčně popichujícího pekelníka. Jeden by řekl, jak jednoduchý recept na úspěšnou pohádku. Ale ono je v tom víc, než se na první pohled zdá. (29.12.2013)

Dvojice domýšlivého anděla Petronela a poťouchlého čerta Uriáše se dokonale strefila do diváckého vkusu. Zvlášť v žánru, který to má u tuzemských diváků sakra obtížné. Česká pohádka je roky v přetěžké krizi, chybí pořádní autoři, páč se nedá furt přehrabovat v Němcové a dalších. Ač se jí scenáristka Lucie Konášová, která napsala velmi slušnou Dobrou čtvrť, nechala lehce inspirovat. Pak už ovšem pracovala na vlastní látce. Příběh je prostý, ovšem originální a plný laskavého humoru. Hoši tam nahoře zlobí, nezbedný anděl musí dolů na zemi, kde má za úkol do Štědrého dne napravit alespoň jednoho hříšníka. Stejně jako nahoře i dole čeká řada zářivých hereckých hvězd, mnohé musel režisér podle všeho prosit na kolenou, ale vyplatilo se, ač si hlavní krajíc logicky ukrajuje znovu totálně přesný Ivan Trojan. Zásadní pochvalu ale zaslouží Jiří Strach, který původně televizní pohádku protlačil do kin, poradil si s malým rozpočtem, dokonale se popasoval s rytmem vyprávění a je velká škoda, že se nenašel nějaký producent, který by látce věřil stejně jako on. Prostě by zmizel ten papundekl a vznikly pořádné kulisy. Každopádně berme, co máme. Ze země vydupaná radost. (23.07.2017)

Za poslední léta jedna z nejhezčích českých pohádek. Scénář Lucie Konášové je psaný lehkou rukou a dobře staví na dialozích. Z režie Jiřího Stracha, je třeba míti do budoucna již patřičný respekt. Nezklamal ani Ivan Trojan (což ani nepřekvapí), a jemu výborně nahrávající Jiří Dvořák. Z výpravy Vám sice nepoklesne spodní čelist, ale přesto neurazí. Příjemné překvapení v žánru české pohádky, které stojí za pozornost. (19.11.2005)