Obsahy(2)
Vánoce jsou tradičně nazývány svátky štědrosti, pohody a míru. Zajistit slavnostní stůl, opatřit dárky a vyřešit, kdo bude pozván k štědrovečerní večeři – to vše bývá předmětem vzrušených debat v mnoha domácnostech. Pojďme se společně podívat na televizní komedii, kde je v patřičné nadsázce vykreslena svérázná atmosféra těchto chvil. Vše začíná v předvánoční době, kdy ožije starý spor mezi rodiči (I. Janžurová a V. Menšík), který vznikl před dvaceti lety, když se manželova matka špatně vyjádřila o nastávající snaše. Od té doby rodinka vždy trávila Vánoce u ženiny matky v Sedlčanech. To však chce letos otec změnit. Zamýšlí pobýt na Vánoce u své matky v Rokycanech. O tom ale manželka nechce slyšet ani slovo. Urážka od tchyně se neodpouští ani po letech, a navíc se přece pojede opět k její matce! A tak na řadu přijdou staré křivdy. Do hádek se zapojuje i dospělý syn (V. Dlouhý), který nakonec svízelnou situaci „ke komu na Vánoce“ vyřeší… (Česká televize)
(více)Recenze (97)
Oni by to možná měli dávat jindy než na vánoce. Hlášky, bezkonkurenční herci a výkony, ale mě to vždycky spíš rozčiluje. Nevím, některé podobné partnerské hádky (třeba v "Nenechte se rušit") mne baví. Ale možná je to opravdu tím časem, kdy se na to člověk dívá... Ale ta myšlenka rád/nerad je opravdu revoluční :-) .... 12012024 - no vždyť to říkám. Mimo vánoční hektický čas jsou ty manželské vánoční hádky docela legrace a hlavně v tomto podání - zvedám na 4* ()
Zatímco před rokem 1981 se v českých filmech vyskytly názvy "Rokycany" 3x a "Sedlčany" dokonce ani jednou, tento snímek vše změnil. Obě jmenované obce se rázem ocitly na úplném vrcholu v citovaných městech, i Praha se krčí daleko vzadu, neboť Janžurová s Menšíkem ukázali, že ping pong se dá hrát nejen s míčkem. Jinak Plzák nezklamal, projevil se opět jako macho, kterej z žen dělá hloupé husičky (nooo, to je taky genderově rasistické, tak řekněme, že z nich dělá hloupé husáky!). Mimochodem, je zajímavý, že název "ping pong" vznikl podle zvuku, jaký vydává letící míček. Mi přijde zcela úžasné, že se podle takové věci pojmenuje určitý sport. V tom případě by mělo být plavání "čvacht", box "bum", cyklistika to samý (když bouchne galuska nebo hromadně spadnou), vzpírání "prrrrrd" a fotbal "auuuuuu" (když si zlomí nehet). ()
Tohle mně dokonale uzemnilo, do této chvíle jsem o tomto skvělém díle neměl ani páru ale už po prvním shlédnutí dávám plný počet, neboť jsem se náramně bavil, nemělo to jediné hluché místo, velmi přijatelná stopáž, přesně akorát, jedná hláška za druhou až to nakonec celé rozsekl povedený synáček ..Bezvadně napsané dialogy, na tuhle problematiku byl Plzák mistr .. ()
Jeden dvoupokoják, tři skvělí herci a výborný scénář z pera člověka, který má manželské vztahy skvěle nastudované. Nesledujeme jen hádku dvou manželů. Je to vánoční bitva o principy a prosazení své vůle. Něco jako spravedlnost, zdravý rozum, nebo dobrá vůle, tady nepochodí. Tady se tasí výčitky, citové vydírání, úskoky, práskání dveřmi... . Je to skvěle napsané. Zcela věrohodně a výstižně. Navíc s bezva pointou. Jestli pro mě bylo včerejší Kam slunce nechodí... zklamáni, tak Cesta do Rokycan mi to plně vynahrazuje. I s těmi přebrebty...asi bylo natáčení šité horkou jehlou, jsem se moc bavil. ()
Navzdory mnoha zábavným momentům musím říci, že podle mého názoru Cestu do Rokycan odnesl čas a není důvod se k ní vracet. Z dnešního pohledu se k sobě lidé nechovali pěkně a kromě toho se nejedná o apolitickou tvorbu. Je to je pěkně vidět na postavě tatínka, který se jasně vyjádří, že pravdu slyšet nechce, ale rád by rozdával rozumy. ()
Reklama