Pád do tmy

Tomuhle filmu schází pár chlapů, protože jsem se ve všech těch hrdinkách neorientoval a poznal jsem vždycky jen tři, ostatní se mi míchaly. No a pak tomu už neschází asi nic. Napětí to má na rozdávání a potvory jsou fakt brutus. Brutalita je velká a krví se nešetří, prostě žůžo. Akorát bez poslední asi minuty a půl bych z filmu měl mnohem lepší pocit, ten konec byl prostě takovej násilnej. (28.10.2006)

Nadprůměrný horor s vynikajicí hororovou atmosférou, podporovanou ještě stísněnými prostory jeskyně. Ze začátku to má sice takovej trošku volnější průběh, ale s postupem času začíná atmosféra hodně houstnout a ke konci je už drtivě mrazivá a dokonce ani ty tak trošku divný mutanti mi nepřipadli v ději blbý. K tomu se ještě přidaly někdy pěkně brutální scény a vzniknul na dnešní poměry dobrej neduchařskej horůrek. (16.02.2006)

Slova vysočina a řezník někomu asociují salám, mně filmy Neila Marshalla.. Speleologický survivor, který by si klidně vystačil i bez nástupu humanoidních macarátů, protože pocity stísněnosti (nejen prostoru) dokáže hravě navodit i bez hororových prvků. Chutné gore efekty se zvukem připomínajícím čvachtaní dvouletého dítěte v nafukovacím bazénku, otevřené zlomeninky a bláto na hřišti způsobující lekačky jsou pak už jen třešinkou na krasovém dortu ze strachu, krve a prachu. Jaký to v uvozovkách balzám oproti námětem podobnému The Cave od B.Hunta, které lze napínavosti přirovnat k devadesáti minutovému upřenému pohledu na stalagmit vprostřed jeskynního komplexu - podotýkám bez baterky.. A tolik diskutovaná pointa? Nejvíc se mi nakonec líbí myšlenka, že ten "Descent" (sestup) byl "into Madness", viz.nepoužitý záběr "crawlera" při úvodní halucinaci v nemocniční chodbě či některé logické nesrovnalosti (viz.Lima). Ty nejstrašnější stvůry totiž člověk ukrývá jen ve své hlavě.. (15.05.2012)

Mírně podobný příběh starších Psích vojáků, tentokrát však bez komediálních prvků a atmosféra pěkně zhoustla. Rovněž se přidalo na stylizaci a vykreslenosti postav. Vůbec nevadí, že ve filmu se muž vysytne asi deset vteřin kdesi na samém začátku, šestero hereček je překvapivě sympatických. Začátek je plný tajemných záběrů na hory a lesy v mlze a bez průtahů se zamíří na výlet do jeskyně. Tam už začíná to pravé klaustrofobické peklo. Scéna kdy Sarah uvízne v tunelu je vrcholem žánru a nejednomu divákovi se sevře žaludek. Obludy sice nejsou strašidelný, ale děsivý svým způsobem jsou hodně. Film skvěle ubíhá až ke konci. Ten povyšuje The Descent na IMO jeden z nejlepších hororů poslední doby a ztísněný pocit vás jen tak nepustí. Nemluvě o geniálních posledních pěti minutách. A do toho všeho hraje úžasná hudba... Co víc si přát? (22.01.2008)

Jednoduchý námět zapracovaný do pokulhávajícího scénáře, využil režisér Neil Marshall vcelku flexibilně ve svůj prospěch. Natočit v dnešní době dobře namíchanou směs latexových potvor, atmosférického procítění a zvukové pastvy, je téměř nemožné, téměř To, co se zpočátku zdá jako (pro partu hrdinek) beznadějný survival, přinese v druhé polovině „něco“, co dokonale usadí do sedačky. K režisérově invenci není sebemenších námitek až do závěru, který nejen že začne spoléhat na příliš „uhlazený“ děj, ale zároveň vytáhne nevěrohodnost postav až na neúnosnou míru. Neboť poloha, v jaké se nám hrdinky představí na začátku, rozhodně neodpovídá závěru, kdy se jedna z nich majestátně postaví rozkročmo nad jedním ze svých „úlovků“. Pro to a taky pro z prstu vycucanou psychologii, která je zde spíše na škodu a dělá mezi vzájemnými vazbami postav nehezký guláš, se vyhnu nejvyššímu hodnocení. A po tomhle mám lézt do Moravského krasu? (17.10.2005)