Hoši no koe

Mohlo by se zdát že láska přervaná dálkou několika světelných let by v anime podání mohla být krásným zážitkem, ale ne všechna očekávání a naděje které do filmu vkládáme se nakonec naplní. Tak jako je nenaplnilo ani Hoshi no koe. Smutná romantika a melancholie se tu až příliš tvrdě rozbíjí o mizivou logiku děje a naprosto zbytečné a nesmyslné mecha souboje ve válce s rasou o které se nedozvíme zhola nic. Sice jsou vcelku hezky animované, ale veškeré mé pocity z lásky kterou ani čas a prostor nezničí zredukovaly na pocit že hormonálně nevybouřené puberťačky by se vážně neměly stávat pilotkami bojových lodí. 5/10 (14.11.2007)

Makota Shinkaie v současnosti považuji za jednoho z nejprogresivnějších a nejzajímavějších tvůrců současného anime. Přesto jeho rané dílko Hoshi no koe ještě nedosahuje kvalit pozdějších snímků jako například 5 centimetrů za sekundu. Během 25 minut rozehraje pro něj typickou neštastnou lovestory mladých pubescentů. Opět silný motiv zamilované bezmoci, osamělosti, další silný motiv je Shinkaiova slabost pro sci-fi prvky a vesmírný život celkově. Zde na tom založil celou zápletku a já to považuji za silné negativum filmu. Silně melancholické pasáže jsou najednou prokládány akčními pasážemi, které přes obdivuhodnou animaci většinou dost pokulhávají a aspon mně kazily celkový dojem z filmu. Případným zájemcům o tvorbu mladého režiséra bych spíš doporučil kouknout na již zmíněný 5 centimetrů za sekundu, kde Shinkai zdejší nedostatky vypiloval k dokonalosti. (20.11.2012)

Obrovský respekt k Shinkaiovu "co si člověk neudělá sám" dílu, jakkoliv jsou postavy z animačního hlediska neoddiskutovatelně slabé. Kombinace mecha války s prapodivnými emzáky a pro autora typické zaláskované lehce filozofické samoty s trochou mystických přísad mi přišla už moc zvláštní na to, abych se s ní mohl ztotožnit, ale pokud je to bráno jako demáč a vějička pro velká studia, která pak už konečně pochopila, že mají co do činění s pozoruhodným umělcem, jsem ochotný přivřít oko, protože výměnou za tuhle velmi svébytnou úlitbu jsme dostali Beyond The Clouds a hlavně 5 cm/s. Jelikož to tak ale velmi pravděpodobně vůbec nebylo, a obhajovat autorův starší počin jeho počiny novějšími beztak není fér, dám 70%, protože víc to na mě samo o sobě nezapůsobilo. Tedy žádná ztráta času - a že i mnohem kratší filmečky dokáží být mnohem větší utrpení - opět opodstatněný příspěvek do fondu anime kinematografie, povedená animace (musím si zase po dlouhé době dát Sins Of A Solar Empire;)), zajímavá atmosféra (i díky hudbě) a dva tři pohnuté momenty, prostě rozhodně nadprůměr... ale pro mě žádná událost. (02.06.2011)

Velmi posobiva a originalna sci-fi romanca. 25 min. mi uletelo velmi rychlo, az mi prislo luto ze je uz koniec. Rad by som si tu krasnu atmosferu vychutnaval dlhsie. Zistite, ze skutocna laska je taka, ked niekto dokaze cakat na SMS od svojho milovaneho 8 rokov......Nemozne? Ano, ale uzasne romanticke :)(9/10) (22.05.2007)

Vidím, že spoustě lidem se to líbilo, ale po zhlédnutí to ve mně zanechalo jen rozmrzelost a trochu výtku vůči autorovi, že mi dal něco nudného, když od něj očekávám prvotřídní práci vzhledem k tomu, jak je vynášen do nebes. Vůbec to nic ve mně nezanechalo, nijak to na mě nezapůsobilo. Je sice pěkné, že si to pan Šinkai dělal všechno sám, je úžasně šikovný a vůbec všechny ty další chvalitebná slova, jenomže i když přesto všechno je to pro nijaké, neužívala jsem si ani animaci, ani příběh, moje hodnocení nemůže být větší. Možná jsem jen tímto typem "tragédie" přesycená, možná jsem v tom ani tragédii neviděla. Pro mě to je jen normální odloučení dvou dobrých kamarádů, kde snad i ta láska vzkvétala, ale bohužel klíčící květinka byla zašlapána dálkou - zde značně zdramatizovanou tím, že dívka odlétla s armádou do vesmíru bojovat proti emzákům. Přišlo mi to stejné s tím, kdy se děti rozutečou do všech světových stran po deváté třídě či po Střední. Je to přirozené, proč z toho dělat tragédii? Záleží jen na okolnostech, kam vás zašlou... Prostě mi to přišlo přehnaně dramatické, zbytečně bolestné ze strany chlapcovy (chápu, že se dívce stýskalo) a nepřišlo mi to nijak poutavé či zlomové. Dvacet pět minut je víc jak dost, ztracený čas to není, ale není ani nic, čemu se budu obdivovat či k čemu se někdy vrátím. (22.03.2012)