Tygr a sníh

Pokus Roberta Benigniniho o nakrútenie podobného filmu ako Život je krásny (s ktorým zožal v roku 1998 obrovský úspech) je evidentný. Avšak, treba poznamenať, že toto kúzlo opôtovne nezapôsobilo, aspoň nie na 100%. Vzorec je rovnaký - Benigni to v prvej polovici filmu rozbalí po komediálnej stránke (a že som sa nasmial), avšak v druhej polovici nastáva krutá realita vojny. Vo filme Život je krásny to zanfungovalo, tuto nie - azda preto, že ten prechod bol príliš drastický. Nie je to zlý film, ale niečo podobné som už v minulosti videl (a bolo to lepšie). (19.08.2012)

Roberto Benigni jako Ital tak otravně užvaněný, že setrvávat v jeho blízkosti je na mašli. Jako hlavní hrdina romantického melodramatu fakt kuriózní postava. Ale není to ani zdaleka tak strašlivé jako jeho Pinocchio. Možná by bylo lepší, kdyby místo podivně ambiciózních ptákovin začal opět točit normálně praštěné komedie. Jinak všem dojde, že Život je krásný byl jen šťastnou souhrou náhod (50%). (21.07.2010)

Předem bych upozornil potenciální diváky, že škatulka "komedie" je zde velice zavádějící. Roberto Benigni si zde hraje to svoje uspěchané, zbrklé a dobromyslné trdlo, ale chová se spíše tragicky než aby vyvolával salvy smíchu. Obzvláště originální mi příjde zasazení příběhu do válečné vřavy Iráku, což je v dnešní době přinejmenším odvážné. A i když je snímek spíše neutrální, stejně mi z některých situací bylo úzko. Určitě má Benigni na svém kontě lepší kousky, ale jako pěkná, poeticky laděná jednohubka je Tygr a sníh dokonalé. (27.06.2008)

příběh mající lehkost sněhu a sílu tygra, umě kombinující obé do poetické harmonie... benigni si napsal a zrežíroval sebe sama takřka dokonale, doslazuje hořké a ztrpčuje sladké, takže chvílemi divák neví, zda se má smát, nebo brečet... možná mám kliku, že jsem tuhle one man show viděl dříve než tolik vyzdvihovaný Život je krásný, a tak nemám srovnání s údajně mnohem lepším snímkem. prostě díky gejzíru krásných slovních obratů a parádnímu konci v mé romantické části duše zavládla spokojenost na 80%. (26.11.2010)

Proti Benignimu stojí špatný scénář, pokažený nejedním divácky nečitelným dějovým střihem, špatné herectví jeho partnerů (ovšem – co hrát, když scénář stojí za kulové?), vykleštěnost a trapná sebestřednost jeho vlastní režie i zjevná finanční dýchavičnost celé produkce. Dýchavičnost nepatřičná s ohledem na velkolepost záměru. Odpustil bych mnohé – skřípající scénář, „americké vojáky“ se zjevně anglickým přízvukem, digitální mouchy a ptáčky i digitální „sníh“ padající na tygra. Ale nedojemnou dojemnost a nevtipný humor odpustit nelze. Benignimu měkne mozek. (08.03.2006)