Dítě

Jestli něco nemusím, tak filmy o hloupých lidech. A snímek L'Enfant o lidské hlouposti je. Těšil jsem se, že snímek bude popisovat složitosti lidského života jako je založení rodiny v ne zrovna ideálních podmínkách, ale místo toho divák sleduje životní trampoty a neschopnost jednoho primitiva. Navíc film téměř postrádá jakýkoliv příběh, díky čemuž je devadesáti minutová stopáž místy téměř k nevydržení. Spousta scén se v nepatrných obměnách neustále opakuje a sledovat jednoho tupce, jak chodí od ničeho k ničemu, sem tam něco ukradne a vyšmelí se dá tak maximálně hodinu. Pro jednoho vrcholné umění, pro druhého nuda k pokálení a já zde umění a filmařskou zručnost rozhodně nevidím. Herci se snaží, ale Renier stvárňuje natolik primitivní postavu, že k němu nelze přivyknout a talentovaná Déborah Francois vlastně nemá co hrát, ale tu naštvanou pózu jsem jí celkem žral. Celé je to chladné a realistickým stylem natočené, ale pro mě nepříliš uvěřitelné, kde slabý (uměle hrocený) příběh zabíjí vše ostatní. (03.10.2013)

Zatím to nejslabší, co jsem od Dardennových viděl. A je mi to celkem líto, protože na Dítě jsem se celkem dost těšil. Bohužel došlo k tomu, co se mi většinou děje u filmů, na které se těším - zklamání. Kamera je sice pořád na úrovni a realističnost navozuje, líbily se mi i civilní herecké výkony, příběh taky není špatný, ale celé to kazí strašně hloupé postavy. Kluk krade (a někdy i dealuje drogy), co ukradne prodá a peníze co za to dostane okamžitě utratí a nic se nenechá. A takhle to ten blbec dělá pořád dokola, až při jednom průseru na konci filmu se zachová správně. Ta jeho holka na tom je o trochu líp, ale tenhle můj názor je asi způsoben tím, že je naprosto nevýrazná. Obě hlavní postavy jsou ale především dost ploché a víme o nich strašně málo věcí. A s těmihle mám soucítit? Nebo jim fandit? Sorry, ale když vám tady je osud hlavních postav lhostejný, je něco sakra špatně. Přesně kvůli tomu mi ten film přijde slabý a bez atmosféry, navíc neobstojí ani jako sonda do života těchto lidí, když je ani pořádně nepředstaví. Pardon, ale tohle prostě není povedený film. Slabé 3* (04.11.2020)

Prodat lze všechno, jenom následky si musí nést každý sám. Bruno chce pomoci - sobě i své přítelkyni, na které mu záleží. K právě narozenému synovi ještě nemá žádný citový vztah a prodat dítě k adopci je pro něho zcela přirozené řešení a snadný výdělek - jako kšeftování s kradenými věcmi. O nic nejde, mohou mít přece jiné ... Nepočítá s mateřským citem Soni, je naprosto zaskočený její reakcí a snaží se dát všechno do pořádku - jenomže to nejde tak snadno. Civilně natočené, ale poutavé drama o vině a trestu. Klidně se to mohlo stát. (05.01.2009)

77 % - Dokumentaristicky syrové, a přitom docela poutavé. Dobře vykreslené figury, které mají hloubku, ale stejně jsem se nemohl úplně zbavit jistého pocitu odtažitosti. Prostě dokumentární nahlížení na osudy hlavních hrdinů, ale nejde jim úplně pod kůži. I když na druhou stranu, možná lepší takhle lehce nedotažené než umělé dojení emocí... (12.02.2007)

Pokud si přečtete obsah, dáte si dohromady, že Soňa a Bruno mají dítě, Bruno ho prodá, Soňa ho chce zpátky, a tak se o to Bruno musí postarat a snad při tom i konečně dospět. Problém je ale v tom, že mezi prodejem dítěte a jeho získáním zpět uplyne jen asi deset minut. Zbytek je o tom, jak Soňa zametá s Brunem, zatímco on jí leze u nohou (doslova!) a páchá další blbosti, při kterých už možná opravdu dospěje a přijde rádoby dojemné finále, které mě utvrdilo v tom, že tři hvězdičky by byly moc. (02.04.2006)