Smrt pana Lazaresca

Ako na Kramároch....aj s tou nádhernou doktorkou pri CT....Ale vážne. Puiu natočil dokumentárne ladený film, ktorý pôsobí dojmom, že je natočený v reálnom čase. Nejakým spôsobom ho natočil tak, že som sa ani minútu nenudil a kľudne by mohol trvať aj o hodinu dlhšie. Trochu mi vadilo, že od určitého času presne vieme, ako bude príbeh pokračovať a že tragédia pána Lazarescu nie je vždy vnímaná ako nešťastná zhoda okolností (nehoda autobusu, zlý stav rumunského zdravotníctva všeobecne), ale prichádza na rad aj ľudský faktor (trochu lacné poukazovanie na aroganciu niektorých lekárov pri telefonovaní, pití kávy, alebo riešenia osobných vecí). Toto nie je nová rumunská vlna, ale ultra neo-neo realizmus. Vzhľadom na to, že ma rumunský artový film ani sekundu svojej dva a pol hodinovej dĺžky nenudil (na rozdiel od mnohých, rovnako dlhých vysokorozpočtových produkciách), zaokrúhľujem 90% smerom nahor. (13.11.2012)

Ze snímků rumunské nové vlny, které jsem zatím měl tu čest vidět, na mě Smrt pana Lazaresca zapůsobila nejvíc a je to film, ke kterému bych se rád znovu vrátil. Hodně zneklidňující drama, které působí až dokumentárním dojmem, je to zkrátka lidské umírání v přímém přenosu zapříčiněné lidskou lhostejností, byrokracií, zbabělostí a profesionální sebezahleděností. Hodně to připomíná postupy italských neorealistů 50. let. Pan Lazarescu se svým rychle se zhoršujícím zdravotním stavem putuje od jednoho lékař ke druhému a ti zaštítěni tu předpisy, tu objektivními překážkami, si s ním pohazují jako s bramborem. Ta pátá hvězdička unikla snad jen pro nepříjemný pocit, který ten film vyvolává. Celkový dojem: 85 %. (12.03.2011)

Nu, to je tedy síla - tenhle film! . . . Lidská bytost se symbolickým jménem Lazarescu v soukolí felčarské mašinerie, doslova smrt v přímém přenosu, bez jakýchkoli zbytečně dramatizujících berliček a filmařských klišé... . . . Možná by se tenhle film měl promítat studentům lékařských fakult, aby věděli, kam dospělo odlidštěné a byrokracií svázané moderní >zdravornictví< , kdy ani sebelepší sebemodernější technika nepomůže tam, kde schází špetka soucitu, zdravého rozumu a lidské (nejen lékařské!) etiky. A jasně, že tohle není typický případ každodenního chodu (nejen) rumunských nemocnic, tohle je ta ryzí výjimka, potvrzující všechna stará známá pravidla, že... Má cenu tohle téma dál rozebírat? Každý někdy byl nebo se v budoucnu dostane do rukou moderních spasitelů lidského těla. A pokoj duši ve vší té možné marnosti... Skutečně marný, marný film... - - - - - (Poprvé viděno 21.5.2011 na >lazarovém prostoru< , hodnocení 171., lehce emotivní komentář zde jako devětadvacátý - 22.5.2011) (22.05.2011)

Moc hezká exkurze napříč rumunským zdravotnickým systémem, kde není člověk nic víc než kus masa, položka na seznamu a každodenní rutina. Netuším, jak to chodí kupříkladu u nás, protože jsem prozatím nemusel podobný výlet absolvovat a věřím, že to nezjistím ani v budoucnu. Každopádně docela zajímavý a velmi depresivní snímek, kterému bych si troufl vytknout zejména dost nehezký stereotyp. Kratší stopáž koncentrované deprese by mu rozhodně slušela víc, než koláž opakovaných záběrů. Taktéž nejsem fanouškem toho, když má kameraman Alzheimera. [65 %] (12.06.2021)

LFŠ 2011 Rumunská nová vlna prezentována mj. režiséry Puiu a Mungiu a jejich filmy Smrt pana Lazaresca a 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny staví na obrovské realističnosti a velice drsném vyznění za podpory dost depkoidní atmosféry. Napomáhá k tomu ruční kamera, téměř jednotný čas a dlouhé scény i záběry a s tím spojené vynikající vedení herců. (31.07.2011)