V ložnici

Minimalistický a surově naturalisticky přesný pohled do "ložnice" zamilovaného páru z amerického venkova. A jak už rčení napovídá, jakmile jsou humři tři... Velmi pomalu se ploužící drama, zanechávajíc za sebou stopu až nepříjemně realistických výjevů lidské temné stránky duše, ať už za jejími činy opodstatnění je, či nikoliv. Překvapivý konec je pak vzhledem k ději jediným logickým vyústěním. Přesné vedení herců, nepřítomná režie a stejně tak poslední věta filmu (dáš si kafe?) je krásným příkladem toho, že film ukázal jen jednu z etap života rodiny Fowlerových, a ten jde bez ohledu na to co se stalo dále svou cestou. Chybělo jen trochu k páté hvězdě. (20.11.2008)

Zajímavý námět, ve kterém jsem po "ústředním dějovém zvratu" ( moc jsem obdivoval výborně ztvárněné pocity všech zúčastněných ) očekával pokračování psychologické studie. Dočkal jsem se pouze trošku zdlouhavé a chvílemi nezáživné podívané na které nic nezměnil ani relativně překvapivý konec. Jinak jde ovšem o nadprůměrný snímek především s vynikajícími hereckými výkony. Tak na 70%. (22.05.2003)

Četně oceňovaný titul vypráví o dalším nedůležitém americkém městečku (podobně jako u Americké krásy a O Schmidtovi) jako o něčem nesnesitelném a okoralém. Všichni se znají, za dokonalou fasádou se ovšem postupně objevují vyprahlé a komplikované mezilidské vztahy - v podobných filmech je tak cítit odcizení a bezradnost ze ztráty komunikace. Fráze, reklama pro okolí, nucené úšklebky pro stejně vypadající okolí. Nejlépe s tím pochopitelně pracuje bezchybná Americká krása. Zde je hlavní hrdina již vlastně mrtvý, u Schmidta je to Nicholsonova zesnulá družka a v dramatu Todda Fielda je hybatelem děje vražda syna manželského páru Fowlerových. Právě Wilkinson a Spaceková rozehrají přesvědčivý koncert obviňování a oba disponují rozdílnými způsoby na vyrovnání se s následky tragédie, která jim vzala jediného syna. Nenápadný, leč působivý a velmi povedený debut!! Ale na víc, než na pět oscarových (především hereckých) nominací to nebylo!! Především díky pomalému tempu!! (12.12.2005)

Matt a Ruth Fowlerovi (Tom Wilkinson a Sissy Spacek) nejsou nikterak nadšeni ze vztahu svého dospívajícího syna Franka (Nick Stahl) se starší Natalií (Marisa Tomei), matkou dvou dětí s nedořešenou minulostí se svým bývalým manželem, násilníkem Richardem (William Matpother). Tomu se nelíbí, že se s ním Natalie chce rozvést, a jednou, v alkoholovém opojení, se rozhodne si to s Frankem vyřídit... Z filmu mám trochu rozporuplné pocity - na jedné straně hodně zajímavý příběh, a moc hezky zpracovaný - člověk ani nemá pocit že se kouká na film, ale jakoby se koukal z okna na vztahy v sousedství. Na druhé straně film působí hodně zdlouhavě, a obsahuje dlouhé pasáže kde se nic moc neděje, a divák se tak trochu nudí. Sice mu to hodně nahrazují herecké výkony - hlavně Toma Wilkisona a Sissy Spacek - po tragédii - jenže jenom to nestačí. A ani krása Marisy Tomei to bohužel úplně nezachrání... (07.05.2012)

Velmi pomalý a přesto neskutečně strhující snímek, který zaujme především nevídaně naturalisticky pojatým vyprávěním a psychologicky skvěle vykreslenou vazbou mezi jednotlivými hlavními hrdiny. Ukázkově osobní atmosféra, dialogy vypiplané do posledního slova - ovšem způsobem který neleze na nervy. Režie je chladná a nenápadná, v mnohých scénách doslova nezúčastněná. Field nechává herce hrát a dobře dělá. Obě dvě části filmu jsou až neuvěřitelně skutečné. Která je lepší si říci netroufám, nicméně závěrečné momenty jsou opodstatněné a klíčová vazba skutečně existuje. Brilantní minimalistické dílo. (14.09.2008)