Vražedná terapie

Vynikající psychologický horror sází na dokonalou atmosféru, plnou plíživého děsu a tiché hrůzy. Příběh se odehrává při rekonstrukci 15 let zrušeného blázince, umístěného ve velice atraktivní historické budově. Děj je zcela nepředvítalený - až do úplného konce nechává diváka v nejistotě a neklidu. Inteligentní snímek pro náročné, a bezesporu jeden z nejzajímavějších žánrových počinů tohoto tisíciletí. (19.08.2005)

Carusovo hraní si na drsňáckýho dělňase je k smíchu, vždyť ten chlápek vypadá jak podomní prodavač biblí. Jeho šéf je ve svým postupným šílení o dost důvěryhodnější a jeho postava je taky jediná, která jakž takž zaujme. Zbytek party jsou hovnaři. Vlastně mě ještě zaujalo i místo činu (budova sanatoria '...je celkem slušnej barák...') a to je asi tak všechno. Po vizuální i obsahový stránce podprůměrný nezáživný amatérský béčko s amatérskou kamerou a utahaným dějem. (21.10.2019)

„Kde žiješ, Simon?“ – „V slabých a zranených.“ Fuj, to zas bolo. Konečne po dlhom čase poriadny dospelý horor s atmosférou. Pritom ale minimálne prvú hodinu nič hororové neuvidíte. Vlastne ani potom resp. nejedná sa o druh hororu, v ktorom by vystupovali... neviem to napísať bez prezrádzania. Americký režisér a scenárista Brad Anderson (Mechanik, Transibírsky expres) nakrútil príjemne pomalý - až nepríjemne atmosférický - komorný horor o partii robotníkov, ktorí rekonštruujú starú budovu (výborný je predovšetkým Škót Peter Mullan ako šéf partie, ale potešil ma i David Caruso, ktorý ma ešte nikdy predtým v ničom nepotešil). Jedinečné prostredie gigantického komplexu bývalého blázinca robí svoje, je to dokonalé prostredie pre horor. Rozprestiera sa do desivej výšky a hĺbky a nachádza sa na obrovskom, verejnosti uzavretom pozemku. Len chlapi, hektáre mrazivo tichého, v rôznom štádiu devastácie sa nachádzajúceho komplexu - a tajomstvo. Tajomstvo nesmie v dobrom horore chýbať. Koniec mi pripadal aj po viacerých pozretiach v niektorých momentoch jemne nezrozumiteľný, ale i tak som bol príjemne prekvapený a určite dávam 4*. (28.05.2011)

Někdy úplně ze začátku filmu mě zarazila jedna scéna, kdy jsem si říkala "no snad na mě s tímhle nevybafnou jako s velkou nečekanou závěrečnou pointou", ale pak se začalo Session 9, o kterém jsem si vůbec nic nečetla a to ani obsah tadyhle na csfd, vyvíjet úplně jiným směrem a začalo to mít velmi těžkou atmosféru v opuštěném blázinci, který má parta hlavních hrdinů filmu během jednoho týdne zrenovovat, jenže to by to nebyl horor, kdyby to nebyl nějaký zvláštní opuštěný blázinec, takže atmosféra houstne a houstne i ve chvílích, kdy se vlastně vůbec nic neděje, protože hlavní postavy se spolu tak akorát hodně baví a semtam divák vidí něco divného. To taky někde kolem půlky filmu začalo trochu nudit, protože to vypadalo, jak kdyby tím žvaněním potřebovali nahnat stopáž, vzhledem k tomu, že se tím nic nikam neposouvalo a ani to nebyly žádné zajímavé řeči. V poslední třetině to ale začalo mít skoro až silenthillovskou atmosféru a některé chodby toho blázince, spolu s takovým kovovým duněním jako "hudbou" byly úplně jak za starých časů Harryho Masona, dokonce se tam válelo i kolečkové křeslo. S tou pointou to nakonec taky docela překvapilo a to zvlášť proto, že autoři diváka dost mystifikovali, aby nemohl tipovat jak to teda bude :). Každopádně ale postavy byly zahrané dost slušně na to co měly zahrát a celý film i přes očividné nízkorozpočťáctví byl nakonec napínavý úplně moc a závěrečné interview to ještě umocnilo, takže velké překvapení ve velkém blázinci :). (29.01.2011)

Brad Anderson celou dobu buduje opravdu silnou, chladnou a tajemnou atmosféru očekávání něčeho zlého (a to bez lekaček), která se postupně proměňuje ve všudypřítomný strach o poměrně sympatické postavy, aby poté brutální finále udeřilo na diváka jako rána z čistého nebe. S odstupem času shledávám Session 9 ještě více intenzivním snímkem, který mohu jen doporučit. Netradiční počin, velmi silný zážitek. (03.01.2013)