Městečko Pleasantville
Pleasantville
Pleasantville
Režie:
Gary RossScénář:
Gary RossKamera:
John LindleyHudba:
Randy NewmanHrají:
Tobey Maguire, Reese Witherspoon, William H. Macy, Joan Allen, Jeff Daniels, J. T. Walsh, Don Knotts, Marley Shelton, Marissa Ribisi, Jane Kaczmarek (více)Obsahy(1)
Nic na světě není pouze černobílé. Až na jedno místo - americké městečko zázraků Pleasantville. V Pleasantville nikdy neprší, nikdy se zde neobjevuje nenávist, agrese a nebo slzy. Ale také zde nikdy nikdo nespatřil vášnivý polibek nebo rudou růži. Až do doby, kdy se tu objevili sourozenci David a Jeniffer Wagnerovi... (Warner Home Video CZ)
Recenze (371)
Oscar 3 nominace: Výprava, Kostýmy, Hudba ()
Úúúúžasné zábavné a hlavně originální retro, které mě obrocvsky zaujalo - pobaví, potěší a nese s sebou i poselství, abychom nevnímali svět černobíle a vůbec (že by i narážky na rasizmus?). Skvělé podání a opravdu hodně dobře povedená a nápaditá technická stránka - docela bych se podívala na nějaký "film o filmu", protože ti barevní mezi černobílými, to musela být fuška, navíc plná výborných a sympatických herců (u mě vede Joan Allen s Jeffem Danielsem a samozřejmě Tobey Maguire). ()
Mile současná retro komedie, která pobaví a navíc s sebou nese i nějaké to poselství. 80% Zajímavé komentáře: Darren, liuk, genetique, Velemír ()
Těžko popsat tu radost, když člověk po dlouhé době narazí na film, který je opravdu originální - a to jak obsahově, tak formálně. Pleasantville mě zkrátka velmi příjemně překvapil. Je tam vtip, je tam napětí, je tam skoro všechno, včetně určitých alegorií na zrod nedemokratických režimů. Je to moc fajn :) ()
Kouzelný film a příjemnou retro atmosférou a velmi povedenými hereckými výkony. Postupné obarvování černobílého světa tak, jak jsou do něj zanášena další a další "kouzla" běžného života je působivé a zároveň nutí člověka k zamyšlení nad vnímáním věcí a lidí okolo sebe. (Teď to po sobě čtu a to jsou hrozně sladké kecy, co píšu - ale ten film na mě tak nějak sladce zapůsobil...) ()
║Rozpočet $60miliónov║Tržby USA $40,584,421║Tržby Celosvetovo $49,805,462║ Tento film je Čierno-biele Pleasantvillské prekvapenie s moc poučným príbehom v originálnom prevedení, k tomu s bohatým hereckým obsadením na čele s výborným Tobey Maguire. /80%/ ()
Geniálně originální vizuální stránka. Opravdu skvělý nápad způsobu natočení a změny šedivosti v barvitost. Nepřehlédnutelná ukázka nejen diskriminace, starobylosti, konzervatismu a starých časů. Velmi hezké a osvěžující. Herci vybráni s velkým přehledem a skvěle pasují do svých rolí včetně Tobeyho Maquirea, Reese W. a Williama H. Maceho. Nikdo z nich se nesnaží táhnout film sám a podřizují se celku. Gary Ross předvedl v debutu opravdu výbornou práci. ()
Scénář: Gary Ross .. Velice příjemné odpolední televizní překvapení. Zvláštní kombinace reálných postav, které se náhodou dostanou do prostředí oblíbeného retro seriálu. Chytré a navíc velmi poutavě natočené, o vizuální stránce a skvělém hereckém obsazení nemluvě. Za tím vším je navíc důmyslně skryto i několik poselství.. ()
Pohodový, příjemný, vizuálně krásný film. Navíc je tu něco navíc - poselství proti rasismu, proti šedivosti, proti konzervatismu. Jistě myšlenka nijak nová (podobně např. Čokoláda), ale krásně podaná. Skvělé herecké výkony a zajímavé filmařské nápady. Co chtít víc? ()
Jeden z nejlepších snímků z žánru teenagerská komedie. Překvapivě vkusný, inteligentní, zábavný, umně estetizovaný... Zprvu lehké a rozverné vyprávění o prapodivné televizní metamorfóze, které se ale postupem času změní v až alegorii temné stránky pohnutých padesátých let americké historie. Ten neotřelý nápad s formátem dobového černobílého vysílání a postupného objevování fragmentů jednotlivých barev zakomponovaných do černobílého obrazu je skutečně originální (i když přesně tuhle tvůrčí metodu použil již třeba Steven Spielberg ve svém Schindlerově seznamu v lyrizaci naturalistické scény likvidace krakovského ghetta) a dovoluje tvůrcům řadu významových a estetických vyznění. Pro mladého diváka bude možná americká historie trochu bílým místem, ale jistě bude korelovat s revoltou proti konzervatismu a tradicionalismu generace sitcomových rodičů. I když jsem měl osobně trochu problém s rámcem celého příběhu (tedy filmovým začátkem a koncem), musím konstatovat - zajímavý a jímavý film... ()
