Přelud

Tajuplné drama s kriminální zápletkou stojí a padá s výkonem G. Pecka. Ztráta paměti způsobí, že David, hlavní postava příběhu, potkává lidi, které nepoznává, a sám nakonec neví, zda se nezbláznil. Zpočátku to dokonce vypadá, že David už je po smrti, nebo podstoupil jakýsi tajemný experiment (připomene tak trochu mladší Znovuzrození s R. Hudsonem). Zkraje někde mezi Kafkou a Orwellem, později s nádechem klasických krimi a noir snímků. „Vypadá to, že si někdo hraje na bohy. K tomu ti, co jsou nahoře, často rádi sklouzávají." Černobílá kamera filmu sluší, hudba dokáže místy navodit patřičné napětí. Přesto film ocení spíše milovníci žánru a starších snímků. (15.02.2020)

Spojenie mysterióznej zápletky, amnézie a napínavého trileru dopadlo nadočakávane. Všetky tieto veci držia diváka v šachu a v spojení s tempom, dobre kúskovaným napätím a postupným odhaľovaním záhady utečú takmer dva hodiny ako voda. Peck hrá svoj štandart, komika Matthaua by som v trilerovom snímku nečakal, aj keď treba podotknúť, že sa mu ušla mierne komická rola. Z Kennedyho je zasa drsná gorila v obleku, z ktoréj ide rešpekt. Výborne zvládnuté flešbeky, čo sa v takýchto klasikách veľmi nevidí. Veľmi dobre podčiarkujú to, čo je v postupne odkrývajúcom sa deji dôležité a posúvajú príbeh dopredu. Menšia škoda, že filmu nebola dožičitá farba a občasne vyzerá ako o 10 rokov starší film, než je v skutočnosti. Každopádne, veľká spokojnosť. (10.03.2019)

Líbilo se mi to hodně. Mám rád filmy, které na úvod představí jakousi záhadu (zde v úvodu ještě ozvláštněnou výpadkem elektřiny v mrakodrapu), a hrdina si pak kousek po kousku skládá, co se vlastně děje, a přitom neví, komu může, a komu nemůže věřit. Vysvětlení mi přišlo také rozumné - nijak bombastické, ale zapadlo do děje, záhady uspokojivě vysvětlilo, věci se děly poměrně realisticky (na podobný žánr), ale hlavně mne to drželo od začátku do konce v napětí, jak to celé dopadne a co se tam v tom příběhu vlastně děje. Což se dá říct o málo filmech. A Gregory Peck hraje docela přesvědčivě, zvlášť když se snaží vzpomenout si. Nejlepší je ale asi scéna v tom pokoji, jak zhasne světlo, kdy se celý cuká a klepe, a náhle se zničehonic uklidní a vyjde v té tmě pokoje ven. A potěšil mne příjemně cynický detektiv v podání Waltera Matthau, když byli na place tihle dva (nebo se začátku i se Shelou), tak příjemně vtipkovali a dialogy byly pěkně vychytané. (18.02.2020)

Kličkování v paměti za tmy. Kdo vlastně jsi? Vzpomeň si. Kdo nebo co brání ti, být sám sebou. Tím, kým jsi. Vrať se ke včerejšímu dni. Tam se otazníky v tvé hlavě dočkají odpovědi... Zatímco horní cíp kapesníčku v klopě září běloskvoucí čistotou, tu spodní, neviditelnou část, plní, špiní barva zelená, vytlačuje ji pakl peněz. Ovšem Davidu Stilwellovi, klíčníkovi tajemných oken, kterého vedou nejisté směry jistého herectví Gregory Pecka, je třeba zvlášť vzdát hold za jiskrný /záb/lesk v mysli, ve vlasech, nez/a/tracený člověčí charakter. (29.10.2018)

První půlhodina vypadá velmi nadějně a pravděpodobně vás navnadí v očekávání temného konspiračního thrilleru, jenže s přibývajícími minutami, s tím, jak Edward Dmytryk odhaluje víc, než by bylo záhodno, a především jde směrem, který je příliš naivní, zjišťujete, že hvězdičky budete udělovat za přítomnost hvězdného Gregory Pecka a ze slušnosti. I když snímek vznikl v polovině 60. let, připadá mi, jako by byl nejméně o 15 let starší. Těžkopádnost a naivita padouchů je někdy až úsměvná. Není důvod dnes s Přeludem ztrácet čas a věnovat mu příliš velkou pozornost. Celkový dojem: 45 %. (02.03.2019)