Režie:
Miranda JulyScénář:
Miranda JulyKamera:
Chuy ChávezHudba:
Michael AndrewsHrají:
Miranda July, John Hawkes, Miles Thompson, Brandon Ratcliff, Carlie Westerman, Hector Elias, Brad William Henke, Natasha Slayton, Najarra Townsend (více)Obsahy(1)
Režisérka Miranda July nabízí svět, kde se místo ironie či zlomyslnosti nalézá citlivost a jemný humor, kde se obyčejné stává mimořádným a všední lidé oslňují svými charaktery během naprosto běžných lidských okamžiků. Jemný, křehký, vtipný film je příběhem každého z nás. O mě, Tobě a všech ostatních, co znáš! (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (97)
Já na tom byla tak trochu jako Malarkey i když Miranda mně byla sympatická už jen tím, že co si uvařila, to si také snědla. Byl to takový koktejl s mnoha chutnými momenty, ale některé se z mého pohledu pozřít nedaly. Miranda má nesporně velký talent, který možná ještě nevyplul úplně na povrch v celé své kráse, ale je docela možné, že mám zrovna špatný den, já nevím. ()
Divnej film o divných lidech s divným feelingem. Nechci tomu filmu křivdit, ale když jsem teď při úklidu ve "Chci vidět" na něj narazil, název mi byl nějak povědomej a po kliknutí jsem zjistil, že jsem ho viděl a hodnotil a ne zase nějak dávno. Ale absolutně jsem zapomněl o čem byl. Což o něm asi vypovídá nejlíp. Vzpomínám si, že při sledování jsem si ten weird feeling docela užíval, ale zaboha už nevím proč a jak. ()
Začátek filmu mě okouzlil. Ale postupně mi připadalo, že těch podivností je až příliš. Všichni toužíme po lásce, po někom blízkém, všichni jsme asi aspoň v něčem trochu ujetí, ale na mě toho bylo prostě moc. Film chtěl šokovat, ale o to já nestojím. John Hawkes jako prodavač obuvi se mi ale líbil moc. Tomu jsem rozuměla a fandila. Chování dětských postav mi přišlo přes čáru. ()
U filmu jsem si došel na záchod, uvařil si jídlo, uklidil kočkám záchod, snědl jídlo, uklidil pokoj, vyluxoval, utřel prach a vynes odpadky a to jenom proto, že se k tomu fantasticky hodil. Americký nezávislý film, když mě nechytne příběhem a nebo lidmi v něm, tak mě nechytne ničím, ale na tu hodinu a půl mě zabavit dokázal a já během toho udělal to, na co jsem jinak strašně línej. ()
Navzdory tomu, že Miranda July klame tělem a snaží se být jiná, vyznívá její debut stejně banálně jako většina současných amerických nezávislých filmů – pozitivně pocitových (feel-good) vztahovek. Dokonce angažuje (dnes už) klišé multilineárního „vyprávění“, kdy některé z postav existují výhradně pro komický efekt. Její metoda spočívá ve vršení situačních nápadů (zapálená ruka, rybička na střeše auta, soutěž ve felaci) a „kouzel okamžiku“, které ale film dále fragmentizují. Hlavním přínosem filmu tak zůstávají průniky výtvarného a performačního umění – režisérka je výtvarnice –, bohužel mu chybí jednotící „vzkaz“, autorská vize. Film má slabiny debutu: hýří za ta léta nasbíranými nápady, ale jinak nemá co říct. ()
Galerie (17)
Photo © FilmFour
Reklama