Nenávist

Nejdřív asi musím zmínit to, že jsem viděl před originálem remake, takže jsem byl spíš zvědavý, jak ten originál vypadá, o kolik je odlišný apod. Možná si budete klepat na hlavu, ale remake mi přišel určitě o kousíček hororovější, ba co víc si myslím, že měl i rozumnější děj i závěrečné rozuzlení, ačkoli teda spoustu scén kopíruje z originálu. Nejvtipnější na tom všem ale zůstává to, že se mi nelíbil ani remake, takže tenhle originál mi přišel v podstatě jen směšný. Bál jsem se jen výjimečně, zvuky mi přišly spíš komické a děj? Domotaný, že bych ho ani za týden nerozmotal. Remake se aspoň trošku snaží objasnit o co tam jde, za to originál je useknutý tak nějak divně a na konci se nedozvíme v podstatě nic. 30% (25.04.2011)

Zrovna když si to u mě Takashi Shimizu dost pokazil prvním zpracování Ju-On a ještě pochybnějším Rinne, dostala jsem se k tomuto jeho remaku a po shlédnutí jsem byla velmi příjemně překvapená. Větší finanční obnos a trochu jiná dějová koncepce udělaly své a Ju-On: The Grudge se zařadil mezi ty nejlepší japonské horory, které upoutaly pozornost západního diváka. Strašáci se od první verze nezměnili, ale působí teď mnohem děsivěji (scéna s Kayako na schodech je o x řádů lepší). Nevýrazné hlavní postavy prvního pokusu byly redukovány na pár docela sympatických protagonistů a děj se taky už tolik nevleče. Jedna z nejlepších japonských duchařin. (29.05.2011)

Před lety jsem plesal radostí z americko-japonského remaku, ale  tento první japonský mi unikal. Původní TV verzi si zase nechám na někdy jindy. Dříve populárnímu japonskému bubákování jsem vcelku odvykl a tak jsem byl zvědavý, jak na mě bude dnes působit. Nenávist pak neoplývá jen vysokým strašícím kvocientem, ale táhne i na svou netradiční formu mozaikovitého vyprávění z pohledu mnoha obětí a protagonistů, v němž  jsem se ale ztrácel jen v jednom okamžiku a i ten jsem si vzápětí dokázal vysvětlit. Velkou roli tu totiž hrají zprvu ne tolik zjevné hrátky s časem a v kombinaci s duchařským hororem tvoří rozhodně zajímavou koláž de facto děsivých mikropovídek ze strašidelného domu.  Bylo fajn se zaposlouchat do charakteristického přerušovaného "a-e-e-e-e" vlasaté Kayako s krví podlitýma očima a nechat se místy vlastně i moc příjemně postrašit. Mladší remake to má ode mě za pět, tak tady u toho taky zůstaneme. (11.07.2023)

Jeden z nejlepších hororů. Parádní atmosféra, která je místy až na nervózní okusování nehtů, doplněná dobrými hereckými výkony s moc hezky zpracovaným dějem. Není divu, že se jedná o jeden z kvanta snímků, na které Amíci museli natočit svůj remake, jelikož tento film má velké kvality. I když hororový fandové hodně lekaček již vytuší, tak stejně se najdou okamžiky, které dokáži méně či více nadzvednout i je. Někdy se prostě člověk lekne, i když to čeká. :) (27.04.2013)

Tu sa fakt dá povedať, že ide o žáner horor. Vo väčšine hororov je len pár vyľakaní, ale tu je to až moc často a to si ešte film udržiava dobrú hororovú atmosféru počas celej hodinky a pol. Natočené je to trochu chaoticky a nezrozumiteľne, ale nakoniec to predsa dáva trocha zmysel. Dej aj herci sú slabšie stránky tohto filmu, ale je to horor, takže sa to dá odpustiť. 70%. (03.08.2007)