Příliš hlučná samota

To, že Hanťa není ani trochu potrhlý ale jenom malinko podivín je takříkajíc kulturní šok. Už jsme zjevně uvyklí tomu, že filmové adaptace Hrabala by měly být vtipné. Paradoxně ty vtipné adaptace Hrabala se od předlohy vzdalují minimálně stejně daleko jako toto tklivé pojetí, protože Hrabal si sice všímá podivností a absurdit, ale z úplně jiného důvodu než aby někoho pobavil. Jeho texty jsou prakticky vždy existenciálně vyhrocené, jsou výpovědí o absurdním a nesmyslném světě, v němž je možná i sám lidský život zbytečnou veličinou. Jestli Caisové Hrabal není dobrý, tak to není proto, že by byl málo vtipný, ale proto, že je až příliš normální. Pokud si Menzel libuje v podivnostech a absurditě, aby jimi bavil, pak Caisová je většinou pomíjí. Snad proto, že by nabouraly ono existenciální dusno. Špatně je ovšem obojí. Hrabal má být existenciální i absudrní zároveň. Pokud není, je to chyba... Samozřejmě lze mluvit i o dost nezvládnuté režii, díky níž se cosi podstatného začne dít až v poslední půlhodině, o zoufalém dabingu či o nevěrohodně působících lokacích... PS: Herzova adaptace téhož je o sto procent lepší, přestože je zároveň třikrát kratší... Zajímavé komentáře: Iggy (30.11.2008)

Jakýsi divný film, který mne vůbec nechytil, protože jsem měl asi přehnaná očekávání. Možná proto, že jsem totiž viděl ještě před tím před lety divadelní představení, kde hrál Hanťu L. Mrkvička, a to se mi líbilo docela dost. Také jsem nepochopil, proč byl obsazen P. Noiret. Byť jde o herce světového formátu, tento film se tím však světovým těžko stane.. (12.01.2012)

Knihy Hrabala mě nikdy nebavily, dokonce ani adaptace jeho knih mi nepřišly kdovíjak záživné, ač je většinou točil Menzel (až na světlé výjimky). Tento film navíc ani Menzel netočil, kvalita šla ještě více dolů. Film mě moc nebavil, myslím, že v knize by to vyznělo lépe. A taky si myslím, že francouzská řežisérka prostě nemůže vystihnout atmosféru českého fenoménu. Film mě nebavil a ani to jako film moc nefungovalo. Škoda, potenciál by tu byl. (13.05.2012)

Bohumil Hrabal a jeho látka se musí umět zpracovat a na filmové plátno ho nejlépe dokáže převést Jiří Menzel - je tam vše, poetika, tragické i humorné situace. Příliš hlučná samota se vůbec nepovedla, chybí tam veškeré Hrabalovské kouzlo, postavy jsou slabé a celkově je to spíchlé horkou jehlou. Nemá to toho ducha, auru. Je to splácané a nedrží to pohromadě. Velmi mě rušily i některé postavy nadabované českými herci, třeba Václav Knop nebo Oldřich Vízner tam každý dabují tři postavy a Václav Knop si jednu i zahraje. To je teda mizerný a film se tím sráží ke dnu. I mistr Philippe Noiret jakoby nevěděl, jak Hanťu zahrát. Nebo imaginární scény - to byla hrůza a ztrácelo to veškerou účinnost a působilo to jako pěst na oko. Tohle se vůbec nepovedlo. Mnohem lépe dopadly adaptace Petra Kolihy (Něžný barbar), Dušana Kleina (Andělské oči), nebo již zmíněné Menzlovy filmy (Postřižiny, Slavnosti sněženek, Skřivánci na niti......). I Sběrné surovosti Juraje Herze a Fádní odpoledne Ivana Passera jsou mimořádně povedené. Příliš hlučná samota vůbec. (26.11.2016)

Bezkonkurenčně nejhorší Hrabalova adaptace. Věra Cais si měla den, kdy se jí v hlavě zrodil nápad obsadit do role Hanti Philippe Noireta poznamenat černým písmem a radši si dát pár facek, protože tím zasadila filmu fatální ránu. Je to skoro totéž jako obsadit do role Švejka Louis de Funèse. V zásadních, ryze českých látkách by nemělo docházet ke kooprodukci, stačí si vzpomenout na V.Vorlíčka a jeho ponuré pohádky s německým kapitálem. Ale tady to není jen špatným Haňťou (moc se mi nelíbí ani Hertzův), ale i režijní nezralostí, špatnou kamerou a chatrným scénářem. Hrabal je pro filmaře tvrdý oříšek a umí ho jen Menzel!! A Bohumil Hrabal byl tvrdý oříšek i u piva, protože nesnášel lidskou hloupost! (31.05.2008)