Sekretářka

Málokdy se stává, aby z postav na plátně bylo cítit, že ví víc, než divák v sále tuší (alespoň "normálně" orientovaný divák). Tady se to hercům opravdu povedlo (Maggie Gyllenhaal je ve své roli mimořádně přesvědčivá), i když možná trochu na úkor právě toho "diváka normaláka". Asi by filmu prospěla i o něco kratší stopáž (hranice 90 minut by podle mne měla být nepřekročitelná). Režisér ale tak těžké téma, snadno zneužitelné pro laciný humor, perfektně vybalancoval někde mezi komedií a dramatem. Ještě musím zmínit jeho cit pro výběr hudby (použil málokdy ve filmech slýchané, ale skvělé a stylové kapely jako jsou například The Faint nebo Cake) A pro Cohenovu píseň "I'm your man" snad nelze ani vybrat příhodnější film... (20.05.2004)

Jaký to asi musí být šílený stav, když víte, že jste trochu jiní, než těch zbylých X % lidí kolem vás. Kterým stačí prožívat svůj intimní život ve společensky přijatelné rovině, a kteří vás vypoklonkují ze dveří, když se jim otevřete a vyzradíte svá nejtajnější přání. Jak asi bylo Erice (Isabelle Huppert), když se svěřila Walterovi (Benoît Magimel) v pro mě famózním filmu Pianistka prostřednictvím dopisu o svých dlouho skrývaných touhách a jeho reakce nebyla zrovna tou, ve kterou tolik doufala. Sekretářka je bojem v jádru po dominanci toužícího muže s jeho vlastním já a dívce, která by tuto jeho dominantní a trýznivou osobnost s radostí a nadšením přijala, protože ona už ví, co je pro ní tím hlavním cílem a splněním snu. Najít muže, ke kterému bude vzhlížet, a kterému bude s uspokojením plnit jeho rozkazy, ať už mají jakoukoli podobu. Je příjemné sledovat muže a ženu, kteří jsou vzájemně maximálně okouzleni tím druhým, a kteří nejdříve své náhle objevené štěstí prožívají naplno jen uvnitř, aby se poté, i když to oba v sobě cítili už od samého začátku, sobě navzájem otevřeli a přijali se v celé své jedinečnosti. Bez předsudků, bez studu a bez obav. Skvělý film, který asi nebude pro každého, ale i přesto pobaví, dojme a potěší, třeba právě ty, kteří onu jedinečnost berou jako určitou formu krásy a ne jako něco, co by mělo být jednoznačně odsouzeno. (18.06.2009)

Romantických filmov ktoré si vyslúžia viac ako tri hviezdičky, napriek tomu, že mám takéto filmy rada je ako šafranu. tento film si ich však vyslúžil viac a to hneď z viacerých dôvodov. V prvom rade je to určite samotný nezvyčajný námet, doplnený veľmi dobrým spracovaním. Herecké výkony Jamesa Spadera a Magie Gyllenhaal sú tiež veľmi podstatnými devízami filmu, pretože v slabšom podaní by to bola skôr fraška. Film má správny spád a príjemné a zaujímavé rozuzlenie. Postavy nie sú čiernobiele, ale hýria mnohými farbami dúhy a sú krásne ľudské a to je to čo ma úplne presvedčil o svojej výnimočnosti. Päť hviezdičiek dávam len nezabudnuteľným filmom a tento k nim jednoznačne patrí. (02.01.2013)

Po velmi dlouhou dobu musela americká studia dodržovat tzv. morální kodex a zejména tvorba velkých studií se vyznačovala neuvěřitelným šosáctvím. Pak přišlo uvolnění, které přineslo spoustu nahoty, vulgarity a zbytečných filmů, které sázely na co nejlacinější podbízivost. Sekretářka není erotický film, je to spíš úsměvný příběh o hledání sexuální identity a vyrovnávání se s ní. Zatímco homosexualita je už víckrát úspěšně zpracovaná a jako téma určitě nepřekvapí, sexuální odchylka, která hraje v příběhu sekretářky důležitou roli, má stále nádech něčeho neobvyklého, v hraných filmech jen zřídkakdy viděného. Maggie Gyllenhaal i James Spader hrají s nadhledem a Sekretářku lze považovat za příjemný snímek ve stylu americké nezávislé scény. Jde o film, který sice opatrně a mírně (ve skutečnosti se přes tragikomické a dramatické prvky pohybuje na půdorysu klasických romantických komedií) ale přece jen posunuje hranice stylu a tématu. Celkový dojem: 80 %. Je to mimo jiné snímek o toleranci a ocení ho nejspíš ti, co už dávno pochopili, že hranice tzv. normality se pohybují jinde než v předminulém století a láska má mnoho podob... (13.06.2006)

Láska má mnoho podob. Ústřední dvojice hraje jak o život a i když scénáristicky a režisérsky to není ani zdaleka dokonalé, film velmi citlivě a zároveň neohroženě, komicky a tragicky popisuje, kam až jsme ochotni zajít, pokud jde o lásku, ať už v té tradiční či naopak naprosto odlišné podobě. Není to můj šálek kávy a jen kvůli tomu jdu tak nízko, pokud byste se divili. (17.10.2011)