Star Trek II: Khanův hněv

„Hviezdne putovanie II. : Khanov hnev,” nemá našťastie s Bollywoodom absolútne nič spoločné, pretože sa tu vôbec 3 hodiny náruživo netancuje, ba ani emotívne nespieva, najskôr má posádka hviezdnej lode USS Enterprise (NCC-1701), úplne iné starosti, než sa oddávať samým radovánkam, ako býva v citovanej kinematografii vo zvyku. Dostatočne ich totižto zamestnával fanaticky naladený Khan Noonien Singh, ktorý mal vskutku veľmi ťažké srdce práve na Jamesa Tiberiusa Kirka, ktorému to zároveň dal i patrične pocítiť. Kvôli tomu sa mu čírou náhodou, a s veľkou dávkou šťastia, podarilo zmocniť projektu Genesis, čím ho mal, povedzme na chvíľu v hrsti, no nezaobišlo sa to bez akýchsi následkov, ktoré v podstate na seba (ne)nechali dlho čakať, čoho obsahom je inak i srdcervúca scéna, na akú sa nezabúda. Celkom svižný snímok, pasovaný za to „NAJ,” z celkovo desať dielov, pôvodnej, filmovej série, čo ja osobne potvrdiť vonkoncom nemôžem, keďže som hneď predchádzajúci ("originálny"), a ani tie nasledujúce, zatiaľ ešte nevidel, ale už podľa samotného hodnotenia, to vyzerá zrovna tak, že má k tejto skutočnosti asi najbližšie ? (30.01.2021)

pokračovanie populárnej vesmirnej ságy so zmenou režisera, zmenilo i štyl a tak namiesto pomalého tempa tu máme skvelého zaporáka, iny look filmu (dizajn kostymov, všetko vyzerá viac skutočne a preč je celkova televíznost) a hlavne vynikajúci záver. pri scene s červikmi v uchu som sa v mladosti skoro posral strachom... (01.06.2013)

Khanův Hněv jsem už před nějakou dobou viděl, ale až teď, napodruhé, jsem ho víc docenil. Sice se Khan na postavu s "nadměrným geneticky vyšlechtěným intelektem" chová docela jako idiot, přesto je pěkné vidět sci-fi nutně nezaložené na dechberoucí akci, ale spíš charakterech a jejich interakci. Škoda, že právě tenhle jeden aspekt nezvládá Abrams, jehož postavy se chovají strojově "podle kánonu", ale chybí jim osobnost a osobitost. (03.06.2013)

získal postupem času status fanoušky nejoceňovanějšího filmového příspěvku do univerza Star Treku. ačkoliv osobně nesouhlasím, že by vskutku byl nejlepším filmem mezi všemi dnes již třinácti kousky, dobře rozumím tomu, proč se snímek těší až takové oblibě. předně je tomu tak proto, že na rozdíl od předešlého a většiny následujících vychází z přímočaré a v základu nekomplikované zápletky. nemají v něm místo žádná neuchopitelná fantastická mystéria, diváky netrápí žádné filozofické hlavolamy, žádné alegorie jim nenastavují zrcadlo a nenutí je k morálnímu (sebe)zpytování. místo všeho toho film spoléhá "jen" na prostý, avšak spolehlivý archetyp souboje dvou vůdců, dvou odvěkých protivníků, a to v dimenzích hrubé síly i intelektu. ne že by snad oduševnělost scházela filmu docela. své vlastní myšlenky v sobě zjevně nese. jen je nepojednává do přílišné hloubi a nevěnuje jim příliš prostoru. spíš pokaždé jen zabředne pod povrch, aby se trochu osmělil, a vzápětí se kvapem vrací k akci a napětí. co však budí klamný dojem intelektuální hloubky, je těsná návaznost těchto myšlenek na vnitřní prožitky postav a jejich role ve vyprávění. tím se dostávám k další (tentokrát plným právem) oceňované přednosti filmu - k práci s postavami. první film podle Star Treku postavám péči sice věnoval, každé dal její vlastní smysl a její vlastní úděl, ale to vše se nakonec ocitlo v rozlehlém stínu ústřední záhady a jejího řešení. především však postavy zůstávaly typicky roddenberryovsky "sošné". se startrekovými postavami se vůbec těžko sžívá. s charakterově naprosto dokonalým jedincem, rozumným, poctivým a veskrze čestným není vůbec lehké se identifikovat, a přesto přesně takoví jsou Roddenberryho lidé budoucnosti. to však naštěstí neplatí pro Meyerovy lidi budoucnosti. pro verze hrdinů z Khanova hněvu se pochopení nachází snáz. zde jsou totiž obtíženi méně abstraktními, a proto daleko srozumitelnějšími starostmi. řečeno prostšími slovy, postavy filmu jsou lidštější, než jak byly známy do té doby. stačí si vzpomenout na Kirka, když v útrobách planetoidu Regula přemítá nad volbami, které kdysi učinil. sužují ho vzpomínky na malý podvod ze studentských let, kvůli němuž se však nikdy nenaučil zásadní lekci a to nyní může stát mnoho lidí pod jeho velením životy. tím se zase dostávám ke konci filmu a poslednímu z nejvýznamnějších důvodů, proč si film vydobyl svůj kultovní status: "Byl jsem a vždy budu Vaším přítelem..." neboli největší scéna v dějinách filmového Star Treku až po současnost. tím jsem si tak jist, že ani necítím potřebu tak smělý výrok zdůvodnit. (14.10.2017)

Famózní. Po poněkud nedějovém prvním filmu tu máe skutečně brilantní sci-fi (stále bych to nenazýval akčním filmem) Triky opět polepšily, Enterprise je úchvatná, taktéž pasáž v Mlhovině stojí za to. Občas sice trošku škobrtne logika, ale všechno zachraňuje fantastický Ricardo Montalban a sem tam se i docela uchechtnete (James T. Kirk je sympaťák :) 9/10... nechávám si rezervu na další díly. Nicméně už po tomto filmu mohu říct, že Star Trek se mi líbí mnohem více než Star Wars. P.S. Všimněte si, že James Horner už v té době používal svůj hudební "motiv" , na který dneska narazíte prakticky v každém jeho soundtracku.. skupinku 4 tónů v mollovém nádechu, kdy 3 stoupají a jeden klesne :) (18.07.2006)