Portrét šílenství

Vtipne a pritom ne banalni (a kratke, coz se na filmovem festivalu vzdy ceni) pojednani o tom, jak muz jednoho dne opusti svou manzelku a ponori se do viru nocniho pokoutniho zivota velkomesta, coz mu az zalostne nejde a nakonec ho dovede do velku zajimaveho konce. Pri tom, jak se snazi zaplatit prostitutce kreditni kartou, se jiste budete bavit. (07.07.2006)

Edmond Burke je.... Odchází od ženy a po rozhovoru s jiným bílým límečkem v baru, který mu zadarmo poskytne moudra, jenž by se dala shrnout slovy, už si ho nehoň sám, se vrhá do víru velkoměsta, aby konečně ulevil tomu hučení. Těžko se však zbavuje svých (zřejmě civilizačních) návyků a jeho finanční sadomasochismus (pro korunu vrtáme svá kolena) mu brání ten přetlak uvolnit. A tak se v tom plácá a plácá a volným pádem (nebo Volným pádem?) směřuje k nezvratnému osudu. Výstřiku toho pravého šílenství se pak kupodivu dočkáme až po výstřiku řekněme uvolňujícím a v této chvíli jsem Edmondovi přestal definitivně rozumět. A tak mě dnes trezorový závěr s černým ptákem v bílé kleci vlastně docela potěšil. Edmond Burke je totiž debil. Hodně užvaněný a taky hodně prázdný film, trochu tuším, že o té prázdnotě měl i být, ale i příběh debila se dá vyprávět s jistou nonšalancí. Snad tu autobiografii tedy někdy dopíšu, zbývají mi poslední dvě kapitoly. (07.05.2021)

Edmond Burke (William H. Macy) se jednoho dne po cestě z práce zastaví v obchůdku z číslem 115 - u kartářky, která mu sdělí, že asi není na svém pravém místě. Edmond o tom začne přemýšlet, a při tom nastoupí na dráhu, které z výšin normálního života vede až do policejní cely 115 - přes návštěvy pánských klubů, podříznutí starého fěťáka až po vraždu mladé sympatické servírky (Julia Stiles)... Jen málokdo ví (snad jen Michael Douglas ve filmu Volný pád), jak strmý může být pád mezi spodinu společnosti. Ze strany Williama H. Macyho sice brilantně sehrané, ale samotný scénář nebyl nikterak zajímavý ani zábavný (a opět ve srovnání s výše zmíněným). Člověk se jen ptá - proč? Jakej smysl tento film měl? Pobavit? To se moc nepovedlo. Poučit ? Možná ano, děti, nezabíjejme servírky, jinak nás ve vězení ojede velkej černoch.. Ještě že to celé zachraňuje délka (spíš krátkost) filmu - těch necelých 80 minut to lze vydržet a Macy byl fakt dobrej... (16.07.2008)

Nejdříve jsem to bral jako levnou variaci na Volný pád, ale to bych tomuhle rozumně krátkému filmu křivdil. Edmond prochází jakousi osobní krizí, až mu z toho prostě hrábne. Sice se to odehrává v jakémsi alternativním vesmíru, kde štětky vypadají jako Denise Richards, Bai Ling či Mena Suvari a Julii Stiles sbalíte, když jí řeknete, že si s ní chcete za***at, ale William H. Macy působí naprosto věrohodně, scénář je propracovanější, než jsem čekal, a režisér věděl, co s tím dělat. (13.05.2011)

Asi tak dvě třetiny stopáže jsem měla za to, že koukám na hodně černou komedii, která se pohybuje ve škálách (anti)morality a satiry. Prostě mě přišlo docela zábavné sledovat politováníhodného lůzra, kterak smlouvá v baru, peepshow a bordelu o laciný sex, aby si dodal tu správnou odvahu až koupí pořádně velkého nože. No a pak ten nůž dojde užitku a hlavní chudinka je zatčen a ono se to nějak mění v rozvláčné vězeňské drama, škoda. 60%. (25.04.2009)