Smrt pana Lazaresca

Zatím ŽÁDNÝ film ani seriál z nemocničního prostředí, který jsem viděl, nedokázal být tak realistický (a věřte, že vím, o čem mluvím)!! Jistě, ve "Smrti pana Lazaresca" se proces příjmu, vyšetření, diagnózy a ošetření prezentuje spíš negativním pohledem, u zdravotnického personálu je kladen důraz hlavně na přepracovanost spojenou s arogancí, neochotou a lhostejností. Jakožto prostředek vedoucí k zachycení syrové výpovědi se dá tento nedostatek ovšem velmi lehce obhájit a přijmout, proto ho za nějaké výrazné negativum nepovažuji... Postupně se zhoršující stav titulního hrdiny, nekonečné putování z jedné nemocnice do druhé, zdržení při vyšetřeních a další problémy, kterým musí doprovod pana Lazaresca čelit, však odkrývají hlavní trumf tohoto filmu - naprosto dokonalou atmosféru. Musím znova zopakovat, že realističtější zobrazení provozu ambulancí, byrokracii, které musí čelit nejen pacienti ale i sami zdravotníci, obyčejnost dialogů sester třeba i nad pokáleným starcem, dohadování se o dalším postupu, únavu čišící z očí a každého pohybu lékařky po náročné noční směně, jsem nikdy neviděl... Nedivím se, že se v některých komentářích mluví skoro o dokumentu! Ještě si svůj dojem ověřím, ale skoro bych se vsadil, že skutečných herců si v tomto filmu zahrálo jen pár, že zbytek lidí, které vidíme v akci, představoval skutečný zdravotnický personál. Pokud se ve svém tipu pletu, a výsledný dojem zaručila "pouze" práce režiséra a odborných poradců, musím smeknout o to víc. Protože ve výsledku, pominu-li kladení důrazu především na negativní stránku celého procesu, tenhle film není ani v nejmenším falešný. (24.09.2010)

Skutečně dokonalá filmařina, kdy tohle natočit jakoby dokumentárním stylem, aby to navíc mělo hlavu a patu, muselo dát velkou fušku. Každopádně přes nesporné kvality filmu podruhé bych jej vidět nechtěl a rozhodně jej nedoporučuju nikomu, kdo už nějakou tu zkušenost se zdravotnictvím včetně českého měl. Protože jak se nejedná o nějakou mimořádku typu koronaviru, resp. ve filmu havárie autobusu (s níž se hraje už od začátku při sledování televize, aniž bychom dopředu tušili, jak osudový to bude mít význam), tak jste pro nemocnice jen kus masa nebo další stěžující si otrava, co je přetěžuje. Na druhou stanu říkám, pokud je doktorů a sester skutečně málo, tak bych to taky dělat nechtěl a asi bych se choval stejně. Film vlastně nijak nesoudí, jen konstatuje stav, který je tristní a kde soucitných osob moc nenajdete (kromě jedné záchranářky a potom jedné žadonící sestry). Líbí se mi i to, že navzdory názvu filmu nevíme, kdy skutečná smrt pana Lazaresca nastane - koneckonců může zemřít pár let po operaci, a spíš si myslím, že to slovo "smrt" zde odkazuje k jakési virtuální smrti, kdy - jak už jsem psal - jste jen kus masa, ne bývalý univerzitní profesor, který měl nějaký život, má děti, má jisté myšlenky, smysl pro humor... jste pro ty nutně lhostejné nemocniční pracovníky v podstatě mrtvý, ačkoliv jste živý. A může to odkazovat i k určité smrti zdravotnictví obecně. Jinak k filmu - scénář, režie, kamera a především herecké výkony jsou na vysoké úrovni (vůbec si nedovedu představit, že by takový silný a propracovaný film vznikl u nás), jen mi vadila zbytečně dlouhá stopáž, kdy některé scény už se zbytečně opakovaly a protahovaly, aniž by to mělo ústrojný význam pro sdělení a děj. (06.06.2020)

Dokumentárne pôsobiaci záznam sanitného prevozu pána Lazarescu s nádorom a krvácaním do mozgu bukurešťskou nocou. Chaotické presúvanie medzi preplnenými nemocnicami, byrokracia, neustále opakovanie úkonov, formuláre, arogancia, svojvoľné určenie diagnózy, nepočúvanie nárekov pacienta a presúvanie zodpovednosti. Absurdistan, dobre známy aj z tunajších pomerov. Dĺžka filmu, symbolizujúca zdĺhavosť nájdenia riešenia pri akútnej potrebe spolu so sledovaním nevábnych príznakov bolestných potiaží zhumpľovaného starca nepridáva na diváckej atraktivite, ale zato realisticky vykresľuje zachytenie tortúry s pacientom, ktorého nikde nechcú. Osamelo žijúci chudáci bez konexií a peňazí nie sú síce priamo určení na odstrel, ale využitím byrokratických procedúr v spojení s aroganciou a ješitnosťou lekárov: vládcov nad životom a smrťou sa darí počet ekonomicky neaktívnej populácie udržiavať na hranici zvládnuteľnosti sociálnej siete. (07.12.2005)

Ako na Kramároch....aj s tou nádhernou doktorkou pri CT....Ale vážne. Puiu natočil dokumentárne ladený film, ktorý pôsobí dojmom, že je natočený v reálnom čase. Nejakým spôsobom ho natočil tak, že som sa ani minútu nenudil a kľudne by mohol trvať aj o hodinu dlhšie. Trochu mi vadilo, že od určitého času presne vieme, ako bude príbeh pokračovať a že tragédia pána Lazarescu nie je vždy vnímaná ako nešťastná zhoda okolností (nehoda autobusu, zlý stav rumunského zdravotníctva všeobecne), ale prichádza na rad aj ľudský faktor (trochu lacné poukazovanie na aroganciu niektorých lekárov pri telefonovaní, pití kávy, alebo riešenia osobných vecí). Toto nie je nová rumunská vlna, ale ultra neo-neo realizmus. Vzhľadom na to, že ma rumunský artový film ani sekundu svojej dva a pol hodinovej dĺžky nenudil (na rozdiel od mnohých, rovnako dlhých vysokorozpočtových produkciách), zaokrúhľujem 90% smerom nahor. (13.11.2012)

„S nohama nic nemám, paní. Nějak mě bolí břicho, žaludek a skráně.“ - „Však my už zjistíme, co a jak.“ Jen aby už nebylo trošku pozdě…Hodně náročná podívaná. Téměř dokumentární styl vytváří neobyčejný pocit autenticity (divák nemá důvod nevěřit, že přesně takhle rumunské zdravotnictví fungovalo…či ještě stále funguje?), ale zároveň nabízí rozvláčné tempo s velkorysou stopáží, což asi bude pro část publika smrtící kombinace (nemluvě o tom, že sympatizovat tu lze jen s obětavou sestrou, neb k hlavnímu „hrdinovi“ lze cítit spíš odpor). Neznám režisérovu tvorbu natolik, abych si troufl odhadnout jeho záměr, ale nepřekvapilo by mě, kdyby ta převládající (ne)ochota, (ne)empatie, arogance, byrokracie a apatie nebyla obrázkem pouze zdravotnictví, ale rumunské společnosti jako takové. Za mě slušné 4*, netrpělivým a unaveným divákům ovšem nedoporučuju. „Jestli chcete, nechám ho odvést rovnou dolů do krematoria, stejně furt mele, že je mu zima. Na neurochirurgii je plno. Je šmytec! Čas došel…ještě podpis, ať je to v pořádku.“ (06.06.2021)