Režie:
Stanislav StrnadKamera:
Jan NovákHudba:
Karel MarešHrají:
Zdeněk Hradilák, Marie Drahokoupilová, Radoslav Brzobohatý, Martin Růžek, Karolina Slunéčková, Ivan Luťanský, Grażyna Długołęcka, Miroslav Zounar (více)Obsahy(1)
Jedině pevná příchylnost k humánním idejím komunismu pomůže dělnickému řediteli, aby překonal vnitřní krizi, v níž se ocitl po rozchodu se sobeckou, maloměšťáckou ženou... Zcela zapomenutý "psychologický" produkt raného normalizačního období. (oficiální text distributora)
Recenze (23)
[LFŠ 2008] „Nejlepší“ film roku 1976. Dokonce byl přihlášen do nějakých soutěží ve spřátelených socialistických zemích a na filmovém festivalu v Moskvě dostal cenu odborů. Tu ale dostaly všechny přihlášené filmy. Asi za snahu. Neúspěch tohoto úžasného filmu si vysvětluji tak, že mělo málo herců rudou knížku. U diváků tahle slátanina samozřejmě naprosto propadla. ()
0/10 No cekal jsem aspon trochu odvaz, ale ouha - moje sedmdesatky zklamaly na cele care. Proti tomuto "psychologickemu" dramatu ze zhave soucasnosti jsou i budovatelska dila squela! Hlavni predstavitel je nepochopitelne predabovan Hanicincem, zapletka pochybna, ale ve sve dobe nejspis aktualni - i kdyz opravdu jenom v minulosti? ;]] a zdanlive napraveni vsech problemu je taky problematicke. ()
Popravdě řečeno, nejsem schopný být k tomuto filmu tolik kritický jako ostatní. Už jen ten, mnohými hned od začátku div ne nenáviděný, hlavní hrdina. Představitele Kabáta, Zdeňka Hradiláka, znám z pouze o rok staršího Kamenného řádu, kde však ztvárnil nanejvýš sympatickou postavu Tonka, a možná i proto jsem na rozdíl od jiných hodnotících zaujal k řediteli velmi brzy pozitivní postoj. Své udělala i přítomnost Polky Grazyny Dlugolecké v roli Aleny, taktéž nanejvýš milé herečky/postavy, tudíž já jim tu jejich generačně velmi nevyváženou lásku vlastně i přál. Samozřejmě jsem nebyl slepý k silnému socialistickému podtónu, dost těžko uvěřitelné benevolentnosti Aleniných rodičů, zbytečně dlouhým a nudným ukázkám z divadla. Stejně tak mě nehorázně štvala znuděná panička, která byla opravdu na pár facek (i když tohle byl možná spíš účel). Konec zůstal takový otevřený, ale nevadil mi, v každém případě díky výše uvedenému pravděpodobně čistě subjektivnímu hledisku nemůžu a vlastně ani nechci dát méně než slabší 3*. ()
Na to, že scenár k tomuto filmu napísal normalizačný tajomník to vôbec nie je zlé. V prvom rade kvalitné herecké osadenie: zvodná Marie Drahokoupilová ako typická panička, ktorá zneužíva postavenie svojho muža, Radoslav Brzobohatý ako podlý námestník Voník, Martin Ružek ako ukrivdený a otrávený herec a samozrejme menej známy divadelný herec Zdeněk Hradilák, ktorému postava čestného riaditeľa podniku padla ako uliata. Aj dej je zaujímavý, netočí sa iba okolo problémov socialistického hospodárstva, ale ide tu aj o vykreslenie ľudských charakterov. Takže konštatujem, že som to čakal oveľa slabšie. ()
Filmy z doby normalizace mají svůj typický rukopis, který mnohým musí vadit, a já to plně chápu. V té době asi nebylo jednoduché napsat příběh reflektující současné dění (plán výstavby, rozvoje a pětiletek) a neupadnout do prázdných canců o politice nebo mezilidských vztazích. Typickou ukázkou je tenhle film, kde autoři tančí na špičce jehly, místy hrozí i pád do propasti idiocie. Ale odstup od soudruhování a budování socialismu si statečně drží až do konce a sledují spíš psycholigii postav, což je jediné štěstí. Nicméně diváky, kteří nezažili, ty asi nezaujmou. Já jako Husákovo dítě "rád" zavzpomínám na to peklo. A že to peklo bylo..nejen v tomhle filmu...70% ()
Galerie (19)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miloslav Mirvald
Zajímavosti (1)
- Film bol natáčaný v Prahe a na Slapoch. (dyfur)
Reklama