Věznice Andersonville

Hluboce si cením každého filmu, při kterém opravdu upřímně cítím vděk a požehnání za to, že se mi poštěstilo narodit se v existenci tady a teď. Narozdíl od nich, od vojáků této občanské války, se na trýznění, bolest, nemoce, hladovění, vraždění, beznaděj, strádání a umírání můžu jen dívat. A můžu to vypnout. Oni nemohli. Oni to žili. Mnozí měli i za okolností neslučitelných se životem takovou vůli žít, že mi to několikrát vhánělo slzy do očí. Příběh nejen o zrůdnostech války, ale i o tom, jak dokáže naděje a víra ve správnou věc lidi spojit. Je to velmi dlouhé, ale není to na škodu, nakonec si budete připadat jako jedni z nich. Tenhle film vás do věznice Andersonville opravdu vezme. Bude to náročná exkurze. Vítejte v pekle. (02.10.2013)

Chápu, že pro spřízněné diváky zajímající se o historii Spojených států amerických může být tento film stejnou hodnotu, jako zase pro nejednoho našince Vávrova husitská trilogie. Bohužel u obou se mi staví do cesty jakási vzdálenostná propast: u Husitů časová (dávný středověk), zde pro změnu geografická. Téma občanské války USA jde mimo mne a Věznice Andersonville byla až "příliš historickým" filmem na to, abych po celé tři hodiny dokázal setrvat v plném zaujetí z nadčasové roviny. Přesto mi nabídla působivý exkurs do zajateckého tábora a v jistých okamžicích až hrůzostrašné pocity při ponoření se do psychiky zajatců v prostředí, v němž byla nechutná špína přítomna jak všude po zemi, tak uvnitř vládnoucích lidí a dozorců. Pokus o útěk a soudní proces patří určitě k zdařilým pasážím, ale bohužel během tří hodin nejednou dochází i na rozvláčné zvolňování tempa. U Frankenheimera jsem zvyklý na velkolepé filmové zážitky, které ve mne přetrvávájí i do dalšího dne, tady spíše přetrvává menší zklamání a dilema v hodnocení. Zklamal mne i Jan Tříska; na jeho postavu velitele táboru jsem se hodně těšil, říkal jsem si, že po Obecné škole nemohl podat v roli podobně rázného charakteru špatný výkon, ale se svým patetickým přehráváním a nemožnou angličtinou byl spíše k smíchu. 65% (20.05.2020)

Tenhle film, ač dlouhé stopáže, mě nenechal chladným. Přes určité rozvláčněji vyprávěné pasáže, historické nepřesnosti, jsem spokojen. Napětí 10/10. Historická přesnost 9,5/10. Herecké obsazení (Pro film byl velmi významný kompars, do hlavních rolí nebyli zpravidla obsazení známější herci, což považuji za vhodné řešení) 10/10. Hudba 10/10. Obraz 8/10. Celkové hodnocení 98 %. ║V zajatecké věznici se v roce 1864 nemohl nacházet oddíl afroamerických vojáků, jelikož se na základě rozhodnutí štábu prezidenta Jeffersona Daviese měli zajatí afroameričtí "yankees" v uniformách okamžitě popravovat║Vůdci Andersonvillských jezdců, kteří byli 11. července 1864 popraveni, se jmenovali Charles Curtis, John Sarsfield, Patrick Delaney, Teri Sullivan, William Collins a A. Munn.║ (07.07.2012)

Slusny film o base menom Endersonville z obcianskej vojny v USA 1861 - 1865. Slo tam o nasledovne . zavreli 100 -ky vaznov do basy plnej bahna, spiny, hmyzu a neviem este coho a nechali ich tak - bez vody a bez jedla. Dost dobry namet na film, a vzhladom na 19. storocie aj uveritelne drsnjostou. Skoda len toho, ze vs trede sa tempo hodne uvolni a nic sa nedeje dohromady, John Frankenheimer ako reziser mal veru aj lepsie filmy - Ptacnik z Alcatrazu, Gypsy Moths 1969, Vlak 1964 ......60 % (18.07.2017)

Je strašná škoda, že z americké občanské války není příliš filmů, protože je to téma velmi zajímavé. Věznice Andersonville se sice nevěnuje přímo válečné akci, ale i tak je to docela tíživá záležitost, která ukazuje, že společná uniforma rozhodně neznamená spojenectví nebo přátelství. Akorát to bylo hodně dlouhé. 80% (07.05.2017)