Ztracený svět

Dalsi z prispevku na tema "dobrodruzna vyprava nekam"... zde na nahorni plosiny Ztraceneho sveta, kde prebyvaji praveke zrudy, napr. krokodyl nebo varan, a take domorodci pod vedenim "Klekih-petry"... Tim chci ironicky naznacit, ze jde o zalezitost prevazne studiovou, naivni, beznou a trikove nicim neprekvapujici. Cesta do praveku a Jursky Park se teto konkurence bat nemusi. :-) 2+ (23.02.2014)

Až v samotném závěru jsem si uvědomil, že jsem film musel vidět někdy jako kluk - když hrdinové prchají před divokými domorodci, bylo mi to stále povědomější, až přišel otvor ve skále, v němž se po lidech vztahovala popínala žahavá chapadla, která vždy zahnali pochodní, aby mohli proběhnout, došlo mi to: Jo, to jsem viděl stoprocentně, vzpomínám si i kdy (TV Nova, která tehdy teprve začínala vysílat, neděle odpoledne... jo, až takový detaily :-). Ale to byla jen vzpomínka. I proto film hodnotím shovívavěji než jiné, je to čistě dobrodružná zábava s lookem zlatého hollywoodského věku. Dinosauři jsou normální dnešní plazi, jen mají na sobě přivázané různé rohy a štíty a vůbec jako dinosauři nevypadají, zadní projekce je taky hodně vidět, motiv s nenávistí Gomeze k lordu Roxtonovi je úplně zbytečný a dost překáží v ději, ale to všechno je úplně jedno. Je to okouzlující, krásně naivní, má to atmosféru, potěší Claude Rains coby prof. Challenger v jedné z posledních rolí, podobně i Jill St. Johnová (ani se mi nechce věřit, že pozdější Bond girl tu bylo teprve dvacet) či Vitina Marcusová jako domorodá kráska v sexy oblečku. Jo, normálně bych dal tři hvězdičky, ale prostě z té nostalgie dám víc. Nejlepší Ztracený svět pro mě navždy bude ten z roku 1925, ale jako klukovsky dobrodružný příběh se tento film nemá za co stydět. (07.03.2015)

Niečo v štýle Journey to the center of the world, alebo 20000 leagues under the sea. Čiže číre rozprávkové dobrodružstvo s patričným kúzelným efektom. Špeciálne efekty sú myslím v pohode, hlavne je ale v pohode výprava. Logika sa už bohužiaľ utopila v tonách lávy a zmizla v tyranosaurovej tlame a to na úplne všetkých úrovniach. Príbeh postupne graduje až do veľkého finále, akonáhle ale skončí, nasleduje ihneď stopka, i keď by sa patrilo ukázať dovetok v Londýne. Nepochybujem, že mnohým by sa tento film, ak by naňho náhodou natrafili, páčil viac, ako rovnomenný Spielbergov film. Komentár č. 5555 (03.12.2016)

,,BUDE ŽIŤ DOSŤ DLHO, ABY BOL VEĽKÝ AKO DOM A DESIL CELÝ LONDÝN.“ ,,A ČO UROBÍME POTOM?“ ,,NO, VYSŤAHUJEME SA Z LONDÝNA AKO NAJRÝCHLEJŠIE BUDEME MÔCŤ.“ __ Jedna z najznámejších filmových verzií slávneho Doyleovho príbehu, ktorému je verná sotva z polovice. Na prelome tisícročí išlo o film často uvádzaný vo víkendovom poobednom vysielaní a dnes je divácky dostupný iba sprostredkovane zo súkromných zdrojov. Zasadenie príbehu do súčasnosti – teda do obdobia prelomu 50.- 60. rokov minulého storočia – príbehu vo výsledku vôbec neuberá na hodnote, keďže v civilizovanom svete sa jeho dej odohráva iba zo začiatku a v priebehu pol hodiny je túto skutočnosť poznať iba na niektorých odevoch alebo predmetoch ústredných protagonistov. Omnoho svojráznejšia je triková stránka. Vtedy ,,áčkovejšiu“ pracnú stop-motion animáciu dinosaurov tu nahradilo ,,béčkovejšie“ maskovanie súčasných leguánov alebo menších krokodílov do chybnej pravekej podoby napr. tyranosaura rexa, čo zrejme vyšlo produkciu lacnejšie. Táto skutočnosť mi ako mladšiemu čiastočne prekážala, dnes môžem usúdiť, že usmerňovanie pohybov plazov alebo ich súboje sú v ateliérovom prostredí zvládnuté na pomerne slušnej úrovni. Z celkového hľadiska ide skôr o rutinérsku záležitosť. Film disponuje zvládnutými dramatickými sekvenciami, scenáristickým klišé s divácky nutným ženským elementom aj uponáhľaným finále, ktoré pre mňa vždy vyznelo skôr do prázdna, pretože by si zaslúžilo pamätnejšiu bodku. Vo výsledku ide o pohodovú starosvetskú záležitosť stále sa tešiacej priazni fanúšikov obdobnej staršej kinematografie. (211. hodnotenie, 18. komentár k filmu) (25.11.2017)

Ač jde o americký snímek, nechybí mu typický anglický humor, a tak má člověk pocit, že se skutečně dívá na příběh ze staré dobré Anglie. Jde sice o volnou adaptaci, ale to mně vůbec nevadí. I po dlouhých letech mě film opět bavil. Má solidní herecké výkony, půvabnou bondgirl a skvělou výpravu, která, především při sestupu horou, připomene Cestu do středu země (1959). Člověk si uvědomí, jak bylo třeba vše vyrobit a kolik práce na filmu bylo - rozsochaté stromy, masožravé rostliny, svatyně domorodců, obří kostra coby most (zřejmě budoucí inspirace pro Rudou Sonju), jeskynní prostory... Jasně, namaskovaní ještěři jsou z dnešního pohledu poněkud komičtí, ale stejně jako u zmiňované Cesty do středu země a dalších filmů zjm. z 50. let sem tak nějak zapadnou, byť úžasnější by samozřejmě byli od R. Harryhausena. Dnes by nejspíš ochranáři skutečný souboj ještěrů nezvládli, ale i tohle je znak dřívější doby. Za pochvalu stojí i skvělé barvy a obstojný dabing. Samozřejmě z nostalgie musím hodnocení navýšit o jednu zlatou*. (03.01.2024)