Čekej do tmy

Bohuzial, takmer som sa unudila k smrti... Nechcem byt zla, ale od filmu, ktory je na 153. mieste by som cakala urcite viac, ako len obycajny thriller, pri ktorom budem kazdych 5 minut pozerat na hodinky, kedy uz skonci. Tolko dier v scenari, tolko nelogickych veci a hlavne, vrrrr, nesmierne nesympaticki herci zapricinili, ze som mala istu chvilu tendenciu film ani nedopozerat. A velmi nerada musim skonstatovat, ze Audrey mi isla na nervy a vobec som jej nedrzala palce, ako by sa dalo od takejto role cakat. Asi to bude tym, ze scenaristi a hlavne Audrey asi v zivote nevidela spravanie slepeho cloveka, pretoze ona na slepu nevyzerala ani nahodou. Pohyby, mimika, smer jej pohladov, behanie po schodoch (?!?!?!)... Je mi to luto, ale nemozem dat viac, dokonca som chcela ist aj nizsie, ale rezia bola vyborna, rovnako ako aj dialogy. (Videne 26.9.2009) (26.09.2009)

Keď som mal okolo desať rokov, mama mi rozprávala príbeh tohto filmu niekedy večer pred spaním a celú noc som sa bál. Videl som ho potom o pár rokov neskôr. To som sa už bál samozrejme trochu menej, ale bol rovnako napätý, aj keď som si z onej noci pamätal, ako to celé skončí. Ako by to bolo včera. Poznáte to, niektoré filmové zážitky z vašej mladosti sú omnoho silnejšie, ako väčšina tých súčasných, z ktorých si častokrát nič nepamätáme už na druhý deň. Takže aj po ďalších 15tich, či 20tich rokoch uznávam kvality tohoto filmu na základe toho, že mi pripadal rovnako napínavý ako v dobe, keď som ho videl po prvý krát. Tu sa dá napätie krájať omnoho jednoduchšie, ako v mnohých iných (nielen súčasných) trileroch, pri ktorých toto prirovnanie tak často radi používame. Najlepšie je si počkať na sledovanie tohoto filmu až do tmy. (08.01.2013)

Možná příliš vykonstruovaný, ale stoprocentně na tvorbu napětí zaměřený psychologický thriller. Působivá hra nervů se odehraje na ploše jednoho pokoje, potažmo jednoho bytu. Z jednoho úhlu pohledu může Wait Until Dark připomenout Hitchcockův thriller Rear Window (také pětihvězdičkové), ale při bližším porovnání vychází najevo, že tyto snímky pracují s divákem úplně obráceně a nelze je tudíž řadit do jedné společné škatule. Tu čistě thrillerovou však jednoznačně lépe naplňuje právě Wait Until Dark. (24.08.2009)

Wait until Dark je velice solidní a originální film Terence Younga a převkapuje už jen tím, že se tento režisér typických chlapáckých filmů, rozhodl natočit film s ženou, coby hlavní postavou. Stylem film trošku připomíná tvrobu Alfreda Hitchcocka, tj. jde zde hlavně o vytváření zápletky a napětí a tomu se podřizuje vše, včetně logiky a věrohodnosti. To je však nutné odpustit, protože něčeho takového se dopouštěli i jíní mistři. Film funguje i po letech, dramatický závěr umí pořád ještě děsit a tak si myslím, že si i přes drobné výhrady zaslouží plný počet. (03.01.2011)

Začátek moc záživnej není, navíc při vší úctě k Audrey Hepburn, věrohodně zahrát slepce asi ejde. Představitelka Esmeraldy by mohla vyprávět. Když o tom tak přemýšlím, ještě nikdy jsem neviděl skutečně slepého člověka, který by neměj nějakým způsobem zdeformované oči. No nic, když když už se nám zlodejíčci vyhadrkují mezi sebou a konečně vybalí své představení na nevidomou dámu, dostane film nevídaný náboj a prakticky v jedné místnosti se odehraje famózní thriler při kterém si ukoušete nehty. (19.07.2010)