Moje sestra vlkodlak

S kanadskou werewolf horrorovou sériou "Moja sestra je vlkodlak" som sa zoznámil trocha neobvyklým spôsobom. Ako prvú som videl tretiu časť, ktorá sa odohráva v roku 1895. Je to taký akýsi zvláštny prequel. Potom som zhliadol časť s poradovým číslom dva. Tá sa točila hlavne okolo tmavovlásky Brigitte. No a teraz sa mi dostal do rúk úvodný film. Takže už konečne viem ako sa to celé začalo. Už poznám príbeh dvoch vlkodlačích sestier celý. *** (26.05.2016)

Po všech stránkách povedená kombinace coming of age a vlkodlačího hororu, která je nápaditou metaforou dospívání a všeho, co s tím souvisí, od menstruace, přes měnící se tělo, sexuální probuzení, nakažení pohlavní chorobou a drogy, až po odcizování nejlepších kamarádek... Ginger a Brigitte jsou velice sympaticky napsané, obsazené i zahrané outsiderky, lehce vyšinutá kamera tomu dodává krásně znepokojivou atmosféru a není nouze o krev, zábavné nechutnosti a oldschool masky a efekty. (03.06.2022)

Vlkodlačí horory to mají těžké - lykanti mnohé sdílí se svými upřími bratry, ale nemají ani zdaleka tak silné charisma a sympatie diváků. A jen velmi zřídka je lze vidět na plátně v jejich změněném stadiu tak, aby při tom nepůsobili lacině a směšně, čímž krutě trpí i Ginger Snaps, protože masky v posledních dvaceti minutách vypadají přinejlepším jako něco co dřív použili v televizní Buffy. Což už tak dost nejisté atmosféře opravdu mnoho nepřidává... a přitom je to nemalá škoda, protože první polovina je vysloveně skvělá, a to obzvlášť co se "obyčejného" úvodu se dvěma teenage outsiderkami týče. Jejich dekadentní a anarchistické působení na maloměšťácké škole, a i pozdější poznávání tajů přícházejícího vlkodlačího prokletí je totiž nejen zábavné, ale kupodivu i dosti chytré a civilní. Leč, poslední třetina už holt kvalitativně klesá, takže počáteční nadšení pomalu ale jistě vyprchává... až k lehce znuděnému průměru. 7/10 (15.11.2010)

I s Kanady nam obcas dorazi kvalitni dilko,jde o napinavou prijemnou podivanou,jako ze stare skoly horroru.Sledujem pomalu prerod pokousane Ginger v bestii ,pomalu se sestre odcizuje a pohani ji zvetsujici se zizen po krvi!Brigit se snazi ze vech sil svou sestru zachranit,mrknete se jestli se ji to podari!;) (13.09.2009)

Ginger (Katharine Isabelleová) a Brigitte (Emily Perkinsová) jsou jako dvě siamská dvojčata. Cynické pubertální sestry natáčejí pro školní projekt vlastní smrti, odráží poznámky spolužáků a vzdorují rodičům. Když je Ginger pokousána vlkodlakem, shodou okolností má první menses, začne se měnit - stává se ženou, ale současně šelmou, bestií. Film je více alegorií, špinavým sociálním dramatem, než čistě vlkodlačím hororem. Pokřivené mezilidské vztahy signalizuje již první mrazivá scéna. Sousedka mající malé dítě najde svého psa roztrhaného na kusy. Její výkřiky zoufalství upoutají jen krátce pozornost hrající si mládeže, pak už je k ní okolí zcela lhostejné. Mužské postavy jsou v podřadných rolích, otec neřídí rodinu, rozhoduje matka, mladící jsou odsouzeni k ponížení nebo rovnou smrti. Útoky jsou brutální a krvavé, i když kamera masakr přímo neukáže. Rychlý střih a řízná hudba však podněcují divákovu fantazii, takže si chvílemi není zcela jist, co vlastně vidí. Krví se rozhodně nešetří. Monstrum je obstojné, dlouhými záběry se naopak šetří. Známé pravidlo - co nevidím, působí na mě děsivěji, funguje dokonale. Pohledná E. Perkinsová je zde dokonalou ošklivkou. Po letech mě bavilo ještě více. (01.10.2018)