Audience

Divadelní hra coby svědectví minulé doby. Osobně mi připadá velice zdařilá. Herecké výkony (oba!) jsou výborné. Humor není zdaleka hospodský, jak by se mohlo na první pohled zdát. Landovského notorický pijan je sice očividně hlavním bavičem, ale mnohdy jsem se neméně usmíval při pohledu na Abrháma, kterak se v roli intelektuála Vaňka snaží nějak slušně "přizpůsobit situaci". Být "společenský", ale neopít se. Vyhovět a nevyhovět (Bohdalka). Přijde mi vtipné, že se hra nesnaží diváka ani tak splynout s pocity trpícího intelektuála (tedy s morálním hrdinou příběhu) uklizeného a potrestaného k fyzicky namáhavému zaměstnání. Místo toho se vlivem nápaditě absurdních monologů Landovského člověk noří do psychologie udavače a alkoholika s Korsakovovým syndromem, který ve své neustálé opilosti a jednoduchosti není dlouho schopen (a možná i ochoten) tajit pravdu ani své názory. Jeho neustálá starost, co si o něm Vaněk myslí. Postesknutí, že jeho se nikdo nebojí a nikomu nestojí za to, aby na něj donášeli a podobné absurdity. Jako kdyby chtěl s Vaňkem měnit. Na druhou stranu, skončit na takovém místě za občanskou statečnost může mít pro člověka jiný význam, než tam sedět za podvod či za hloupost. Je to zkrátka hra plná hořkosti i humoru. (16.12.2022)

Nejspíše jedna z těch věcí, které ve své době musela být děsně pobuřující (mě v té době byly 4 roky, takže mě více zajímalo jakou další akci budou mít Želvy Ninja) ale dobového neznalce to zřejmě moc nepobaví. A sledovat jak se Landovský ožírá (14 kousků za hoďku a čtvrt je slušnej výkon) mě také moc nebavilo. (19.01.2012)

Do této hry zahrnul Václav Havel své vlastní zkušenosti z doby, kdy pracoval jako dělník v trutnovském pivovaru. Hrdinou hry je zakázaný spisovatel Vaněk, který pracuje v pivovaru jako „přikulovač sudů“. Jeho nadřízený Sládek ho pozve do své kanceláře k rozhovoru. Jedná s ním přátelsky, spisovatel se však cítí nesvůj. Je vytržen ze svého prostředí, dělnickým zvykům /pití piva/ přivyká jen s obtížemi, kromě toho neví, jestli na něj jeho nadřízený nechystá nějaký podraz. Sládek mu dá zvláštní návrh - přesvědčuje ho, aby sám na sebe psal hlášení tajné policii. Vaněk odmítne, přesto že mu Sládek za to nabízí „ teplé místo ve skladu“. Ve hře jde mimo jiné o kritiku pokrytectví. A té byl V.Havel, jak se ukázalo plný. Rád pil, ale ve hře se tváří, že mu alkohol nic neříká... (09.06.2014)

Autobiografická vzpomínka na krušnou dobu, kdy vědecké kapacity a kulturní osobnosti byly nuceny pracovat jako topiči, kopáči, či valeči sudů v pivovaře. Někdy i pouhý monolog tupého sládka může o absurditě doby vypovědět více, než stohy učebnic. Ale kdo by čekal příběh s košatým rozvrstveným dějem, ten ať se obrátí jinam. Audience je spíše situační jednohubka. Malá, ale chutná :o) (03.10.2005)

Popravdě - Dokud mi nedošlo, jaký je Landovského záměr, bavil jsem se tak nějak polovičatě. Ale s každou minutou byl můj pocit lepší a lepší. Až jsem se dostal do naprosté spokojenosti. Vždyť Landovského výkon zničil i Abrháma. Měl jsem trochu obavy, zda mi Havlovy hry budou sedět. Teď už se nemohu dočkat další. (08.04.2011)