Poslední traper

Existovala doba, kdy lidé neměli čas na záležitosti, jako jsou sociální sítě, sledování televize, čtení knih, vysedávání s přáteli večer v baru apod., celý jejich den totiž vyplňovalo obstarávání dostatečného množství potravy a zajišťování střechy nad hlavou, zkrátka jedinou starostí pro ně bylo přežít a po večerech pak možná v únavě těsně před usnutím trocha toho duchovna v podobě rozjímání či zamyšlení. Uprostřed aljašské divočiny takto žije Norman Winther, na zhotovení svého srubu nepotřeboval hypotéku, ke svému každodennímu programu nevyužívá příliš výdobytků moderní civilizace a společnost mu dělá pouze jeho indiánská manželka Nebrasca a smečka psů. Nádherný film o dokonalém soužití člověka s přírodou, navíc používající prvky dokumentu, kdy všichni protagonisté jsou autentickými postavami a tak ani občasný ekologický aktivismus vyřknutý z jejich úst nezní lacině. Když k tomu všemu připočtu pěkné přírodní scenérie a možnost nahlédnout do výcviku a fungování psího spřežení, nemohu ohodnotit jinak, než jako stoprocentní filmový zážitek. (22.05.2012)

"Volám sa Norman...Narodil som sa v týchto divokých údoliach a inde by som žiť nemohol..." Na úvod ponúkam trailer, ktorý tu chýba. Fakt nádhera! Takéto filmy by som mohol pozerať donekonečna. krásna príroda, verný pes stále po boku a naoko obyčajné putovanie prírodou, kde sa sem tam do cesty pritrafí rozzúrený grizzly, svorka vlkov alebo zradí ľad na jazere...Tento film v podstate nemá nejaký príbeh, sledujeme "len" pár dní lovca v prírode. Jedinou nosnou linkou príbehu je nový pes lovca, ktorého mu daruje jeho priateľ potom, čo jeho verný pes Nanuk skončí pod kolesami auta. Norman novému psovi veľmi nedôveruje, ale verte, že dokáže ako sa mýlil. Hudba vo filme je úžasná, hlavnej téme som prepadol tak, že po skončení filmu som pátral na youtube a pošťastilo sa. Pieseň od Leonarda Cohena By the Rivers dark sa tiež vydarila. K samej dokonalosti chýbal iba silnejší záver, ale i tak dávam plný počet. 100%. (24.02.2014)

až na ty přiblbý dialogy (kterých je tam naštěstí poskrovnu) a písničku od Cohena, která mi tam prostě nesedí, je to nádhera...záběry přírody jsou prostě geniální a navíc jde příběh skutečného člověka, který do divočiny jen tak neutíká, ale opravdu žije v ní a v souladu s ní ( i když si myslím, že o rovnováhu se příroda dokáže postarat sama). (21.10.2011)

Hraný dokument. Na půldruhé hodiny se ocitnete v panenské přírodě severozápadní Kanady a necháte si od lovce vyprávět, jak to tam vypadá a chodí. Není to znehodnoceno žádnou mysliveckou latinou, bežné nepohodlí života v divočině je ponecháno diskrétně v pozadí a sentimentality je jen špetka. Velmi příjemný, poklidný, osvěžující zážitek. (26.08.2010)

"Jestli je to naše poslední sezona, proč sis dal letos se srubem takovou práci?" Nicolas Vanier ukázal život Normana Winthera jak s jeho krásou, svobodou a oddaností přírodě, tak i s nekonečnou pakárnou v podobě mrazu, neustále se někam propadávajícího psího spřežení a dřevorubců, kteří tu svobodu neúprosně otesávají. Ukázal ho pomocí nádherných obrázků (hodně moc), příjemné hudby (méně) a nějakých těch moudrých průpovídek - z toho ovšem netřeba míti strach, poslední traper moralizuje zhruba stejně, jako (dosaď jméno staršího příbuzného) na návštěvě - povinně a přímočaře. Netouží povýšeně poučovat, chce si jen povídat o divočině, trapeřině a úctě k přírodě. Norman Winther je starý paličák, který věří, že takové pouto má smysl. Škoda, že jemu podobných už tolik není. (18.02.2012)