Režie:
Vladimír MorávekKamera:
Diviš MarekHudba:
Jan BudařHrají:
Jan Budař, Richard Krajčo, Miroslav Donutil, Iva Janžurová, Magdaléna Borová, Robert Roth, Stella Zázvorková, Radovan Lukavský, Pavla Tomicová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (217)
Film, který chtěl těžit z úspěchu Nudy v Brně. Krajčo byl fakt děsný debil, ale on takový vlastně asi být měl. Více než 3* bych dát nemohl, protože jsem se opravdu nudil. Sympatická mi byla Magdalena Borová v roli Ireny Hájíčkové. No ale onanovat v uniformě po dědečkovi před plakátem a při rádoby písničkách Hany Zagorové tak to už fakt né. Morávek s Budařem ať radši příště zkusí něco jiného, protože hrozí že se postupně zahrabou jako mr. Hřebejk. ()
Základ je jasný: pokuď se vám líbila Nuda v Brně, ani tenhle film vás nezklame, i když jsou dost jiné. Scénář sice nejspíš vznikal pod nějakým tvůrčím přetlakem a režijní stavba je natolik komplikovaná, že možná na konci ani nebudete vědět, že vám autoři už na začátku poměrně jasně ukázali, jak to dopadne. Hlavní je, že je to opravdu vtipné, dobře natočené a hlavně parádně zahrané. Pokuď budete dávat pozor, objevíte mraky odkazů na jiné (nejen české) filmy a třeba dojdete k závěru, že si autoři střílejí i z tohohle. Pozoruhodný film. ()
Proooooooč? Proč se musim 80 minut trápit a vokusovat křeslo, abych si užil poslední čtvrhodinu, která byla fakt dobrá? Námět dobrej, ale hrát dva blby je fakt na dvě věci. Hlášky pobavily jenom některý, celá myšlenka udělání si srandy z Budaře taky dobrá ale zase je to to zpracování! Copak v ČR nikdo krom Zelenky a Hřebejka neumí zrežírovat film, aniž by ho po*ral? Tohle mělo potenciál mnohem větší, a takhle to zapadne do šedýho (pod)průměru. ()
Jejda chudák Krajčo! S takovouhle vizáží by neměl šanci v seznámení ani přes rubriku: "Nenormální hledá ji". Morávek ví, jak rozesmát davy lidí v kinech, ale u někoho se jeho snaha, abychom se smáli "blbům", fatálně míjí účinkem. Jestli někdy půjdu opět do kina, jména jako Morávek, Budař mě od toho odradí. Holt jsme se minuli vkusem. ()
Nevím, zda to tvůrci zamýšleli, ale já jsem v tom viděl nádhernou a zároveň i smutnou metaforu k dnešnímu světu. Mareš - příroda (respektive země), která se sebou nechá dělat skoro všechno, jelikož se moc ani bránit nemůže. Je manipulována, přizpůsobována a ničena aniž by něco dělala. Hrubeš - člověk, jenž se bez výčitek a hany přisere na zemi a dělá si v podstatě co chce, aniž by se ohlížel na následky svého konání. Myslí si, že on je něco víc a jemu všechno patří. Pak sice zjistí, že tomu není úplně tak, jenže to už je příliš pozdě na jakoukoliv záchranu. Ať už to tedy byl nebo nebyl záměr tvůrců, za mě to nemůže dostat nic jiného než plný počet. Dialogy byly sice úplně tupé a nesmyslné, ale v tomto případě mi to nijak zvlášť nevadilo. ()
Galerie (7)
Photo © Čestmír KOPECKÝ – PRVNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ
Zajímavosti (5)
- Stella Zázvorková, která ve filmu hrála Babičku Miriam, zemřela týden po natočení svých scén. (tsatsiki)
- Po 28 letech se ve filmu objevil dříve dětský herec Petr Starý známý z filmu Páni kluci (1975). (M.B)
- Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)
Reklama