Volání vlků

"Nikdy nekřič vlk!" (s voláním vlků nemá tento film nic společného) je anglický idiom, který označuje člověka, který si stěžuje na problémy, které v podstatě neexistují, a když se doopravdy vyskytnou, pak už na ně nikdo nereaguje (viz jedna ze známých Ezopových bajek). Film natočený podle Farleyho Mowata začíná sice jako nepodařená groteska, ale stává se stále závažnějším. V poslední době jsem neviděl film, který by byl tak podnětný a vzbuzoval tolik úvah (a to pomíjím nádherné záběry setkávání s vlky a Inuity). Myslím, že tu není víc prostoru, než na jednu: Veškerá tradovaná data (pohádky, pověsti, sny, ale již také filmy) poukazují na to, že kdysi došlo k dlouhému a lítému boji o první místo v potravinovém řetězci mezi dvěma zvířaty (člověkem a vlkem - vlk je dosud jedničkou na souši všude tam, kde se člověk dostatečně neprosadil, tj. nevybil ho - poslední vlk na Vysočině byl zastřelen v roce 1830). - Další úvahou, kterou také jen naznačím, je inuitská představa o vzniku člověka, soba a vlka: sob člověku pro obživu a vlk pro zachování zdravé populace sobů. Nebyla by potřeba nějaké vlčí smečky pro ozdravení lidského rodu, v němž "starý a nemocný" má nevyšší privilegia. A naopak by se nemělo ani zapomínat na "vlčí motiv" u sv. Františka... Tuto recenzi bych pravděpodobně nepsal, kdyby se mi dnes v noci nezdálo, že zkřížené dveře (dají se již obtížně zavírat) u pokoje je třeba zabarikádovat, aby se dovnitř nedostali vlci... (08.04.2014)

Film samotný rozhodne nebol spravený zle. Príjemný a pomaly odvíjajúci, zasadený do severskej panenskej prírody. Smith sa k postave hodil, hlavne v tých vtipných častiach. Kde ale moje očarovanie skončilo?....V poslednej tretine filmu, kde sa dej začal odkláňať od knihy, ktorej sa dovtedy pomerne slušne držal. Už to nebolo a sledovaní, života vlkov a o pátraní, čo sa deje so stádami sobov. Tým, sa vlastne celý zámer príbehu nedotiahol do konca. Nedozviete sa viac o výchove mláďať a osudoch danej rodiny. Miesto toho dostanete scenáristami vymyslený príbeh o zlom mladom eskimákovi, uplne zmenený charakter pilota a náznaku tragédie na konci. Des. Miesto zmyselného príbehu dostanete blivajz. Zbytočne znehodnotená kniha a v poslednej časti pokazený film. A za to moje podhodnotené hviezdičkovanie, pretože nebyť knihy filmu by som dal určite min hviezdu, možno i dve navyše. Škoda. Odporúčam radšej predlohu, knihu Nehaňte vlka. (13.10.2013)

Díky Never Cry Wolf se mnohým z nás otevřel jiný pohled na "zlého" vlka, který sežere vše včetně babičky a Karkulky. Tady to byl elegantní, krásný, hrdý tvor, s notnou dávkou inteligence, schopností si hrát i "zpívat". Tady - to ale znamená v přírodě, která vítá a objímá, je laskavá i nekompromisní. A krásná. (27.11.2005)

Unikum. Naprosto brilantni film. Fiktivni dokument o vyprave zoologa kamsi na kanadsky sever. Ukol: sledovat vlky v prirozenem prostredi. Ovsem prvni problem nastane ve chvili, kdy pana profesora a jeho nadmernou bagaz letadlo proste vylozi na zamrzlem jezere uproztred kanadske tundry. Blizi se noc a prichazi ledova boure. Vsechno vybaveni a zasoby potrebne pro preziti jsou teoreticky po ruce, uhledne zapakovane v bednach.. jenze to pro preziti nestaci. Musim rict ze me tenhle film dostal. Nesentimentalni, syrove, ale nikoli zamerne zdramatizovane. Mozna to pusobi tak skvele prave proto, ze se tvurci vzdavaji temer vsech filmovych prostredku jak 'ozivit' dej a proste ho nechaji plynout. (06.07.2005)

z povier o "zlých vlkoch" a ich krvilačnosti a správaní vzniklo latinské porekadlo "homo homini lupus est" (človek človeku vlkom) tento film poukazuje opak, pravý opak neskrotnosť a neludskost cloveka voci prirode (a to nielen i vlkom, ale aj medveďom, tigrom, slonom...). Ešte že zvieratá nerozumejú latinsky, ktovie ako by to znelo v ich reči :). (15.08.2017)