Racek Jonathan Livingston

Naivní "dojímací" film, který působí ve špatném smyslu slova divně a nepřirozeně. Do chvíle, než racek poprvé promluvil, jsem byla unešena famózní kamerou, která je asi jediným kladným prvkem. K filmům s mluvícími zvířaty mám většinou odpor, ale to není hlavní problém. Zde jsou navíc vmanipulována do nepřirozeného prostředí a víc než nad dějem jsem přemýšlela nad tím, za jakou cenu byly některé záběry natočeny. Už to je pro mě dostatečný důvod, abych film nasměrovala do odpadu. Je to v ostrém kontrastu s poselstvím snímku, které je navíc degradováno s každým dalším polopaticky proneseným "moudrem". Jsem v opozici vůči tomuto filmu, ptáka v roli spasitele pronášejícího rádobymoudré myšlenky lze v knize možná ještě skousnout, filmové zpracování je ale příšerné. (24.10.2011)

Mám rád prírodopisné filmy, nepohŕdam poéziou a piesne Neila Diamonda mi tiež neboli proti srsti. Problém som začal mať, keď mi všetko toto zamiešali a naservírovali v jednom. Nejaký čas som sa utešoval skvelou kamerou a krásnymi zábermi, ale neskôr som už rekordér prepol na štvornásobnú rýchlosť, pri ktorej som ešte stíhal čítať text a moje utrpenie sa skrátilo na štvrtinu. Prečo potom až dve hviezdičky? No pre kameru predsa! (16.04.2012)

Až tady člověk plně docení (pochopí) význam slova (fráze) „Free as a bird“. Tenhle snímek (i s pomocí hudby N.Diamonda a kamery J. Couffera) má téměř meditativní charakter a "s trochou nadsázky" by se dal označit za „tak trochu“ jinou Odyseu než tu Vesmírnou S. Kubricka. Poselství snímku je více než jasné – osobní SVOBODA(nesvázanost pravidy a snaha o rozšíření si obzorů, vymanění se z průměrnosti, schopnost vlastních myšlenek a rozvíjení se a né pouze “stádovitost”) a tak si i dokážu živě představit, že v době totality, to musel být pro mnohé u nás balsám na duši a snad i jakýsi impuls. Alespoň bych tomu chtěl věřit. Člověk se zde za celou stopáž neobjeví a když už, tak pouze v odkazu sloužící jako memento (viz smetiště na pláži). Tady už pouze scházela ropná skvrna putující oceánem. K úplné spokojenosti mi scházelo méně slov a (teď budu možná za cynika) „orel skalní“, který by rozštípnul tuhle idylku-(ano i o tom je život), přesto jsem byl snímkem pohlcen a mou pozornost si udržel po celou stopáž, což samo o sobě je hodno ocenění. Zajímavý komentář (pro mě): uživ. triatlet p.s. bez mučení přiznávám, knižní předloha od R.D. Bacha mi až do dnešního dne zůstala utajena, což se (soudě podle místních komentářů) jeví jako nesporná výhoda. To ale ostatně platí o 99% VŠECH případů… (24.10.2011)

V první chvíli jsem nadělil Rackovi 2* s pomyšlením, že mi ten film sice těžce nesedí, ale prostě nemůžu snímku s tak pěknou kamerou a záměry nadělit méně. Jenže s každou další hodinou mě Jonathan Livingston štval víc a víc, takže kdybych s komentem otálel ještě chvíli, skončím u kategorického odpadu s řadou vykřičníků. A to bez ohledu na záplavu hvězdiček a blahem sálající nadšené komentáře. Celkem se jim divím, protože za jednu z typických českých vlastností pokládám skepticismus a odolnost vůči velkým ideálům a velkolepým představám. Na druhou stranu uznávám, že Racek je chytře udělaný a ambiciózní - velkohubý kýč. Kýč tak patetický, přepjatý a monstrózní, že pro něj jen s největšími obtížemi hledám nějaký filmový ekvivalent. Přitom potenciál by tady byl, kdyby se to dílo nebralo tak zoufale vážně a vzalo příběh svého hrdiny jako satirické podobenství. Racek Jonathan má totiž velké problémy se staršími své obce, kteří létají podle osvědčených metod a zaběhnutých tradic. Každý kverulant, který pochopí o pár minut dřív než ostatní něco cenného, je do doby, než to ostatní přežvýkají, pochopitelně považovaný v lepším případě za neškodného cvoka, v horším za nebezpečného škůdce. Jenže autor to pojal úplně jiným způsobem, takže jsme svědky ušlechtile se tvářící nudy, zejména v druhé půli, pěkně okořeněné řadou nabubřelých pseudofilozofických frází o tom, co bylo v minulém životě a co bude v budoucím. Dialogy mají bezmála charakter plků a la Matrix Reloaded. Nejsem zklamaný, protože literární předlohu neznám a po tomhle zážitku po seznámení s ní ani netoužím. Pokud ovšem chcete vidět krásné záběry skalních útesů, kroužící racky, velrybu převalující se v mořských vlnách a poslouchat do toho emotivní hlas Neila Diamonda, s chutí do toho. Já bych ovšem doporučil poslechnout si jeho hudbu na CD nebo YouTube. Osobně bych potřeboval akutně vyléčit tuhle meditativní splácaninu nějakým pěkně profuckovaným cynickým kouskem z dílny Kevina Smithe. Celkový dojem: 20 %. (04.11.2011)

Krása je krása i když jí můžeme říkat třeba kýč. Tady člověk váhá jaké slovo užít. Opravdu mi to silně připomínalo Mallickův Strom života v ptačí verzi. A bylo to dlouhé a hudba byla krásná, ale i o ní platí první věta komentáře. Takže unést jsem se místy nechala, ale pocity mám smíšené. Ty hvězdičky jsou ale pro režiséra rozhodně zasloužené, takový film natočit určitě není sranda. (24.10.2011)