365 dní

Je to sračka. Některým holkám se to bude líbit, ale je to hrozně prázdný. Není tam žádný příběh, rozumné dialogy, práce s postavy, normální vyprávění. Vypadá to po vizuálně stránce celkem dobře a těch erotických scén je tam hodně moc. Nejsmutnější faktem je to, když si člověk uvědomí, že některé pornofilmy mají propracovanější příběh a zápletky. (24.06.2020)

Polská kinematografie je fakt trochu někde jinde. Když se rozhodnou, že udělají erotický film světových parametrů, tak zkrátka udělají erotický film světových parametrů. Žádný polotovar, žádné kompromisy. Nevím, jak se dámám jevil představitel Massima, ale představitelka Laury je kromobyčejná koc. To je jediný problém, který mám s tímto filmem z hlediska žánru, protože ženskou krásou mě neohromí. Ale i to může být kalkul, každou ženu napadne, že by se ten nadsamec Massimo mohl heftnout i do ní a bude ten film milovat. Sice 42 procent od nás škarohlídů na ČSFD, ale už několik dnů po sobě nr. 1 v ČR na Netflixu. A to je pro tvůrce to podstatné kritérium. Poláci umí i lepší filmy, nic pro ně není momentálně nemožné. (26.06.2020)

Keď sa nasilu snažíte vtlačiť príbeh do porna, ktoré vlastne ani tým pornom nie je, tak to tak aj dopadne. Romantiku tu hľadajte v mínusových hodnotách, medzi hlavnými postavami je iba sexuálne napätie, nič iné. Prvoplánová zápletka s ešte prvoplánovejším záverom je tu tiež. Nevysvetliteľné a zbytočné prvky v deji, vrátane zbytočných vedľajších postáv sú taktiež prítomné. Ak ste zvedaví, nájdite si niekde zostrih iba erotických scén, ale vlastne, to si už rovno radšej zapnite nejaké to porno. (12.06.2020)

Podobný námět jsem už viděl...byl ve Slunce, seno, erotika a tady je to taky eroťák 🙂🔥. Jasně musí tam být nezbytný narativ, že frajer je bohatý, i když je trochu kokot. Defacto je to Freudovská klasika, že čím více se žena vzpírá muži, tak tím více chce aby se ji později zmocnil jako divoké zvíře 🤷🤗💐. Já bych jen k tomu dodal, že Ital na to potřebuje jachty, blbosti za desetitisíce eur, kérky, pózy atd., zatím co český 🧸si vystačí s humorným dialogem a řízkem s bramborovým salátem... není nad poctivého českého jézéďáka 🇨🇿😂. 46%. (06.08.2022)

Část první. Přítelkyně je velká milovnice trilogie 50 odstínů (šedi, temnoty a dál fakt nevím), kterou já pohrdám. Když se mě snažila přesvědčit, že to není až tak hrozné, za příklad mi uvedla 365 dní, které se 50 odstínúm v lecčems podobají, ale zde se i dle jejího názoru skutečně jedná o absolutní filmové dno. Neuváženě jsem se nechal přesvědčit, že se s ní na těch 365 dní, včetně sequelů, podívám, s tím, že pak ty Odstíny šedi možná i docením. Už v tu chvíli jsem cítil průser. Mýsily se ve mně pocity strachu a nervozity, asi jako u čerstvě zmobilizovaného kluka, kterého právě posílají na válečnou frontu. Věděl jsem, že mě čeká leccos, ale nevěděl jsem, jestli to přežiju a budu schopen se potom vrátit k normálnímu životu. Inu... Se šrámy na duši i těle jsem přece jen přežil. A můžu se tak s Vámi nyní podělit o svůj zážitek, který mě bude ještě mnoho následujících let strašit v nočních můrách. Den první (Příjezd na frontu a seznámení s nepřítelem): Bojiště Netflix. S mrazením v ruce mačkám tlačítka na ovladači a v netflixovském hubbu hledám a následně pouštím 365 dní. Zachvacuje mě strach. Začínám se potit. Cítím, jak mi ledové kapky potu tečou po tváři. Uvědomuji si, čemu jsem se upsal, a přesto nebo právě proto mě zachvacuje panika. Jak sleduji červené kolečko, které se pomalu otáčí po tmavé obrazovce televizoru, přemýšlím nad útěkem z boje. Alas pozdě. Film, jestli se tomu tak dá řikat, začíná. Nepřítel byl na dohled. Napětí v místnosti by se dalo krájet. A pak přišel útok. Nebyl nečekaný. A dokonce začal poněkud zlehka, neboť úvodní scéna, ač nikterak zdařilá, ještě nesla prvky kinematografického umění. Byl to však zastírací manévr, jak mě zmást a nechat polevit na ostražitosti. Hned poté na mě totiž začal nepřítel pálit kulometnou salvu scén, jenž byly v lepším případě urážkou dobrého vkusu, v tom horším vizuálním ekvivalentem chemických zbraní způsobujících krvácení ze všech tělesných otvorů a pomalou, bolestivou smrt. Snažil jsem se krýt a uhýbat, leč marně. Věděl jsem, že se nelze bránit. Mým cílem se tedy stalo přežít. Nebylo to vůbec snadné, neb tvůrci se mě svým scénaristickým a všeobecně řemeslným (ne)umem snažili udolat ze všech sil. Pálili na mě scény bolestně směšné postrádající vzájemnou návaznost i sebemenší náznak logického chování jednotlivých postav prezentovaných buď těžce topornými nebo přehnaně expresivními herci. A to vše navíc v příběhu, který by se dal jednoduše popsat jako fantazie násilného mysoginího psychopata či extrémně submisivní blbky s nulovou sebeúctou. Ani jako to porno to pořádně nefunguje, ač se snímek chvílemi tváří jako z produkce Bangbros či Brazzers. Přes všechny ty hrůzy jsem se nakonec dostal až k samotnému závěru, který po mě však mrštil granát v podobě toho nejdebilnějšího a nejhůře prezentovaného twistu, který jsem kdy v životě viděl. První den na bojišti byl náročnou zkouškou, přesto ve mě rostl neodbytný pocit, že to pravé peklo se na mě teprve řítí. 2/10 (21.12.2022)