Běž, ať ti neuteče

Filmy z doby normalizace mají svůj typický rukopis, který mnohým musí vadit, a já to plně chápu. V té době asi nebylo jednoduché napsat příběh reflektující současné dění (plán výstavby, rozvoje a pětiletek) a neupadnout do prázdných canců o politice nebo mezilidských vztazích. Typickou ukázkou je tenhle film, kde autoři tančí na špičce jehly, místy hrozí i pád do propasti idiocie. Ale odstup od soudruhování a budování socialismu si statečně drží až do konce a sledují spíš psycholigii postav, což je jediné štěstí. Nicméně diváky, kteří nezažili, ty asi nezaujmou. Já jako Husákovo dítě "rád" zavzpomínám na to peklo. A že to peklo bylo..nejen v tomhle filmu...70% (20.08.2011)

Jistě je ten film normálně nudný, scénář přihlouplý, herecké výkony všelijaké (záporné postavy hrají lépe; Willigovi asi neřekli, že už nehraje v mjr. Zemanovi, takže pořád předvádí spravedlivého tátu plk. Kalinu), ale zase je pro svou dobu film charakteristický a svým způsobem prorocký. Ideál společnosti je zde zcela konservativní a na ideologii se zakládající, jen místo dřívějšího kostela, práce a rodiny je zde Strana, práce, rodina. Tomu odpovídá i hlavní hrdina, vzorný dělnický ředitel fabriky Kabát (Z. Hradilák), který však klopýtá v mezilidských vztazích, protože si nenašel odpovídající soudružku a podlehl lacinému pozlátku exterierové atraktivity měšťácky orientované, tedy ten správný ideál nevzývající, stávající manželky - vždy šikézní M. Drahokoupilové. Zástupcen hada v tomto normalizačním ráji je ředitelův náměstek Voník (R. Brzobohatý, který je od pohledu podezřelý svým elegantním oblečením), jehož krédem je, jak sám ve filmu říká, že v životě je vždycky někdo nahoře a někdo dole, a on chce nahoru, a to co nedřív i přes madam Kabátovou. Správně jej odhadne předseda stranické organizace (M. Willig), když o něm říká, že si ze své odbornosti vystavěl hrad, zatímco o jeho ideové čistotě lze s úspěchem pochybovat už jen proto, že se v osmašedesátém tlačil na místo ředitele. Ten film se takto odvolává na nějaké ideály, přestože poslední idealisté v KSČ byli zlikvidováni při čistkách v r. 1969/70, a těm v tomto filmu vzývaným ideálům už nevěřili ani ti, co je měli střehnout. Z tohoto hlediska je celý tento film jen toužebné přání nebo spíše pohádka, neboť už tehdy to byla doba cynismu, doba pro odborníky Voníky vhodná. Ti jen počkali na změnu celkové zahraničně politické situace (oslabení Velkého bratra na Východě), z oficiálního vedení udělali voly (ne, že by si to tito nezasloužili), a sami šli co nejdříve nahoru, a normalizace stale trvá až do dnů dnešních. V této pohádce to však dopadne samozřejmě "dobře", byť díky scenáristické neschopnosti musí zasáhnout Osud, aby se plytká zápletka tohoto filmu nějak rozpletla. A poctivý Kabát si svou novou poctivou soudružku, která celý film seděla jak panenka v koutě, taky najde. (05.01.2014)

0/10 No cekal jsem aspon trochu odvaz, ale ouha - moje sedmdesatky zklamaly na cele care. Proti tomuto "psychologickemu" dramatu ze zhave soucasnosti jsou i budovatelska dila squela! Hlavni predstavitel je nepochopitelne predabovan Hanicincem, zapletka pochybna, ale ve sve dobe nejspis aktualni - i kdyz opravdu jenom v minulosti? ;]] a zdanlive napraveni vsech problemu je taky problematicke. (13.10.2009)

Unylé "psychologické" drama, které i na velice krátkou stopáž utíká dost pomalu a to hlavně kvůli tomu, že nemá co nabídnout. Teda ano, má, pokud vás hodně zajímají prázdné problémy dělnického ředitele a lidí okolo něj, ve kterých kdyby nefigurovala autohavárie, tak ani nevím, proč je mám sledovat a čím si mají získat můj zájem. A celé to vlastně bylo jen o tom, že padesátiletý komunista chtěl mladou holku a ačkoli se k ní celou dobu choval úchylně, ona se do něj stejně zamiluje. Mimo tohle téma (které je spíš kompenzací nesplněných snů) a slabě načrtnuté formy různých zrad jsem v tom víc nenašel a kdyby to nebylo obstojné ani po filmařské stránce, nedal bych ani ty dvě hvězdy. Tady byla aspoň solidní kamera a hudba, když už nic jiného. Slabé 2* (27.02.2024)

Podle me vyborne drama z normalizace. Skvele vykresleni postav a herecke vykony Hradilaka, Drahokoupilove (na miru padnouci role znudene panicky), Brzobohateho, Ruzka, Sluneckove a dalsi. Dobra dobova atmosfera a zajimave motivy jednotlivych postav. Nechapu tak nizke hodnoceni, mozna mnohe irituje to, ze reditel si tyka s delniky, namestek se bavi s vratnymi atd. (12.07.2012)