Kvarteto

M. Krobota z toho je cítit po celou dobu. Ale, i když vidím, že jeden z mála, já se nechal pohltit a film si užíval. Původně pustil jako kulisu k vaření, nakonec si vychutnal naplno. Pro mě luxusní sestava v čele s B. Polákovou. Normální starosti normálních lidí natočeno fakt nenormálním režisérem = super! K tomu nemalé plus hrálo, že se točilo většina exteriérů v Olomouci ♥. (07.02.2020)

Kudy vede správná cesta do stanice Štěstí? Mirek Krobot se jejího hledání evidentně nebojí a nebojí se ani natočit film jako výpověď o generaci, která by už dávno měla dospět, jen na to stále nenašla odvahu. Díra u Hanušovic byla nádherným rozčeřením stojatých vod současné české kinematografie, vtipnou a zároveň laskavou satirou. Kvarteto je divácky možná poněkud méně atraktivní, více hloubavé, ale také mnohem jímavější a ve své podstatě velice krásné. Hudba k filmu je absolutně dokonalá, zcela ho vystihuje. Bez hlubšího ponoru zní jako kakofonie pro ucho neladných zvuků. Po chvíli máte pocit, že vás začíná jemně hladit a pomalinku kolébat na mírných vlnách. Ty vlny jsou ale přesně tak velké, aby vás neuklimbaly k spánku, jen jemně mravenčí po celém těle. A záhy se přistihnete, že vám ta hudba činí dobře, že ladí s rytmem vašeho srdce. Tedy alespoň já jsem to tak měla s celým filmem. (10.06.2022)

Je mi tolik, kolik mi je a vlastně je to od Miroslava Krobota přesně film cílenej nějak na můj věk i celkový vnímání světa kolem - teda podle mě. Jo, hodně se v tom vidím a tenhle režíjní styl můžu včetně detailů v dlouhým záběru. Je to smíchávání reality s poetikou..."platíš 180,-" :) Sám Krobot říká, že tak půlce se to líbit bude a půlce vůbec - tak jasně i to hodnocení tomu tady odpovídá. Pro mě po dlouhý době moc dobrej českej film. (03.12.2017)

Miroslav Krobot a Lubomír Smékal se pohybují v oblasti nějaké zdeformované filmové řeči, které buď naprosto nerozumím, anebo na ní zkrátka opravdu není absolutně nic zajímavého. Snaha o suchý humor končí křečovitou trapností. Kvarteto působí dojmem, že má z diváků udělat stejná duchaprázdná zombie, jako jsou jeho hlavní postavy. Já na takovou hru nejsem ochoten přistoupit a nevidím nejmenší smysl ve vzniku, sledování a propagování tohohle bezduchého filmu. (15.12.2018)

Pomalé tempo filmu je jeho velkou předností. Na vztahové nuance mezi postavami je spousta času, jsou dobře a čitelně zahrány a tím pádem scénář nemusí být polopatický a doslovný, což je jedině plus. V zásadě jednoduchý příběh (jednoduchý v dobrém slova smyslu) je artikulován pomocí promyšlené kompozice neuspěchaných scén a delších záběrů ve výrazných olomouckých lokacích. Zdá se mi, že Krobot se Smékalem neměli potřebu předkládat "velký příběh" a "velké téma" (podobně jako v jejich aktuální inscenaci Honey), hledat v tomto filmu takovéto ambice pak musí vést ke zklamání či minimálně rozpačitému přijetí. Vztahová katastrofa, ke které zdánlivě příběh tenduje, se nejen že nekoná, ale dochází k novému rozložení možností ve vztahovém víceúhelníku, a to přináší potřebnou naději. (27.11.2017)