rozpočet : $60 million tržby celosvetovo : $49,805,462 ()
Přátelství, umění, nevázanost, sex a další bohémská přání dětí revoluce v obalu naivního smýšlení a lehkého rasismu amerických padesátých let. Tobey Maguire je svou upřímnosti dokonalým průvodcem černobílého světa. Garymu Rossovi tenkrát zkrátka vyšlo všechno a udivuje mě, jak rychle jsem mu po několika minutách začal zobat z ruky, aniž by se příběh hnal dopředu nějakou závratnou rychlostí. Někdy prostě stačí jen vytvořit atmosféru a nechat ji působit v plné síle. ()
V lepším případě každá epocha s sebou nese přesvědčení, že je oproti těm předchozím vyvinutější a pokrokovější. Tím spíš může být poučně zábavné se dnes, o takřka čtvrt století později dívat na "Pleasantville", kde se domněle uvolněnou a progresivní optikou devadesátek nahlíží fiktivní ideál padesátkové Ameriky, respektive její mramorizovaná fiktivní verze zosobněná dobově stylizovaným sitcomem. V jednotlivých momentech ještě dnes "Pleasantville" zůstává ohromně fascinující a zábavné, ale také dech beroucí i jímavé, jak se na správné melodrama sluší. Ale přesto zdejší meta iluzi o tom, jak prostopášná dívka a správňácký nerd vnesou emancipaci a pokrok do absurdně konzervativního seriálu, narušují hlodavé myšlenky stran míry naivity a vlastní omezenosti devadesátkohého pohledu. Na druhou stanu se tím v lepším případě nastaví zrcadlo naší vlastní domnělé osvícenosti, která nadcházejícím generacím bude opět připadat směšně polovičatá. "Pleasantville" nicméně neztratilo nic ze svého průkopnictví v rovině technické. Náleží totiž do bohužel malé skupiny projektů (jako např. "Forrest Gump"), kde počítačové triky nebyly berličkou či lacinou atrakcí, nýbrž kreativním nástrojem k vytváření fascinujících funkčních iluzí. ()
Tak tohle jsem viděl zrovna nedávno a vyrazilo mi to dech ... velmi milá a zároveň skutečně geniální podívaná o městečku, které žije ve svých seriálových omezeních ... Něco jako Truman Show na jiným principu a míň bolavý! ()
Dnes už to působí trochu banálně, ale pořád působivě - ten high concept je hrozně chytlavý. Truman Show je sice chytřejší, ale pořád je to film, co utkvěje. ()
Výborná alegorie :-)) ()
Pleasantville jsem viděl v době jeho premiéry v kině a na velkém plátně mně uchvátila jednak jeho vizuální stránka, jednak výborný scénář, který dokázal spolu s režijním umem Garyho Rosse navodit úžasnou retro atmosféru. Chytrá, jemná komedie o starých dobrých časech a o tom, jak je problematické se do nich vracet a idealizovat si je. Z dnešního pohledu jde o hvězdné obsazení, jenže tehdy Maguire ani Witherspoon ještě hvězdami nebyli, teprve na tom pracovali a tenhle kousek jim udělal pěkný odrazový můstek k dalším metám. Jejich příjemné, civilní herectví bylo radost sledovat. Celkový dojem 90 %. ()
Dvojice sourozenců probouzí k barvitému životu bezkrevnou stereotypní černobílou idylu sitcomu z 50. let a jak bylo tehdy dobrým zvykem, čelí za to honu na čarodějnice. Nápadité, skvěle obsazené a zahrané a dojemné, jen škoda, že v druhé polovině tak zazdili postavu Reese Witherspoon. V Pleasantvillu mi bylo velmi příjemně. ()
„Víš mami...existují i jiné způsoby jak si užít...i bez táty.“ Velmi mě pobavil už barevný začátek ve škole, ale od přenesení do černobílého světa to začalo chytat neuvěřitelné grády každou další minutou a já se „tlemil jak praštěnej“ prakticky neustále. Film však postupně (cca po hodině) začal zdůrazňovat onu „myšlenku“, a humoru v důsledku toho citelně ubývalo, a to téměř stejnou intenzitou, jakou nabíral na síle v první polovině. Neříkám, snímek toho pořád nabízel docela dost, ať už parádní vizuál/technickou stránku, solidní herecké výkony hlavních představitelů (nejvýraznější mi přišel Jeff Daniels), i nadále vcelku uvolněnou atmosféru a pěkné momenty, zvláštně ty 2 niternější (scény s nanášením make-upu/odličováním). Mně však zkrátka ta „změnu kurzu“ spolu s úbytkem humoru docela zamrzela. První hodina by byla za suverénních 5*, ale celkově to vidím „pouze“ na silné 4*.„Nemůžu uvěřit, že je to tvůj brácha.“ - „Jenom ze strany mých rodičů.“ - „To jo, ale vy jste přece dvojčata a tak. Ty musíš být z té správné strany dělohy.“ ()
