Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stejnojmenný filmový přepis knihy o českém venkovském-selském hrdinovi od Jindřicha Šimona Baara. Jan Cimbura prodělal vojnu a odchází jako pacholek na venkovský statek. Majitel gruntu v něm dostane tu nejlepší oporu - Cimbura je vzdělaný, pracovitý, poctivý a mimořádný silák. Zachrání děti z hořícího lesa, postaví se proti loupeživým banditům, dokáže se postavit silou proti celému mužskému osazenstvu venkovské zábavy. Nakonec se postará i o kdysi vysněnou, ale jemu osudem odepřenou, venkovskou krasavici Marjánku, která ovdoví. Zajímavý je lidský rozměr Cimbury - má ráda zvířata a nechce je nechat trápit, zastane se obecního blázna - "Bláznivé Anýžky". (XXRadimSXX)

(více)

Recenze (45)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Jan Cimbura je lidový český superhrdina. Je obdařený nadpřirozenou silou zmlátit dvěma ránami celou hospodu, idolem a tajnou láskou každé vesnické ženy, ochráncem bez bázně a hany všech slabších a dětí, umí bez vysílení dlouze pracovat a dokonce i číst, v Praze byl jen jednou, ale zná to tam, jako by tam žil celý život, s kočárem vás doveze na místo vždy předčasně, nekouří, nepije, nesexuje, možná ani nevyměšuje... Prostě je každým coulem dokonalý a bezchybný a ti, kteří si to o něm nemyslí, jsou určitě stejně zákeřné existence, jako ti ožralové v hospodě nebo ten prašivý Žid. Ale teď už vážněji - chápu, že Jan CImbura měl ve své době být vzorem lidového hrdiny, se kterým se mají diváci ztotožnit a chtít být stejně čestní jako on. Ten film měl dát lidem naději, pozitivně je pozvednout na duši a pohladit po srdci. Je to všechno hezké a pochopitelné, ale nic to nemění na tom, že film jako Jan Cimbura za ta desetiletí dost zestárl a dnes působí hlavně naivně, hloupě a v určitých místech i směšně. A nezachrání to ani krásná příroda, když to celé vypadá stejně natvrdle, jako Marvelovka zbavená barvy, akce, efektů a elastických obleků. Btw, co se celé silně kontroverzní části se Židem týče, je tam opravdu navíc, pitomá a trapně leze Nacistům do řiti, ale je třeba si uvědomit, že Čáp byl silně proti ní a točit ji musel jen proto, že ho tehdejší cenzura k tomu přinutila. Takže bych za to obviňoval kohokoli, jen ne Františka Čápa. Lepší 2* ()

Bajda 

všechny recenze uživatele

Jan Cimbura je nejpoctivější, Jan Cimbura má síly za deset, Jan Cimbura přepere celou hospodu ... asi už chápete, jaká je hlavní postava filmu. A z toho pramení jeho největší nedostatek. Při každé potencionálně napínavé scéně víme, že Jan Cimbura se zachová správně a všechny dobře dopadne. Kromě toho, že je film známý svým antisemitismem je to strašná nuda. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Putimský sedlák Jan Cimbura byl skutečnou žijící postavou, kterou se nechal inspirovat J.Š. Baar. Narodil se 17.6.1817 v Semicích a zemřel 16.1.1898. Jeho hrob v Putimi je dosud udržován. Měla jsem tu čest Putim několikrát navštívit a projít se po místech, kde se Jan Cimbura pohyboval a žil. Pan spisovatel si postavu Jana Cimbury trošku zidealizoval. Jan Cimbura byl chlap jako hora. Měřll 192 cm, měl obrovské ruce a nohy. Měl také velkou sílu. Prý byl nehezký,zrzavý a na vojně nikdy nebyl. Budu citovat z jeho epitafu: "Zemřelému v Pánu Cimburovi Jánu, postavil nyní, kříž tu jeho syni. Byl to sedlák silný, bohatý a pilný,rád měl v žití shoně, lidi a pak koně. Odpočívej v pokoji." To jenom pro představu, abychom věděli s kým máme tu čest. Období protektoráru nebyla lehká doba, proto se filmaři rádi vraceli do historie, která nabízí nepřeberné množství inspirace. Ve filmu je krásně nasnímaná jihočeská krajina a venkov. Zapomeňte na dobu, kdy byl film natočen a na poselství, které se v něm ukrývá. Nechte se vtáhnout do děje. Staré filmy mají nezaměnitelné kouzlo. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Absolutně nereálný příběh o hodném a pracovitém vysloužilci Cimburovi (vojáci zpravidla končili na šibenici, měli vnímaní práva poněkud posunuté). Naprosto odporná Štěpničková. Nereálný hodný sedlák, co daruje kobylu-to je jako kdyby dnes hodný podnikatel vzal SUV za mega a daroval to účetnímu. Takovej blbec ale nikdo není. Jediná reálná scéna je vypalení žida. Ona je prostě celá evropa neměla ráda, protože stejně jako cikáni nedodržovali pravidla. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Lehce naivní a prolezlé lidovými písněmi (a to jak zpívanými, tak v orchestrálním podání), přesto působivé. Místy až moc (ženy, které vyrazily do Židova stánku komerce, aby si převzaly své manžely, vytrestaly servírku a vybílily Semitovi všechno zboží, aniž by za ně zaplatily). Žid se za celou dobu objeví pouze třikrát - poprvé, když dva Cimburou zmlácení mladíci přejdou z jedné hospody do druhé (v různých vesnicích), podruhé, když Žid vemlouvavě podsunuje jednomu z nich dlužní úpis. Potřetí je to až při minipogromu, při kterém je dlužní úpis spálen. Zajímavé je, že oba mládenci v této chvíli nadobro zmizí z děje... Sedmdesát let po natočení vnímám Žida jako tragickou postavu, která sice šmelí/lichvaří/whatever, ale zničení veškerého majetku a následný odchod s prázdnýma rukama jen pro ženskou žárlivost si přece jen nezasloužil. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (9)

  • Filmovanie prebiehalo v Písku, Bavorove a Albrechticiach. (dyfur)
  • V původním scénáři známá protižidovská scéna nebyla, ale na nátlak z Úřadu říšského protektora tam musela být dopsána. V předloze Jindřicha Šimona Baara se ostatně nachází rovněž. (raininface)
  • Kvôli bezpečnosti vybudovali filmári falošný les zo stromov, ktoré im poskytla obec Putim. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno