Ukradený diamant

Přehlédnutý diamant sedmdesátkové tvorby, který mi bůhví proč unikal. Ačkoliv po první výborné akci mohl být scénář jistě nápaditější, je to stále velmi dobré a s hlasy Pavla Soukupa, Svatopluka Skopala a Ilji Prachaře (jo i mladého Mahdala) v prvním dabingu z dílny ČT (dalším dvěma pokusům se vyhněte obloukem) záruka výborné zábavy. (01.10.2023)

"Udělej tu vloupačku bez něho a napiš mi, až budeš zase v lapáku." Diamant se už určitě loupil snadněji, ale Dortmunder se svým týmem mě přitom kdysi hrozně bavil. Jenže sešel se rok s rokem a s mnoha dalšími roky a já jsem s hrůzou zjistil, že je to nějaký pomalý, nepříliš vtipný a nijak zvlášť napínavý. Zkrátka mi zase jednou někdo ukradl oblíbenej film z dětství, což mne rozesmutnilo. Takže nakonec mě uspokojil snad jen první nástup Greenbergova právníka, seznamy potřebnejch materiálů a Dortmunderův úsměv při posledním opouštění banky. To není moc na film, na jehož zábavnost bych ještě před týdnem vsadil svou počestnost. (06.04.2018)

Jednu dobu si hrál spisovatel Westlake na Edmunda Crispina, ale jeho lehkosti a nadhledu většinou moc nedosáhl. Přesto dovedl zaplést věci docela humorně a složitě. Peter Yates místo toho, aby námětu pomohl a přesunul těžiště filmu do žánru absurdní komedie, natočil inťošskou komedii (a děj knihy navíc osekal). Zkusím to přirovnat k současným českým filmovým poměrům - představte si, že režisér Petr Václav nebo Bohdan Sláma natočí třeba Dvojníky (ty se Sokolem a Kohákem) a do hlavních rolí obsadí Petra Štěpánka, Svatopluka Beneše, Pavla Rímského nebo Jiřího Dvořáka. Nejde o to, že by to pánové neuhráli, ale vzhledem k tomu, že je máme zařazeny jako seriozní typy, chyběl by už na startu takovému filmu potřebný nadhled. A podobně to nefunguje tady. Navíc je film zbytečně dlouhý, a každý z jeho tří aktů (nemůžu si pomoct, ale členěno je to fakt jak na divadle - 1. akt: Loupež, 2. akt: Osvobození držitele diamantu, 3. akt: Jak dostat diamant ze schránky, ačkoliv samozřejmě v obraze nic takového není) nenabízí podstatný materiál, aby to bylo buď dobrodružné, zábavné, nebo snad dokonce vtipné. Možná by pomohl nějaký specialista na dialogy, klidně mohl vykrást pár chandlerovek, ale aspoň by to oživilo poměrně suchý děj, pomalu odsýpající jak písek ve stojacích hodinách (třeba jen úvodní, značně zbytečná a nezáživná scéna propuštění z vězení trvá snad osm minut). A ten nadhled, něco navíc, tam ještě ke všemu zřetelně chybí. Nakonec mne z celého filmu vlastně nejvíc pobavilo, když jsem se v závěrečných titulcích dočetl, že ústřední píseň zpíval zpěvák jménem Táta (přesně takto napsáno). (08.02.2024)

Dobre natočený príbeh krádeže jedného diamantu, z ktorého sa vlastne vyvinie príjemná komédia. Začiatok sa tvári veľmi seriózne, ale už keď príde do väzenia vyzdvihnúť hlavného hrdinu švagor v ukradnutom aute, ktoré ešte nevie ani poriadne riadiť, mohlo mi docvaknúť, že až tak vážne tento príbeh brať netreba. Produkcia je kvalitná a atmosféra obstojná. Všetci herci nie sú Robert Redford, ale svoje úlohy hrajú dobre. Smola je, že ani jeden z nich nie je komik takže hoci scenár vytvorí bizarnú scénu obsahujúcu komický zvrat, výsledok vyznie vážne až suchopárne. 70% (23.10.2023)

Kromě Murche sice dost divně obsazené – jako Dortmundera si Redforda sice představit dovedu, ale to by ho musel hrát v mnohem fatalističtější rovině – a co do scénáře to doznalo dost divných a dost zbytečných změn (právník je Greenbergův otec, generál není generál, finiš na letišti se už do filmu nevešel...), ale jinak příjemně šlapající kriminálka. Jo, co se týče gagů, tak na rozdíl od předlohy to prostě hází bordel na zeď a čeká, co se přilepí, přičemž to nejlepší jsou samozřejmě pasáže z knihy a humory v jejím srdečném duchu, ale hej – čtyři nebo pět loupeží v jednom filmu? Já jsem spokojený. A to i přesto, že Jak neuloupit smaragd je jedna z mých nejvíc nejoblíbenějších knih, takže měl film ztíženou pozici. (23.11.2017)