Hvězdné války podle Turka

OMG! OMG! OMFG! Za svůj život jsem již viděl hodně věcí. Viděl jsem jogurt rozprsklý na dlažbě, viděl jsem krysu zapečenou v bochníku chleba, viděl jsem kýbl cizích zvratků, viděl jsem holý zadek Jacka Nicholsona, ale nic z toho mě nemohlo připravit na zážitek ze sledování tohoto mistrovského díla turecké provenience, za jehož zrežírování by se musel stydět i Ed Wood. Podle mé teorie přišel Çetin Inanç (režisér) někdy kolem roku 1976 za Cüneytem Arkinem (scénárista) a řekl mu, že by nebylo marné natočit něco jako „vesmírné války“. Když je o rok později předběhl jistý George Lucas, protestně jeho scifko zneuctili, přesněji tvrdě znásilnili. Film se „trochu“ inspiroval Star Wars, „vypůjčil“ si z nich několik záběrů, „vypůjčil“ si z nich rovněž Williamsův hudební motiv. Příběh vypráví o dvou udatných hrdinech, kteří se postaví zákeřnému padouchovi, celé se to odehrává kdesi v poušti, ve starých zříceninách čehosi naprosto nevědeckofantastického. Oba reci ovládají unikátní techniku boje, tzv. „máchání“ – tak dlouho mávají rukama kolem protivníka až odpadne, nikdy se nesníží k fyzickému kontaktu. K fyzickému kontaktu nedojde ani mezi jedním z hrdinů a nemluvnou hlavní hrdinkou, dle škály výrazů na její tváří nejspíš tureckou pornoherečkou. Nepřátele, kteří borcům brání v záchraně Země (ono si vlastně stačí přečíst anglický název a víte vše podstatné) mají buď podobu velikého chlupatého medvěda (sorry, medvědi) nebo mumie (sorry, mumie). Jejich končetiny jsou přitom snadno oddělitelné od zbytku těla a díky ostrým drápům do těla následně snadno zabodnutelné. Šatstvo těchto zrůdiček vůbec budí dojem, jakoby tvůrci vykradli kostymérnu divadla, kde zrovna inscenovali Čaroděje ze země Oz. Film je plný roztomile imbecilních scén typu hlavní hrdina „tuží své bijecké schopnosti úporným mlácením do velkého šutru“, anebo si k nohám přiváže dva nepochybně těžké kameny a rozhopsá se po tureckých vrchovinách. Mnohé z těchto scén uznal režisér za natolik pozoruhodné, že je do filmu zařadil hned několikrát. Vrcholu geniality dosahuje v mnoha bodech také scénář strkající svou duchaprázdností s přehledem do kapsy i Lucasův majstrštyk („Tyto vysoké bronzové hory nás chrání před radiací“) a úplně nejlepší hláška je i tou nejupřímnější: „Now he has the power to destroy the Earth. Save the world. Save the world! Save the world!“. Zachránit svět, zachránit svět před filmem nazvaným Dünyayi kurtaran adam – to je jedna z možsnotí. Tou druhou je odhodit veškeré zábrany a královsky se bavit, něco tak strašného na půdě nenajdete (i když kdoví, co tam máte). Jestli v Turecko vznikají samé takovéto filmy, je mi naprosto jasné, proč nemůže být členem EU. Náhlou invazi něčeho natolik vtipného ve větším počtu by ti méně trénovaní Evropané nemuseli rozdýchat. Svých pět hvězdiček dávám se stejnou vážností, s jakou byl natočen tento film, tzn. se smrtelnou. (10.04.2007)

Film, který neustále osciluje kdesi mezi odpadem a maximem, ale nakonec mu nelze ono maximum upřít. Výtvor zcela čisté fantazie a krásné duše aneb když na něco nemám budget, tak si to vypůjčím z kapitalistického braku a zároveň nakrmím diváky lačné buď po akci (zhruba 70% filmu se zápasí, ovšem s jakou vervou a vždy velice originálně) nebo krásných statných mužích (zhruba 20% filmu spočívá ve statických záběrech na udatné tváře dvou hlavních proragonostů). No a když se film zhruba v půlce zastaví a zcela mimo děj proběhne kázaní z koránu - ano, přátele. Dílo génia. Bránice dostala zabrat. Takhle má vypadat zábava. (29.03.2017)

A na sklonku šestého dne stvořil Bůh turecké Hvězdné války. Nejzábavnější věcí na tomhle filmu je, že ti, co ho hodnotí za 5, a ti, co dávají odpad, tak dělají z úplně stejných důvodů (jen ti druzí nebyli tak prozíraví, aby ho sledovali při skupinové konzumaci drog). Úplně „nejzvoranější“ tu imho nejsou dialogy a postavy, jež se pohybují někde mezi Mirkem Dušínem a Jendou Zemanovic a jsou hrané pouze obličejem (někdy) a zásadně ne tělem, ale střih a kamera. Záběry jsou zcela statické, naprosto nenavazují, kamera se NIJAK nepohybuje a dění je spojováno zásadně hrubým střihem, nikdy ne pohybem z jednoho bodu na druhý. Nasrat na kamerovou jízdu a kolejničky, vždyť máme zoom. A co by byl pořádný film bez trampolíny? Je tu i spousta dalších věcí – při házení nevýbušných materiálů následuje s železnou pravidelností výbuch jako po zapálení nádrže s benzínem, není jasné, jestli je Země planeta Javin, Slunce, nebo Hvězda smrti, klasická montáž trénujících hrdinů (tentokrát s polystyrenovými šutry), výbuch Hvězdy smrti (vrchol prvních SW) je tu používán donekonečna při výbuchu jakékoli stíhačky, expozice převysvětlující SW, islám, opakování záběrů a vkládání původních scén ze SW – ale toho, že mě turecké Hvězdné války naučily o kameře a střihu víc než jakákoli učebnice filmu, si cením stejně nejvíc. (04.11.2010)

Lahůdka pro opravdové fajnšmekry. Turci v jistém období svojí kinematografie totálně ignorovali autorská práva a znesvětili tak nejen Lucasovy SW a Indyho, ale třeba Ramba nebo Čelisti. Nevím, jestli byly horší triky, střih, scénář plný perel typu "Jsem unavený jako mrtvola." nebo úroveň hereckých výkonů. Ve všech ohledech se jednalo o diletanství nejvyššího stupně, ale prvních patnáct minut jsem proplakala smíchy a bavila jsem se vlastně celou dobu. Takže prostě nerozhodných 50%. (26.03.2018)

No teda! Při sledování tohohle filmu má opravdu člověk tendenci k epileptickému záchvatu. Neustále se opakující záběry napodobující známé filmy mísící se s rychlým střihem, nesmyslnými záběry téměř na cokoliv, k tomu hrozná turecká hatmatilka, "herci" předříkávající dialogy někde doma v pokojíčku a k tomu všemu jako třešnička na dortu scénář jako od 4letého dítěte. Fjůůůůůůůůůů. (16.10.2009)