The Omega Man

Rovnako kvalitné filmové spracovanie známeho Mathesonovho románu The Last Man on Earth ako bolo to o 7 rokov staršie s Vincentom Priceom v hlavnej roli. Charlton Heston je tu herecky obstojný, atmosféra ľudoprázdneho New Yorku pôsobí kuriózne aj skľučujúco zároveň a napriek tomu, že v žánrovom popise napríklad aj tu na csfd The Omega Man ako horor označovaný nie je, tento film v súlade s knižnou predlohou disponuje nezanedbateľným hororovým aspektom. (26.07.2018)

Je tam dost nelogičností a nakažení vypadají jak zombíci ze starých Romerovek, jen místo modré tu použili bílou, ale atmosféra osamělého města byla dobrá a Charlton jako vždy frajér. 80% Po přečtení ostatních komentářů vidím, že přebývají jedno a dvouhvězdičková hodnocení. Přiznávám, že akce byla horší a některé ty dialogy nebyly na úrovni, ale stejně budu vyčnívat z řady. Já se prostě bavil. (13.05.2010)

Kravina na n-tou to je, ale v kolika filmech se vám poštěstí pozorovat plesnivé pošuky v černých kápích? Charlton Heston je zde nehorázně cool, což se však nedá říci o jeho protivníkovi - ubohém, pseudomoudra vypouštějícím vůdci Rodiny. Film má mnoho nedotažeností, sám o sobě je dosti naivní a místy velmi trapný, ale na tu hodinku a půl člověka zabaví ... přehlédne-li dotyčný právě ony stupidity ve scénáři. (28.06.2009)

Je to už dávno, co jsem viděl film I Am Legend (2007) s Willem Smithem. Stejnojmennou knihu od Richarda Mathesona jsem nikdy nečetl, stejně jako jsem dosud neviděl původní film The Last Man on Earth z roku 1964. Takže nemůžu moc srovnávat. I Am Legend se mi však docela líbilo a tak jsem chtěl dát šanci i jejímu předchůdci. Tentokrát jde však spíše o čistokrevné scifi, ze kterého hororová atmosféra moc cítit nebyla. Tím však nechci říci, že by šlo o vyloženě špatný film. Jen mi tu chyběly zombie - (jenž jinak vůbec nemusím), které zde byly nahrazeny lidmi v kápích s moukou na ksichtu. A to vážně moc velká výhra nebyla. Navíc jsem se cítil lehce ochuzen i pořádnou atmosféru, která mnohdy doslova stagnovala. Náznaky napětí tu fungovali snad jen ve chvílích, kdy vědec musel bojovat se společenstvím. I tak šlo spíše o přehlídku akčních scén, které však trpěly nedostatkem důvtipu. Bohužel musím souhlasit i s tvrzením, že zvolená hudba filmu spíše ublížila, nežli by jej pozvedla na výší úroveň. Největší problém jsem však měl s důvěryhodností postapokalyptického světa. Tvůrcům se moc nepodařilo zakrýt všechny nedostatky, kterých tu byla spousta. Již v úvodní projížďce lze spatřit normální provoz na silnici (dálnici) za hlavním hrdinou, či chodící lidé. Ani samotný scénář se pak nevyvaroval zbytečným chybám a hlavně mi přišlo, že množství scén – situací bylo nedotažených do konce, či naprosto zbytečných. I ten samotný závěr rozhodně nepatřil mezi vydařené. Podobně bych se mohl vyjádřit i k dialogům.50% (04.02.2015)

Po Já, legendě jsem se koukl i na tohle aje zajímavé pozorovat, v jakých bodech se adaptace stejné literární předlohy schází a v jakých se naopak rozchází. Úvodní jízda s autem je kupříkladu HOOODNĚ podobná. Ve prospěch Omega Mana mluví jednoznačně zajímavé černohumorné odlehčení, které ale ke konci jde do kopru, zabíjí ho naopak naprosto nezvládnutí nakažení. Nejenomže to nějak postrádá logiku (Na co se teda sakra umírá), ale vypadají směšně a naivně a neustále blbě žvaní. Jinak je to ale velmi zajímavá raritka, člověk má aspoň porovnání, jak se točilo postapokalypické sci-fi v sedmdesátých letech :) (05.01.2008)