Demonlover

S možná trochu větší mírou nadsázky, bych Demonlover popsal jako Videodrome kybernetického věku (i když bez oné staré dobré cronenbergovské přívětivosti k lidskému tělu a jeho překvapujícím možnostem v nevšedních okamžicích). Domnívám se, že by bylo na škodu brát tento film jako nedotknutelný komplex, protože možností interpretací jak celku, tak i částí a dokonce jednotlivých scén je povícero. A abych nezapomněl, je tu též přítomna skvělá hudba od Sonic Youth. (10.01.2008)

Korporátní sféra se podobá prostředí špionážních služeb + téma virtuální pornografie, kde mohou nastat absurdní situace skrze globální propojení sítí. Postavy se drží v určité plochosti, protože hrají hru, v níž je třeba skrývat karty. Protagonistka se pak ovšem skrze vyprávění odkrývá coby mnohem zranitelnější, než se zprvu zdá. Takový cronenberovsky tematický snímek. Dramatizace je potlačená nebo vytváří nečekaně vyhrocené scény. Divák záměrně nedostává stylistická vodítka, čili film pracuje s jistými žánrovými prvky antižánrově. Subjektivně jsou zde dvě hlavní témata – první se týká toho, že chladný manipulátor, který využívá ostatní osoby jako nástroje pro dosažení cíle, se ukáže být naopak křehkou obětí, přičemž zdánlivé oběti jsou v dané hře ještě horší (ve smyslu větší svině). Každý další krok tenhle stav prohlubuje. Druhé se týká digitální provázanosti, v níž dochází k makabrózně bizarním propojením (teenager během přípravy na hodinu biologie vymýšlí scénáře pro SM pornografické scény, v nichž figurují skuteční lidé, všechno přitom vypadá jako virtuální hra). (12.01.2019)

Docela zvláštní snímek, který se představil i v Cannes, mi přinesl nesmírně půvabnou Connie Nielsen, která je reálně i virtuálně k sežrání. Horší je to s uchopením celé téhle podivné látky, která je úmyslně chladná a asi nebude úplně zahanbující, když leckomu některé pasáže nedocvaknou. Navíc je i zbytečně dlouhá. Mírně nestravitelné balení tak prostě nutí dát maximálně tři hvězdy, možná je to křivda, ale kdybych dal víc, tak lžu sám sobě. (26.09.2014)

Ten pocit, keď niekto natočí film za vás, čím naplní význam porekadla "great minds think alike" a mimo to potvrdí všetky tie podivné teórie o movie magic. Vo vami vysnívaných lokáciách, s vašim dream castom. Včetne Giny Gershon v triku I Love Gossip a nahej Chloe Sevigny jak drtí playstation. Damn you, Olivier Assayas! (11.10.2011)

"Neviděls nic. Nikdo nic neviděl. Nikdy. Dívají se, ale nic nepochopí." Já jsem se tedy díval a taky jsem to tak úplně nepochopil, ale to bude nejspíš tím, že jsem si k tomu naivně nezapnul převaděč spojitosti. Patrně proto jsem byl v ději trošku ztracený, ale kdybych tvrdil, že jsem se chvílemi nebavil, tak by byla asi stejná pravda, jakože jsem nikdy nevypustil cosi mazlavého při sledování porna. (31.05.2016)