Pidihajzlík

Tady se dá pozitivně ohodnotit snad jen odvaha českých distributorů film poslat do oběhu s názvem Pidihajzlík. Když však za hlavu hodím všechny mé předsudky ke tvorbě bratrů Wayansových, nešlo o úplný průser. Pár zábavných momentů komedie nabídla a Wayansovi mají štěstí, že mezi sebou mají Marlona, který umí dělat s obličejem až neuvěřitelné věci. Pidihajzlíka jsem si pustil jako nenucenou a jen podkresovou záležitost a svůj účel splnil. Párkrát jsem se zasmál a házím dvě hvězdy. (30.01.2010)

Nějak nemůžu najít nic, za co bych mohla dát tomuhle filmu alespoň jednu hvězdu. Pidihajzlík je přesně ten typ rádoby komedie, který nemám ráda a který mi nepřipadá ani trošku vtipný, ale spíš zoufale trapný. Celé je to vlastně jen o příšerně se pitvořícím falešném dítěti, fekálních "vtipech" a úderech do rozkroku. (24.02.2007)

Bublající zažívací a vylučovací trakt? Ano! Zásahy genitálií všemožnými předměty? Ano! Americký fotbal s údery do genitálií? Ano! Lascivní obsese ňadry? Ano! Zastrkávání předmětů denní potřeby do análního otvoru? Ano! Rob Schneider? Jistěže ano! Bratři Wayansové zatím točili o ženách, o dětech a k zdárnému završení trilogie jim tak nyní už jen chybí vzít si na paškál vetché starce. Takový domov důchodců totiž může být další nádhernou živnou půdou pro všechny ty ricinovým olejem vyvolané vylučování, rány do scvrklých stařeckých mužství a Roba v roli gerontofilní rehabilitační sestry.. (19.01.2010)

No, Pidihajzlík je prostě přesně ten druh filmu, který doslova nesnáším. A to bláznivá americká novodobá komedie. Pidihajzlík mi skřížil cestu v buse a i přesto, že jsem byl ve velmi rozverné a podroušené náladě, tak jsem byl neskutečně zhnusen touto trapárnou, kterou může natočit snad jen úplný debil...A upřímně, nechápu lidi nad 15 let, kterým se toto může líbit. Jediný co si budu pamatovat je to, že sme tomu říkali "Pidimen" a že sme se všichni účastnící zájezdu "strašně těšili" na jeho pokračovaní při zpáteční cestě :o). Toho sme se naštěstí nedočkali a proto teď můžu v poklidu psát tento koment :o) (29.03.2010)

Sledovat padesáticentimetrového Marlona Wayanse, kterak se pere s Robem Schneiderem v dinoosauřím kostýmu... to je etraodrdinérní, bizarní, nezapomenutelný zážitek. Jeden z mnoha! Krásná guilty pleasure a jeden z nejdementnějších filmů všech dob, který je tak blbý, až se mu daří rozesmívat "na účet podniku". A zvrhle bavit. S trávou a přáteli předpokládám ideální. (15.02.2007)