Popelka

Taková trošku >popelka< mezi všemi těmi českými tradičními velkopohádkami, přesto však velmi vydařený a milý - byť jen (přestože!!!) televizně černobílý - komorní muzikálek na klasické pohádkové téma... Z celé téhle inscenace je cítit (v nejlepším smyslu slova) velký vliv ženského elementu na tvůrčí potenciál zúčastněných (mimo režii i námět a scénář, asistentky režie - a tak dále... :-), přičemž dámy dokázaly vytvořit navýsost půvabnou koláž z nezapomenutelných písniček a citlivě vyprávěného - všem známého - starobylého příběhu o tom, že láska a dobré srdce nakonec všechna protivenství porazí... - - - P.S. Velká škoda, že takovouto uměřenou formou vyprávění, kladoucí důraz spíše na symboliku a poselství pohádky (než na hloupé žvanění, pitvoření a nadbytečná velká gesta) již dnešní >pohádkáři< napříč vším tím rádobyuměleckým spektrem příliš nevládnou... (02.07.2006)

Snad proto, že jde o mé dětství, musím dát plný počet. Písničková forma filmu velmi pomohla, a to i přesto, že Tříska je jako zpěvák naprosto marný. Jeho charisma to vše vyvážilo víc než dost. Trochu toporný princ Jiřího Štědroně kupovivu celkovému vyznění spíš prospěl, než uškodil. Na televizní záležitost za pět peněz to bylo v kontextu doby vzniku fakt výborné. (17.03.2010)

Tříska nezpívá, ale nevkusně vyje a Popelka působí jako hloupá, naivní blbka. Jelikož však film staví fyzickou krásu do popředí před ostatními hodnotami, tak je asi navíc chybou, že s buclatými tvářičkami připomíná Popelka spíše fenku buldočka a chybí jí na svou roli potřebný půvab. Několik komparzistek by se s ní mohlo klidně prohodit a dopadlo by to lépe. Film je taky strašně nudný a jsou v něm nelogické kraviny, ale když od toho ze všech sil odhlédnu, tak se zbytek dá za jednu hvězdu dokoukat. (30.12.2018)

Milá pohádka, která působí stejně skromným dojmem jako její titulní postava. Příjemná na pohled a to i přes unylého prince Štědroně, který věčně hledí jako by mu ulítly včely, Popelku Hruškovou, která na tom není o moc lépe a navrch pěvce Třísku, který je nucen do dlouhých not natahovat krátká slova což působí poněkud komicky disharmonicky. Naštěstí to všechno zachraňuje pár kouzelných melodií, skvělá macecha Dany Medřické a Ladislav Pešek jako král se svým dotčeným "Co na mě křičíš!?" (26.12.2011)

"Jen kolovrá-HÁ-tku zpí-HÝ-vej..." No, kolovrátek nebo jakýkoli jiný nástroj ke spřádání textilních vláken svržený ze schodů by nejspíš vyluzoval příjemnější zvuky než zpívající Tříska.  A to už vůbec nezmiňuju jeho rafinovaně fingované hraní na loutnu... Jinak kromě Třískova hýkání je tahla adaptace Popleky příznačná Štědroňovým unylým princem, který jakoby nevěděl, má-li se zrovna oženit nebo raději padnout k zemi z nedostatku mozkové aktivity. Zvláštní je, že je to i přes tyhle legendární herecké výkony a dokoláčnickou repetitivnost tak nějak koukatelné...  To bude asi ta Medřická... (23.12.2021)