Poslední dny Sophie Schollové

Soudní film o protinacistickém odboji skupiny německých studentů, kteří šířili protihitlerovské letáky a byli za to zatčeni a tvrdě potrestáni. Věčný boj idealistů s totalitní mocí je vždy zajímavým tématem, ať už jde o Kozinu, Galileiho, Fučíka nebo Sophii Scholl. I když film nenudí, v omezeném prostoru vyšetřoven gestapa, vězeňských cel a soudní síně se dá napětí generovat jen ze souboje idejí. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=XM5A4ETW_Io (18.05.2010)

Dôkaz, že sa stále dá nakrútiť z dôb DSV niečo inovatívne a myšlienkovo poučné. Filmy, ako tento alebo Valkýra nám nakoniec o vojne, ale hlavne myslení nemeckého národa povedia viac, ako nejaká dobrodružná akčná rekonštrukcia niektorej z bitiek. Nenarážam tým na Dunkirk, len aby bolo jasno. Otákzy typu, aká je podstata slobody slova a demokracie, podané prostredníctvom výsluchov, majú neuveriteľný náboj. Pritom vyšetrovateľ v porovnaní so sudcom pôsobí relatívne rozumne, on si iba robí svoju robotu a iný, ako zažitý názor, vysloviť nemôže. Navyše sa tieto rozhovory odohrávajú vo dvojici, čo skvele kontrastuje so súdom, kedy sudca prehovára k desiatkám členov strany a tomu je prispôsobená aj jeho rétorika. (16.08.2017)

Film se stal výmluvnou poctou Sophii Schollové, působivou výpovědí o osudu neobyčejně čisté a statečné dívky, která se spolu se svým bratrem a dalšími členy odbojové skupiny "Bílá růže" postavila nenásilnou formou proti zlu ve své vlastní zemi ... a tak nemám chuť rozmazávat pár detailů, které mně úplně neseděly - na celkové vyznění snímku stejně neměly podstatný vliv. Julie Jenschová v hlavní roli působila křehce a zároveň odhodlaně - z jejího prostého, neokázalého, civilního projevu vyzařovala vnitřní síla a přesvědčení ... a taky víra, která Sophii pomohla jít i na smrt. (22.04.2009)

Mé první setkání s Julií Jentsch nemohlo dopadnout (o mnoho) lépe. Komorní drama o střetu mladistvého zaujetí a idealismu s tragickou realitou a také o nekončícím vzdoru proti zrůdným myšlenkám ýbrmenšovských šílenců pozvolna graduje až k očekávanému, ale přesto strhujícímu závěru - navrch "ozdobeného" výpravou adekvátní závažnosti věci. "Předzávěrečné" scény z takzvaného lidového soudu jsou mrazivým mementem znásilnění nade vše svaté myšlenky boni et aequii ve službách...prostě zla, jinak to označit nelze. Snad se jednoho dne dočkáme podobně kvalitního snímku z naší, podobným - ale pro změnu rudým - hnusem prolezlé minulosti... A snad se konečně poučíme. Závěr a zatmívačka jsou výtečný nápad a na mě osobně působí silněji než nějaká naturalistická tečka. Idea nenásilného odporu je tak zachována až do konce... Nejen za to dávám 90%. (27.07.2007)

Už je to dlouho, co jsem četla knížku o Bílé růži, tehdy to na mě silně zapůsobilo. Filmové zpracování vlastně vynechává celou organizaci a působení skupiny, začíná krátce před zatčením a věnuje se převážně sourozencům Schollovým, především Sophii v podání skvělé Julii Jentsch. I přes filmovou zkratku se podařilo do filmu dostat to podstatné - silnou osobnost mladé dívky, která byla neskutečně pohotová a silná. (16.08.2017)