Mariňák

Na začátku těžkotonážní nuda viděná x-krát v x-filmech. Mendes však později začne ukazovat jiné věci, zajímavější věci. Snové představy Gyllenhaala, který do umyvadla blije písek, hořící ropné vrty (jednoznačný vrchol filmu) a vojáky, kteří by pro to aby si mohli vystřelit na živý cíl, udělali cokoliv. JARHEAD je opravdu zvláštní snímek. Ukazuje americkou armádu v trochu jiném a možná i konečně opravdovém světle. Mimochodem, Newmanův soundtrack je vynikající. (26.04.2007)

Válečný film bez bojové akce, zato s obrovskou dávkou ironie a humoru (byť černého). Několikrát jsem viděl Deer Huntera, Apokalypsu i Full Metal Jacket, ale tohle je opravdu zcela jiný způsob nazírání na válku. Nedivím se, že se to mému kamarádovi, fandovi válečných filmů, nelíbilo... Pro mě velmi inspirativní a silný zážitek. Jake Gyllenhaal ani Sam Mendes zkrátka zklamat nemůžou... (23.02.2006)

Skupinku elitních sniperů sledujeme od příjezdu do výcvikového kempu za zvuků Don’t Worry Be Happy přes krušné chvilky na buzerplace až k nemilosrdnému vystřízlivění uprostřed zoufale vyschlé kuvajtské pouště. Tohle není válka mariňáků, nýbrž satelitních družic a neviditelných bombardérů. Přesvědčí se o tom i dvacetiletý Anthony Swofford (Jake Gylenhaal), jenž by rád potěšil svou brzy nejvěrnější přítelkyni „em čtyřicítku“. Jak se však zdá, čas strávený v Kuvajtu nezužitkuje k o moc bohulibější činnosti, než k hraní rugby v protichemické kombinéze, k debatování o rozdílech mezi Mexikánci a Kubánci, k masturbaci nebo k odstraňování pozůstatků četných návštěv provizorní latríny. Slunce sadisticky žhne, zelené mozky měknou a dokonce i seržant Sykes (Jamie Foxx) přestává doufat že si vystřelí do živého cíle. Vytrénovali si mašiny na zabíjení a teď pro ně nemají (duševní) potravu – to nevěstí nic dobrého. Mariňák je hlavně o životních možnostech mladého Američana a pak taky o tom, že války se nemusíte přímo zúčastnit, aby vás nadosmrti poznamenala. Tohle všechno nám Mendes vypráví celkem nezaujatě, očima k politice lhostejného, poměrně inteligentního vojáka. Ten se obrní Olověnou vestou, stane se součástí Čety a bude si připadat jako Lovec jelenů čekající na Apokalypsu. Snad teprve když mezi hořícími vrty střetne zmateného koně, uvědomí si, že už není nač čekat. Mendes symbolické výjevy dávkuje velmi střídmě a víc sází na vývoj odehrávající se uvnitř Swoffordova mozku. Co prožívá voják tak vzdálený od domova a podezřívající svou dívku z nevěry? Jak na něj zapůsobí „rendezvous“ s ohořelou mrtvolou „kdysi taky člověka“? Celkem prostými prostředky se postupně dovídáme odpovědi. Jde především o efekt. Skoro hodinu a půl jsem měl pocit, že je to o ničem. Ani mě nenapadlo začít se nudit, ale bavil jsem se podobným nezaujatým způsobem, jako se bavíte při sledování VyVolených, čili party dementů, jejichž životní osudy jsou vám ukradené. Lidštější rozměry nabývají silnějších kontur až v téměř surreálné pasáži s „plačící Zemi“ a hlavně pak ve zbytečně přecitlivělém závěru. Je to škoda, protože skvělí herci dávají do svých rolí skutečné maximum. Hlavně mladická nedozrálost a naivita z Gylenhaala přímo sálá a zelenění jeho mozku vám brzy ani nepřijde jako handicap. Rovněž technická stránka dokonale naplňuje šablonu malého filmu s velkým rozpočtem a dynamický soundtrack zas pomůže, kde režisér nemůže. To díky Mendesovým schopnostem není až tak často. Jen kdyby zvolené téma zpracoval odvážněji a ne tak prvoplánově. Stále však platí dvě pravdy. Ta první – Mariňák o hlavu převyšuje většinu současně zámořské produkce. A ta druhá – Stanley Kubrick něco podobného natočil před téměř dvaceti lety mnohem lépe. A nejen on. 75% Zajímavé komentáře: Marius, k212, Fr, Hopper, Honza dAve (21.03.2006)

Jarhead začíná tak trochu jako Full Metal Jacket, úvod patří drsnému "gay" instruktorovi Fitchovi s knírkem v uniformě s kloboukem buzerující vše, co se jen pohne. Mariňáci projdou drsným fyzickým i psychickým výcvikem, stráví měsíce v poušti, válka v Zálivu konečně začne, ale nakonec si vlastně ani nevystřelí. Co zaujme, je především Mendesovo vizuální zpracování a kamera, noční scéna postupujících vojáků po poušti s pršící ropou a hořícími ropnými vrty v pozadí nebo záběr na koně potřísněného ropou jsou syrově dokonalé. Film však chce ukázat něco jiného, předhazuje nám téma USA a jejich militantní politiky, tuny $$$ nalitých do války v Perském Zálivu na přelomu let 1990-1991 a studuje morálku vojáků v praxi a zobrazuje vliv válečné atmosféry na jejich psychiku. Jake Gyllenhaal je skvělý už od dob Donnieho Darka a opět potvrzuje své kvality. Snímek má výborné hlášky a celý film doprovází vnitřní hlas hlavního představitele Swofforda. Ke všemu přispívá Newmanova hudba i pestře vybrané skladby podporující tamní atmosféru. Vynikající Mandes sáhl na potřetí sice do úplně jiného soudku než předtím, ale opět zabodoval a to především díky vizuálnímu podání, scénáři, hereckým výkonům, dialogům, hudební stránce, kritice i vtipu (pálení latrín je kapitola sama o sobě). (9/10) (31.01.2006)

Nemám s čím porovnávat, žádný takovýhle snímek jsem neviděl (ani často zde zmiňovanou Full Metal Jacket). Trochu s obtížemi jsem vstřebával humor z první půlky filmu (ale pár hlodů by se tu našlo, včetně trefně zařazené Don't Worry Be Happy), naštěstí v té druhé šlo už o čisté drama. Nikomu neberu názor, že si snímek třeba jenom hrál, že má navíc, ale já si myslím, že ne. Jak jsem to pochopil já (což netvrdím, že dobře), Mendesovi šlo o to, ukázat válku jako neuvěřitelný zmar (buzerace, výcvik, nuda, ztráta iluzí, blízkých lidí a to vše jen proto, aby na konci voják zjistil, že bojoval pro nic, nevystřelil ani na 1 nepřítele a ještě k tomu, že se s ním vzpomínky budou táhnout celý život); a tohle se mu podle mě zatraceně podařilo. Herci, hudba, kamera; nemám co vytknout. Viděl bych to na 4* (ten humor mi zde prostě moc nesedí), ale třeba nato ještě někdy kouknu a svůj názor poupravím. (17.01.2010)