Souboj cti

Newyorčan Christopher Dubois okrade s přáteli mafiána a rázem jsou mu v patách jeho zabijáci. Je potřeba po sobě bleskurychle zahladit stopy a dát se na útěk. Shodou okolností se na svém útěku ocitne na pirátské lodi. Chris v touze dostat se do New Yorku se k pirátům přidá, ale netuší, že bude následně vysazen na ostrově a prodán mistrovi bojových umění. Tomu se dobře stavěný muž zálíbí a spatřuje v něm potenciál nadaného žáka bojových umění, který by se mu mohl hodit v chystaném kontestu nejlepšího z nejlepších. Van Dammova režijní prvotina se v podstatě láme na dvě poloviny. V první polovině je dobrodružným filmem se sympatickým hrdinou a s několika originálními nápady a tedy tím lepším, co snímek nabízí. Druhá polovina se smrskne na standardně odvednou přehlídku bojů, ve kterém nedá práci vsadit si na vítěze. Právě od Van Damma bych čekal větší režijní nasazení v bojích muže proti muži, ale tady jsem si na soubojích moc "nepošmákl", protože se převážně odehrávaly v mizerném nasvícení scény a s neobratnou kamerou v zádech. Mechanické střídaní bojů mělo dost jednotvárný rytmus a z filmu se vytratila svěžest první poloviny. Van Dammeho režijní rukopis nebyl v konečném hodnocení nijak mimořádný, ale dal mu zřejmě nezbytný pocit uspokojení, že se ani jako režisér neztratí. I když to nemusí platit stoprocentně, protože tenhle film nebyl zrovna na jedničku dramaturgicky zvládnutý. Mé hodnocení: 60% (29.03.2013)

V zásadě velmi podobný jako Krvavý sport.Jen trochu lepší příběhem(ten v Krvavém sportu byl skutečně vrchol jednoduchosti),ovšem v podstatnějším horší,a to v soubojích.Krvavý sport byl sice tupý film,ale právě ono koření filmu tam hrálo prim,soupeři byli solidní a souboje kvalitní a bylo jich dost.Zde je jen nevelká přehlídka souborů kopyt a nemehel,navíc jsou zápasy nanic nasnímané a i dost choreograficky nevýrazné.Souboj cti je zkrátka van Dammův průměr,má jak lepší tak horší snímky. (13.05.2008)

Po dvou vánočních kinopremiérách, které dopadly po kvalitativní stránce prachmizerně, Van Damme dostává poslední šanci u Universalu a do ruky 30 míčů a hodně důrazné várování, aby to tentokráte dopadlo podstatně lépe než v předešlých dvou případech. Výsledek? Snímek utržil jen 57 a to i přesto že Van Damme se poprvé v kariéře uvelebil v režisérské židličce a žánrově se pokusil rozpomenout na kouzlo Krvavého sportu. Vyhlásil tedy vyřazovací turnaj pro bojovníky z různých zemí a různých stylů s tím, že vítěz vyhraje kromě prestiže také Zlatého draka. Možná že kdyby Jean-Claude uvedl v život pouze tuto ideu, výsledek by nemusel být zcela nejhorší, přestože choreografie soubojů nedosahuje ani náhodou úrovně o 8 let staršího originálu. Mistr měl zapotřebí udělat ze Souboje cti epos o jistém Chrisi Duboisovi, který se z newyorské ulice dostane k Muay Thai na Thajském pobřeží a spřáhne se s dvojicí elegantních pirátů, z nichž jednoho hraje Roger Moore. Pokud si někdo už dopředu myslí že z toho bude kravina, tak má pravdu. Je to neskutečná slátanina zřejmě všeho co si VanDamme vysnil že bude fungovat. Režie, střih scén a kamera jsou vyloženě často divné. Jediné co oceňuji je fakt, že Van Damme se evidentně na roli fyzicky náležitě připravil a také vrátil na scénu bájného toporného Attilu z Leona. Snímek svou nízkou kvalitou navazuje na předchozí dvě "pecky" a tedy 30% (19.10.2017)

"Dubois se řadou soubojů propracovává do finálového střetnutí, kde na něj čeká brutální zabiják, mongolský válečník Khan." Ano, distributoři to vystihli, mají naprostou pravdu. Je tam brutálně stupidní mongol a Jean-Claude je brutální mongol a celý je to mongolský a blééé. Když se tenhle belgičan pustil do režie, zavánělo to katastrofou, ale nakonec překvapil, natočil "pouze" další zbytečnou hloupou vandammovinu. (09.01.2006)

Mělo to být něco jako Van Dammova variace na Game of Death Bruce Leeho (nezaměňovat se Hrou smrti splácanou Robertem Clousem) - také soubojový film, v němž proti sobě stanou praktikanti různých bojových umění, přičemž ve výsledku vyhraje hrdina, který v sobě spojuje všemožné styly boje (zdejší hrdina vyrůstal na ulici, učil se muai-thai a Van Damme používá svoje klasické pohyby založené na karate). Bohužel příběh je podkopáván hrozivým vyprávěním, které bez dramaturgické výstavby a kauzality skládá jednu hloupou a schematickou scénu za druhou (navíc se scénář v závěru nemůže rozhodnout, jestli to celé byla vzpomínka zestárlého hrdiny či příběh z knihy novinářky) a celkový koncept zase dostává na frak Van Dammovým naivně povrchním přístupem k bojovým uměním a Orientu. Možná ve snaze o co nejširší přístupnost ve filmu nezazní názvy stylů, které jednotliví bojovníci zastupují, pouze názvy zemí a namísto porovnání specifik každého stylu film ukazuje pouze exoticky efektní předváděčky. (06.08.2008)