SPOILERY Hrozně rád bych dal víc, ale nepřijde mi, že by si to ten film zasloužil. Zpočátku mě to bavilo skutečně hodně, jako snad už dlouho nic a sedlo mi to jak skvělým zpracováním, tak i dost zajímavou zápletkou a určitými humornými scénami. Jenže čím déle jsem to sledoval, tím více jsem pociťoval zklamání ohledně toho, že jde vlastně jen o čekání na to, než se obarví celý svět. A i když mě to pořád bavilo až do konce, hned po zhlédnutí mi začalo docházet, jak moc nepropracovaný scénář to vlastně má. Klidně to mohlo zůstat jen parodií na sitcomy z 50. let a na celkové smyšlení lidí v té době, nicméně už v tom to není zrovna dokonalé - ta doba byla prostě taková, jaká byla, dalších 50 let zpátky by se lidé na život v 50. letech minulého století dívali taky jako na moc moderní a naopak lidé za 50 let od roku 1998 by se na barevné, skutečně idylické a skutečně svobodné vyznění tohohle filmu dívali jako na zpátečnické a zastaralé. Doby se neustále mění, dnes jsou pro nás tzv. "zpátečníci" (nemám to slovo rád, ale sem se holt hodí) jedni lidé, ale o nějakou dobu později budeme my zpátečníky pro jiné. Chybí mi to v tom, protože takhle Pleasantville končí podobně černobíle, jako celý ten svět na úplném počátku - jako by nastolení "barevné éry" bylo pro všechny naprosto ideální, skutečným rájem a nikdy už nikdo nechtěl něco víc. A stejně fungoval Pleasantville i předtím - žili se ve svém černobílém světě, se svými přesnými pravidly, s pocitem, že tohle je ráj a ideální místo k životu, protože nikoho nenapadlo přemýšlet nad tím, že by mohli chtít a mít něco víc než mají. A tím se nechci pitvat ve fungování toho světa, to by asi ani moc nešlo, spíš se snažím rozebrat, na čem stojí celá ta myšlenka a proč podle mě není vyjádřena zrovna nejlíp. Přitom by mohlo pomoct Pleasantvillu nějakou historii - třeba že dřív ten svět byl němý a postupně v něm všichni získali možnost mluvit, protože je to někdo naučil (na což by se dal dobře napasovat ten starý muž, jehož účel ve filmu absolutně nedává smysl a jako divák ani trochu netuším, proč ty dva do Pleasantvillu poslal, proč měl problém s tím, že ho mění, když to musel čekat, proč jim pak "dovolil" vrátit se zpátky a na základě čeho...) a tenhle fakt by buď posílil děj s tím, že by (např.) mohla existovat skupina lidí, která by s barevnými změnami souzněla či nesouzněla a skvěle by na to mohl navázat nějaký vtip spojený s tím přesahem, o kterém jsem se zmínil výše. Pravda, že by to moc nesouznělo s tím seriálem, ale celý film a celý ten svět by pak líp fungoval. A samozřejmě, že by se to dalo řešit i jinak než mým příkladem, který ani nemusí být tím nejideálnějším, natož nějak ideálním. Mezi řádky to vyplývá snad dostatečně, ale chtěl jsem tímto příkladem demonstrovat, že se ten námět dal mnohem víc (a mnohem inteligentněji) propracovat. Nenudilo mě to, zpracování se mi hodně líbilo, herecké výkony jsou taky dost slušné a některé scény jsou vyloženě skvělé (a některé samozřejmě i vtipné), ale má to prostě tenhle obrovský nedostatek a když se to navíc snaží být chytré, nedokážu moc tolerovat, že to nebylo skutečně chytré. Být to jen nějaká obyčejná komedie, jejímž cílem je pobavit, rozhodně se v tom nepitvám a spíš hodnotím podle toho, jak moc jsem se bavil. Jenže tohle se snaží o přesah a o kreativní zápletku, přičemž, jak už jsem vypisoval, to nemá propracované ani jedno. Škoda, protože jinak se mi to líbilo hodně... minimálně do konce první poloviny. Navíc když to začne vyjmenováváním katastrof našeho současného světa a v úplném finále přijít s... no, ono to vlastně nikam moc nevedlo a význam úvodu se z toho jaksi úplně vytratí. Vůbec ten konec je hrozně divně vedený a ne zrovna dobře ukočírovaný... Silné 3* () (méně) (více)