Grázlové

Spíše předzvěst nadupanějšího Rushmore, než těch největších divů, které následovaly. Přesto už v Bottle Rocket občas nějaký úhel kamery, či dialog tvůrce prozradí. Bottle Rocket možná neví, co chce říct, ale přesto je vidět, že umí říkat. A nebo naopak Bottle Rocket už ví, jakou náladu chce nastolit, ale ještě ji neumí prodat. Ve 'Wes Anderson Collection' píše Matt Seitz, že Wese si začal všímat už po prvotině. Zajímalo by mne, jestli kdybych Bottle Rocket začínal, jestli bych se také chytil hned od začátku, protože spoustu návnad Anderson předhazuje už zde. S každou minutou stopáže lepší. (30.12.2014)

zo všetkých filmov, ktoré som od môjho obľúbenca Wesa Andersona videl, je tento zatiaľ najslabší (nevidel som ešte úplne prvý, ktárkometrážny filmík nesúci rovnaký názov ako tento delovečenrý debut, ktorý bol pre neho predlohou) ale už nesie niektoré typické znaky rozprávačského talentu a štylistického umenia tohto mladého a nadaného autora, veľmi jemnučký náznak humoru ála anderson a úžasnú dvojku bláznov wilsonovcov . . . jediný problém je v tom, že je to do hodiny a pol dlhej verzie prerobená "prkotina" s pôvodnou minutážou 13 min. čím na niektorých miestach vzniknú tzv. hluché miesta (alebo tiež chvíľky "o ničom"), ale je to prinajmenšom ten najrozkošnejší a najčudnejší film o ničom, aký som kedy videl (a chvíľu som zvažoval, že za tú ľudskú obyčajnosť a charakteristickú podivnosť dám aj štvrtú hviezdičku) (19.01.2007)

Prvotina Wese Andersona mě nechytla. Ještě to není úplně klasický Anderson, ještě nemá tak vymazlený vizuál, ale některé jeho prvky už tady jsou. Především jeho typ postav, různí zasnění infantilní fantasti... No a k těmhle konkrétním jsem si nějak nedokázal najít vztah. Bratři Wilsonovi si tu prohodili účesy - Owen je nakrátko a Luke má zase delší vlasy - ale hlavně mě mátlo, že ve filmu jsou to kamarádi, ne bráchové, i když jsou si tak děsně podobní. Humor filmu na mě nefungoval, ale občas mi postav bylo upřímně líto. Battle Rocket je velmi dobře natočený, ale obsahem mě film docela dost minul. (5/10) (01.09.2019)

Grázlové sou zdaleka nejzábavnější film z těch tří (Darjeeling, Život pod vodou) co sem od Wese Andersona viděl, ale ´pořád mam problém se u jeho příběhu naprosto jednoduše bavit, pořád je to takový moc složitě podaný a málo odlehčený a to je tady takovej borec jako Owen Wilson, kterej je zde sice mladej a je to jeho první film, ale taky je tady asi nejlepší a nejzábavnější ze všech, ale podle mě má ještě daleko větší potenciál (30.03.2008)

Uvědomím-li si, že jde o jeden z těch (asi) typických nezávislých amerických debutů 90. let zaměřených často na partičky různých společensky negativních postav, což je kategorie, kam patří i takoví Gauneři (Tarantino) nebo Podvodníci z New Yersey (Kevin Smith), dopadl u mě debut Wese Andersona vlastně nadmíru dobře. Dokonce mě narozdíl od jmenovaných souputníků ani neurazil. On je také Wes Anderson dost možná jediným režisérem současných amerických komedií, který mě dokáže bavit, takže mě i těší, že ani tímto snímkem si u mě nijak výrazněji nepohoršil, byť očekávání jsem měl rozhodně větší... Grázlové se od dalších Andersonových filmů stylově dost liší, ale už tady lze vnímat více prvků typických pro pozdější režisérovu tvorbu, ať už jde o hudební dramaturgii nebo osobitý humor s absurdním nádechem. Přestože mě nebavil film po celou dobu stejným dílem a první polovina mi připadala místy trochu vleklá a méně záživná, skoro stále se našlo něco, co upoutalo mou pozornost, byť šlo často o maličkosti... ať už ta hezká holka, zajímavá malá či větší akce, dobrá hudba a samozřejmě James Caan (kterého jsem tady fakt nečekal a hodně mě překvapil, když se tu náhle objevil... byť fakt mohl dostat víc prostoru). Skoro to vypadá, že vypisuji jen samé klady, ale to jsem nezmínil to nejhorší: hlavní postavy mě tu popravdě ničím nezaujaly, jejich osudy a počínání mi po celý čas zůstalo ukradeno. To by se v sebeosobitějším filmu asi stát nemělo. Na jedno zhlédnutí však ušel a dal se odsledovat v pohodě. [55%] (07.03.2022)