ほしのこえ
Voices of a Distant Star
Obsahy(1)
Píše se rok 2046. Mikako Nagamine a Noboru Terao jsou kamarádi a spolužáci ze střední školy. Zatímco Noboru však bude i příští rok pokračovat ve studiu, Mikako byla vybrána, aby se zúčastnila vesmírné expedice, kterou umožnily technologické poznatky získané z objevených ruin mimozemské civilizace na Marsu. Jediným spojením Mikako a Noboru se tak stanou elektromagnetické vlny mobilních telefonů. Hoshi no Koe stvořil jediný člověk, Makoto Shinkai na počítači Apple a původní verze byla nadabována jím a jeho ženou. Později došlo i na namluvení profesionálními dabéry. (yenn)
(více)Videa (1)
Recenze (54)
Ono je to veľmi pekný nápad, ale rozvitie podmanivej atmosféry z predchádzajúcich Shinkaiových filmov je nedostačujúce. Striedanie ručnej a počítačovej animácie mi príde skôr ako rušivý element a nebyť výborného klavíru a znova podmanivo zostrihaných obrázkov, tak by som tomu poetizmu zase až tak neveril. Na druhú stranu je vidno, že Shinkai ako rozprávač a režisér dospieva, len tá prekombinovanosť mi prišla príliš na efekt. ()
Mohlo by se zdát že láska přervaná dálkou několika světelných let by v anime podání mohla být krásným zážitkem, ale ne všechna očekávání a naděje které do filmu vkládáme se nakonec naplní. Tak jako je nenaplnilo ani Hoshi no koe. Smutná romantika a melancholie se tu až příliš tvrdě rozbíjí o mizivou logiku děje a naprosto zbytečné a nesmyslné mecha souboje ve válce s rasou o které se nedozvíme zhola nic. Sice jsou vcelku hezky animované, ale veškeré mé pocity z lásky kterou ani čas a prostor nezničí zredukovaly na pocit že hormonálně nevybouřené puberťačky by se vážně neměly stávat pilotkami bojových lodí. 5/10 ()
Nic moc. Příběh je docela stupidní. Ne že by byl nějak hloupý, ale je na můj vkus dost sentimentální. Krom toho trvá film dost krátkou dobu na to, aby se dal příběh nějak srozumitelně odvyprávět. Sice jsem ho pochopil, ale bylo to nějaké spácané. Kresba ušla. Film určitě zachraňují celkem slušné bitevní scény ve vsemíru, která po všech stránkách předčí vše ostatní ve filmu, takže ve výsledku je film průměr. ()
Makota Shinkaie v současnosti považuji za jednoho z nejprogresivnějších a nejzajímavějších tvůrců současného anime. Přesto jeho rané dílko Hoshi no koe ještě nedosahuje kvalit pozdějších snímků jako například 5 centimetrů za sekundu. Během 25 minut rozehraje pro něj typickou neštastnou lovestory mladých pubescentů. Opět silný motiv zamilované bezmoci, osamělosti, další silný motiv je Shinkaiova slabost pro sci-fi prvky a vesmírný život celkově. Zde na tom založil celou zápletku a já to považuji za silné negativum filmu. Silně melancholické pasáže jsou najednou prokládány akčními pasážemi, které přes obdivuhodnou animaci většinou dost pokulhávají a aspon mně kazily celkový dojem z filmu. Případným zájemcům o tvorbu mladého režiséra bych spíš doporučil kouknout na již zmíněný 5 centimetrů za sekundu, kde Shinkai zdejší nedostatky vypiloval k dokonalosti. ()
"Hlasy vzdálených hvězd" jsou velmi solidním sci-fi předobrazem "5ti centimetrů za sekundu". Sms zpráva, která ze Síria na zem doletí za osm let a sedm měsíců, je jediným prostředkem komunikace mezi dvěma bývalými spolužáky, Noburem a Mikako. Smutné, melancholické. Hodně "muziky" na ani ne půlhodinové stopáži. Přitom vytvořeno v jednom počítači a "na koleně". Makoto Shinkai: Respect! ()
Galerie (9)
Photo © Mangazoo
Reklama