Capote

Millerův snímek je silný v detailech (rozhovory s vrahy, závěrečná poprava), ale nebýt Hoffmana, byl by jen "jedním z mnoha", filmařsky a příběhově ničím vyjímečným a objevným snímkem. Samotný Capote je chlápek, se kterým bych si určitě nezašel na pivko. Jeho sebestředná, manipulativní a ve vztahu k odsouzeným nechutně pragmatická a vypočítavá povaha, nezřídka sahající ke lžím, je místama až odpudivá a takhle krásně napsanou kontroverzní postavu muselo být radost hrát. Zde je potřeba zatleskat lidem od castingu, typově - směsice looserství a silného charismatu - je Hoffman pro takovou roli zcela ideální. Nezklamal, byl skvělý. (24.09.2006)

Jako biografie geniálního spisovatele příliš ploché a jako film o románu zase bezobsažné. Capoteho tvůrčí genialita se zde omezuje na několik chabých zmínek o jeho předchozím díle a samotné vytváření toho nejzásadnějšího nezajde dále, než kolik je schopen si divák utvořit po přečtení Chladnokrevně samotného, popř. shlédnutí Brooksova stejnojmenného filmu. Stominutová homosexuální kreace Phillipa Seymoura Hoffmana se tak stává pouze snaživou pózou, která by možná provokovala v 60. letech, ale nikoliv dnes. Výsledek je pouze prázdná bublina, kvůli níž se v době uvedení křepčilo víc, než kolik si možná zasloužila a naopak jako pocta geniálnímu vypravěči, potažmo románu, je to asi stejně tak působivé a originální, jako kus mramorové desky. (06.05.2007)

Mohl to být dobrý příběh,ale........ta buzna.... Mám kamarády, kteří jsou gay, jsou to milí, sympatičtí kluci, to co ale zahrál herec Philip Seymour Hoffman, byla hnusná, nesympatická uječená buzna. Nevím jestli to bylo tím českým dabingem, ale opravdu se to nedalo poslouchat. Připadalo mi to komické, spíše tedy komedie a mělo to být drama. Ke všemu jsem neviděl nikde tolik ošklivých lidí, jako ve filmu Capote!!!!! FUJ (12.01.2008)

Stejně jako Kingsley, Mirrenová, Crowe, Cotillardová, Foxx atd., dostal i Philip Seymour Hoffman Oscara za zpracování velké osobnosti předešlých let, a určitě zaslouženě! Dokázal vystihnout jeho narcismus a skoro každý jeho pohled vykazoval obrovským způsobem lásku k sobě samému. Takový herecký výkon jsem hodně dlouho neviděl a myslím, že už zase dlouho neuvídím. Jeho style mjsem byl nadšen ještě několik dní potom a stále si připomínal jeho směšný hlas a vystupování. Celkově je to dílo napínavé, skvěle odtočené a výborně napsané. Líbí se mi taky barvy, ta tmavá tomu dává dost silný říz a emoce jsou skoro v každé scéně. Avšak biografické dílo nevypráví o jeho mládí, šplhání na výsluní a skomírání. Hlavně o období, kdy psal Chladnokrevně, a to byly jeho nejtěžší roky života (kromě mládí). Proto vůbec nechápu tuhle nesmyslnou kritiku. A příběh Snídaně u Tiffanyho je jedním z mých nejoblíbenějších, takže jinak než plným počtem hodnotit nemohu! (13.03.2008)

Malý nesympatický škrček s pisklavým hlasem a podivnými manýry Philipa Seymour Hoffmana je postava, která je ztvárněna pěkně a současně z ní není možné mít dobrý pocit. Nějak podobně je to s tímhle odosobněným dramatem, které je solidně upovídané. Dostáváme se na farmu, kde došlo k čtyřnásobné vraždě a nesympatický novinář a spisovatel Truman Capote chce o tomto zločinu sepsat kvalitní knihu. Mě film moc nezaujal, abych napsal pravdu, a docela se vlekl i přes kvalitní výkon hlavní postavy, precizní kameru i dokonalou výpravu. Nuda zkrátka převládala a u mě je rozhodující, jak se u filmu bavím. A tady to bylo na 50% (07.06.2012)