Snídaně na Plutu

Strhující kapitoly ze života Patricka Bradena, který je tak trochu jiný než ostatní a vzhledem k době, ve které žije, v době tuhého pánbíčkářství a nacionalismu, svým chováním zašel za hranice toho, co je pro společnost normální. Herecké kreace Cilliana Murphyho jsou neuvěřitelně přirozené za každé situace, afektované děvče s předstíranou cudností, které i podezřelé z teroristického útoku IRA se snaží nevinně nabalit svého vyšetřovatele. Když říkám, že kapitoly, myslím tím kratičké obrazy, úlomky, střípky, představy a sny, žádný seriozní životopis. Tyto fragmenty jsou pevně spjaty s hudbou, která vypráví příběhy a dotváří atmosféru, místy ironicky (Children of revolution). Výborný film "The best of Ireland." (28.12.2007)

Dojem s filmu velmi kazí nesypatické a "mimózní" Koťátko, které celou dobu jen přede a nevypustí z tlamičky jedinou smysluplnou větu... U filmu, který je postaven stejně jako Snídaně na Plutu, je nezbytně nutná identifikace s hlavním hrdinou. Té se mi bohužel nedostalo... Literární sktruktura snímek oživuje, hlavní hrdina jej vytváří a zároveň pohřbívá. PS - Cillian Murphy proletěl od Snídaně na Plutu k Sunshine celou slunenční soustavou... (10.10.2007)

Příběh o jednom opuštěném koťátku, který občas neví, o čem by chtěl přesně vyprávět. Jeho/její životní cesta mi připadala docela nezajímavá a filmově zdlouhavá. Cillian Murphy decentně přehrává, čímž sice jeho výkon dodává filmu na komediálnosti (skvělé hlášky mimochodem), ale potom bohužel vyzní všechny ty exploze poněkud násilně. Na druhou stranu je jeho výkon tím nejlepším, co v tomto filmu lze najít. Ke konci už jsem se v jeho "původním" pohlaví přestal orientovat. (13.03.2007)

Ten film mne úplně minul. Plyne tak nějak divně, epizodálně, postavy přicházejí odnikud, po chvíli mizí nikam, děj nikam neposouvají... Zpětně jsem si ani nebyl jistý, co to mělo být - jestli příběh sirotka hledajícího svou matku, nebo transsexuála hledajícího sebe sama... nebo ještě úplně něco jiného... 50% (29.06.2020)

Divný film. Zvláštní. Má nicméně v čele úchvatného herce. Zdrobněliny nadužívající Cillian Murphy je sladce koketní, řečí těla přesný, energický i zranitelný. A vlastně moc nevíme, co vůbec (od života) tenhle transsexuál chce. Ano, hledá matku, hledá sebe samého, jenže… Líčí, jak přišel na svět, jak to (ne)má s rodiči, jak to má s ženskými šaty. Jeho kreace si minimálně nominaci na Zlatý glóbus zasloužila. Během svého hledání a bezelstného vnímání světa potkává spoustu bizarních postav, ať už jde třeba o barového kouzelníka nebo teroristy z IRA. Výsledek je místy nápaditý, místy jízlivý, ale také překvapivě odtažitý a bez emocí. Přitom režisér Neil Jordan je nejen v Irsku pojmem, tohle jeho zastavení je stejně jako kdykoliv předtím (i potom) tlumočené velmi silnými hereckými výkony i formální hravostí, jen je škoda, že jsem měl touhu ponořit se do jeho příběhu hlouběji. A to se mi nepodařilo. Za mě JEN dobré. (16.06.2020)