Planeta opic

Konečně viděno v plné kvalitě na BD. Planeta opic je mistrovským dílem, které ani po 55 letech neztratilo nic ze své působivosti a naléhavosti. Takhle silně znepokojivý snímek se jen tak nevidí. Hodně velký podíl na kvalitách má samozřejmě dost strašidelná hudba Jerryho Goldsmithe, ale také sebejistá Schaffnerova režie a fantastická kamera Leona Shamroye, který vytvořil obrovské množství nádherných panoramatických záběrů, které by se daly zarámovat. Opičí masky z rukou Johna Chamberse jsou i dnes dost věrohodné a právem byly odměněny Oscarem. Hereckému obsazení vévodí stále sošný Charlton Heston a ani herci v opičích maskách se neztratí, byť jim ty masky dost znemožňují větší herecké kreace. Planeta opic je nestárnoucí a stále aktuální klasika, jejíž zdrcující závěr právem vešel do dějin světové kinematografie. (30.06.2023)

,, Tak přece to udělali! '' ------- Knihu jsem četl ještě před viděním filmu a myslím si, že na svoji dobu bylo toto filmové zpracování odvedeno velmi důstojně. Je to zlatá klasika sci-fi filmů, podobně jako Vesmírná odysea nebo Vetřelec... Sedmdesátky byly ideálním časem, kdy Boullovu knihu natočit. Byla to taková vlasatá a ochlupená doba a tak nějak si myslím, že v kostymérně nebyl zas takový problém ty herce do podob goril a orangutánů líčit :-)! Ale teď vážněji. Tohle opravdu zasluhuje plný počet hvězd! * * * * * (14.04.2017)

Nevím, co jiného bych zde měl napsat, ale bylo by dobré zdůraznit to hlavní - tenhle film JE kultovní a to po právu. Atmosféra je tíživá i 40 let po natočení tohoto snímku a jeho poselství (bohužel) je také pořád aktuální. Krom té slavné závěrečné scény (která mi byla vyzrazena, takže jsem si konec nemohl pořádně užít) na mě zapůsobila i scéna u soudu. Navíc ta podmanivá hudba od Jerryho… o klasice se těžko píše, na klasiku se musíte podívat a pochopíte. 100 %. (19.10.2011)

"Ty i já něco hledáme, ale sny nemáme stejné. Já doufám, že ve vesmíru existuje něco lepšího než člověk." Jedna z nejlepších sci-fi všech dob. Scénář (pomineme-li několik logických lapsů), kamera, hudba, masky, herecké výkony, vše je parádní a funguje i dnes. Úvodní, kamerově chaotické ztroskotání raketoplánu a následné putování nehostinnou planetou podmalované znepokojivou hudbou jsou dokonalou esencí napínavého dobrodružství kdesi ve vesmírných dálavách, s důrazem na osiřelost kosmonautů. Se zjištěním, že na téhle planetě mají nad lidmi navrch lidoopové, kteří se k lidem chovají jako ke zvířatům a mezi sebou se velmi lidsky handrkují, se žánr mění na neméně napínavý a zajímavý alegorický politický thriller, ve kterém nejde o nic menšího než o vykastrování neodolatelného cynického macha Hestona, s oblibou filozofujícího s obnaženým zadkem. Celý film pak korunuje famózní šokující pointa, dnes asi z dálky odhadnutelná. (17.08.2011)

„Take your stinking paws off me, you damned dirty ape!“ Jak to říkal Einstein? Že se ve čtvrté světové válce bude bojovat jen klackama? A říkal taky, že všechny opice budou umět perfektně anglicky..? Jeden z možných směrů neodarwinismu v sci-fi klasice s nadčasovou hudbou mistra Goldsmitha, kastraci se vyhýbajícím kovbojem Hestonem, slabší prostřední pasáží z opičího města a nejen v období studené války nosnou myšlenkou hrozící sebedestruktivity lidstva, leč zub času už zapůsobil, jak tlupa hladových makaků na trs banánů. Vzhledem k poslednímu záběru je velká škoda, že Frank Sinatra nazpíval svůj hit "New York, New York" až o něco později, jinak by ho režisér Schaffner určitě použil.. (21.02.2011)